„Pojedu na stadion, pak domů a ještě jednou si pustím zápas,“ říkal ve středu večer. „Nejsem slavící typ. Když člověk slaví, dělá věci, které by dělat neměl.“
Bylo pár minut poté, co Slavia ve finále českého poháru porazila Jablonec 3:1.
Trpišovský právě získal první velkou trofej v kariéře.
Splnil jeden z jarních cílů, Slavii výrazně přiblížil podzimní jistotě evropských pohárů.
A před novináři seděl rozcuchaný a v promočeném červeném tričku, protože mu slavící hráči přímo během tiskové konference vychrstli na hlavu kyblík plný vody.
Slávistický trenér Jindřich Trpišovský se dočkal první velké trofeje.
Jiného by ovládla euforie, ale Trpišovskému jen na chvíli zahrál na tváři pobavený úsměv, když se novinářům omlouval za diktafony zasažené vodou. Emoce ho nepřemohly, nevyhnaly mu z hlavy myšlenky na to, co Slavii čeká v dalších týdnech.
Dá se to celkem pochopit.
Trenér, kterého kromě úspěchů s Libercem proslavila i nezbytná bílá kšiltovka, je ve Slavii od zimy – a jeho angažmá mělo doteď trochu hořkosladkou příchuť.
Ziskem poháru splnil Trpišovský jeden z jarních cílů. A druhý? O titulu se v Edenu už téměř nemluvilo, protože po podzimu ztráta na Plzeň narostla na obřích čtrnáct bodů. A tak si nový kouč naplánoval, že chce týmu především vtisknout novou tvář. Naučit ho hrát atraktivně, dravě, přímočaře.
Na první tiskové konferenci použil slova, která se mu už mockrát vrátila: „Chtěli bychom se blížit totálnímu fotbalu. Bránit v jedenácti lidech, útočit v jedenácti.“
Tím před sebe hned na začátku postavil velmi obtížný úkol. Takový, který těžko mohl začít plnit okamžitě – jenže namlsaní fanoušci to očekávali. A když museli v prvním jarním kole skousnout nečekanou porážku v Jihlavě, odvážný cíl působil najednou nepatřičně.
„Rozhodně jsme si naběhli. Trenér v dobré víře použil tenhle termín a ve chvíli, kdy to tak na hřišti úplně nevypadá, vrací se to jako bumerang,“ uznal ve vysílání O2 TV slávistický sportovní ředitel Jan Nezmar. „Ale věřím, že se výkony začnou zvedat a ten blázinec kolem totálního fotbalu vyšumí.“
Ve středu v Mladé Boleslavi udělali Trpišovský a spol. důležitý krok k tomu, aby se to povedlo. Ne že by Slavia soupeře přímo zválcovala, ale pohár si za výkon zasloužila. A hlavně potvrdila, že přesvědčivá víkendová výhra nad Plzní nebyla ojedinělým záchvěvem.
Trpišovský věděl, o čem mluví, když v lednu pravil: „Cíl? Co nejdřív si zvyknout na Slavii a denně pracovat, abychom byli úspěšní.“
Pohárový triumf |
Zvykání mu chvíli trvalo – mimo jiné proto, že tým kosila zranění a trefit ideální sestavu tak zabralo víc času, než by si fanoušci přáli.
Hrát na jednoho útočníka, nebo na dva? Koho do středu zálohy? Jak vyřešit přetlak mezi stopery? A naopak nedostatek krajních hráčů? Podržet kapitána Škodu a hvězdu Dannyho, nebo do týmu odvážně říznout a zkušené hráče posadit?
Otazníky postupně odbourával a nakonec našel správný mix. I za cenu toho, že Škoda s Dannym skutečně skončili na lavičce – novým tahounem je nečekaně útočník Tecl, pro kterého ještě v létě v kádru nebylo místo. „To je zkrátka úloha trenéra. Musíte udělat to nejlepší pro tým, dobře se rozhodnout,“ líčil Trpišovský po vítězném finále. „I zkušení kluci dávají ambice stranou, žijí s týmem. Proto jsme tam, kde jsme.“
České kluby a evropské poháry |
Tedy na druhém místě ligové tabulky, s pohárem v kapse a blízko podzimní pohárové jistotě, včetně šance na vytouženou Ligu mistrů.
Jen ustát závěr a neubrat plyn – pak bude Slavia na správné cestě.
