Se Slováckem, s nímž jako volný hráč podepsal dvouletou smlouvu, už byl na soustředění ve Slovinsku.
Zatímco dosud vyjma Rakovníku působil jen na českém severu, vystřídal Teplice, Varnsdorf, Ústí a Liberec, teď měl dva zájemce z daleka. „Jednoho ze slovenské 1. ligy, ale nechci ho prozrazovat. Ale když přišlo s konkrétní nabídkou Slovácko, nebylo co řešit. Od první chvíle jsem věděl, že to chci zkusit.“
Přitom nechybělo málo a Porcal už by fotbal sledoval jen jako divák. Tedy pokud by zrovna nemusel do práce, kterou si už už domluvil v Německu. Před rokem totiž chtěl s kariérou skoncovat. Cítil, že stojí na místě, navíc ho semlely i smutné události v rodině, kvůli nimž radši finiš předloňské sezony nechytal.
„Už jsem byl z toho všeho strašně unavený, vždyť i s posledním ročníkem jsem se ve 2. lize pohyboval skoro nepřetržitě 11 let,“ líčí Porcal. „Nakonec do Varnsdorfu přišel nový trenér Oulehla a já dostal další chuť do práce. A rodina mi řekla, ať nekončím, že je brzy. Pro mě je strašně důležitá a na její názory dám. Vždycky mě podporovala, i jí patří dík.“ S Varnsdorfem zažil jeho zlaté časy, hlavně nakonec nevyužitý postup z jara 2015. „Jsem rád, že jsem byl u největšího úspěchu klubu v podobě 2. místa. Myslím, že moje varnsdorfská éra byla úspěšná. Až na dvě sezony, kdy jsme hráli o sestup, jsme neměli větší problém soutěž udržet. Dalo mi to plno zážitků.“
V minulém ročníku odchytal všech 30 zápasů, tedy 2 700 minut, v polovině utkání nepustil gól! „Podobných sezon jsem měl už víc, třeba v postupové jsem vychytal 10 nul, ale nikdy se na mě to štěstí neusmálo. Až teď,“ raduje se Porcal.
Jak jeho odchod přijal varnsdorfský ředitel a duše klubu Vlastimil Gabriel? „To se musíte zeptat jeho. Ale za ta léta strávená ve Varnsdorfu mi to určitě přál. Pro klub jsem odvedl spoustu práce. A pan Gabriel toho zase udělal spoustu pro mě,“ děkuje gólman. „Než jsem odešel, probíral jsem to se spoluhráči z Varnsdorfu. Všichni mi řekli to samé: Jdi do toho!“
O prvoligové smlouvě nemluví jako o pohádce. „Spíš je to odměna za tvrdou práci a za všechno, co jsem tomu obětoval.
Možná mi to karma vrátila,“ uvažuje. „Po letech ve 2. lize to pro mě bude příjemná změna. Těším se, že zažiju atmosféru nejvyšší soutěže.“ V ní strávil už podzim 2016, jenže v Liberci si během hostování ligový start nezapsal. „Protože v bráně stál Martin Dúbravka, víc asi není potřeba zmiňovat,“ jmenoval gólmana, který chytá v Newcastlu a za slovenskou reprezentaci. „Dostat se přes něj bylo jako vylézt Mount Everest bez kyslíku.“ Také v 1. FC Slovácko se musí popasovat s konkurencí. Michal Daněk už má na hlavní scéně 180 startů, Matouš Trmal 23.
„Konkurenti to jsou velcí. Oba. Mladý Trmal je bezpochyby velice talentovaný gólman, což prokazuje už i v reprezentaci do 21 let. Podle mě má před sebou velkou kariéru. A Michal Daněk, to je zase zkušenost sama, zažil toho už hodně.“ V novém působišti Porcal potkal i bývalé parťáky. „Znal jsem z dřívějšího působení v Liberci Honzu Navrátila a ve Varnsdorfu jsem kopal s Honzou Juroškou.“
Věří, že Slovácko nebude v lize jen do počtu. „Co jsem stihl zatím za tu malou chvíli poznat, tým je kvalitní. Jsou tady zkušení hráči doplnění o kluky střední generace. Ale kam budeme patřit, to ukáže až samotná liga. Výsledky z přípravy jsou jedna věc, ale samotná soutěž může být úplně jiná.“
Jaká bude pro brankáře, na to je sám zvědavý. „Nedokážu posoudit, jaká bude oproti 2. lize, ale v nejvyšší soutěži jsou kvalitnější hráči, takže nějaký rozdíl být musí.“ Porcal je ale na svůj Everest připravený.
