"Když se tě budou ptát, jestli jsi uspěl, řekni čísla," slyšel prý Dočkal v norském klubu na rozloučenou. Díky třiceti gólům a třiceti nahrávkám v osmdesáti utkáních si na severu udělal skvělé jméno, proč tedy musel Rosenborg opustit? "Je opravdu těžké to vysvětlit," pokrčil rameny blonďatý záložník. "Zkusím říct aspoň kratší verzi."
Zkuste.
Především přišel nový trenér, který se po dohodě s vedením rozhodl vrátit k rozestavení 4-3-3, které bylo pro Rosenborg historicky nejúspěšnější. Přivedl nové hráče, které si do tohohle systému vytipoval a mně oznámil, že bych se měl z pravé strany, kde jsem dal přes dvacet gólů za sezonu, přesunout do středu zálohy. V přípravě jsem na novém místě odehrál skoro všechno, ale týden před startem ligy mi trenér řekl, že na tuhle pozici ještě nejsem připravený.
Jak jste na jeho rozhodnutí reagoval?
Už jsem se s ním o tom pak ani moc nebavil. Zpětně to vnímám jako připravený krok, pro který jsem nenašel důvod. Ale to se ve fotbale stává, trenér měl jinou představu o hráčích, které chce využívat. A já to dokážu pochopit a respektovat. Zvlášť, když on si ty nové hráče sám vybral a cítil, že by měli ukázat, co v nich je.
Jenže pro vás přišel přesun mezi náhradníky ve chvíli, kdy jste měl za sebou skvělou sezonu.
To je pravda, řekl bych životní sezonu. Udělal jsem si v klubu i u spoluhráčů a fanoušků slušné jméno, přesto se trenér rozhodl, že v základu nebudu. Ale těžko se mi o tom mluví, protože si uvědomuju, že každé takovéhle vyjádření hráče o tom, proč tak dlouho nehrál, vždycky vyzní jako výmluva. Já mám každopádně čisté svědomí, v přípravě jsem se snažil na nové pozici co nejvíc zdokonalit a pomoci týmu.
Souhlasili s trenérem i ostatní lidé v klubu?
Rozhodně jsem nebyl jediný, kdo by si myslel, že jsem mezi náhradníky neprávem. Lidé z vedení o tom třeba nemohli naplno mluvit, ale cítil jsem od nich podporu. A když jsem se loučil, všichi už mluvili na rovinu. Cítili to stejně jako já - všichni kromě trenérů. Doteď mi od lidí z klubu chodí smsky, ve kterých se v podstatě omlouvají, že jsem musel odejít.
Nikdo vás ale asi z Rosenborgu nevyháněl.
To určitě ne. Ale cítil jsem, že tam už nemůžu zůstat. Kdyby noví hráči, kteří nastupovali na mojí pozici, opravdu lépe zapadali do systému, asi bych to pochopil. Ale já jsem se musel dívat z lavičky na hráče, kteří nebyli lepší než já. Proto jsme se s agentem rozhodli pro variantu přestupu jinam.
Nakonec jste si vybral Spartu. Jak jednání o vašem příchodu probíhala?
Určité náťuky probíhaly už delší dobu. Jen se čekalo, jestli nepřijde nabídka ze zahraničí, zájem byl z některých bundesligových klubů. Kdyby taková možnost přišla, Sparta by myslím dokázala pochopit, že dám zahraničí přednost. Ale rozhodně jsem nechtěl čekat do posledního týdne v srpnu a pak na Spartě říct: Tak jo, teď si mě můžete vzít.
Z "norské Sparty" teď jdete do té české. Jak se oba kluby dají porovnat?
Jak v čem. Třeba práce s mládeží je ve Spartě úplně jiná, neporovnatelná. V Norsku začínají mít hráče pod dohledem až tak v patnácti šestnácti letech, šance ovlivnit vývoj hráče je už v tomhle věku minimální. V tom je Sparta obrovsky napřed. Finanční zázemí a stadion jsou na podobné úrovni, ale Sparta má navíc tréninkové centrum na Strahově, nic takového v Rosenborgu není. V Norsku je zase možná jednodušší přilákat lidi na stadion. Pokud se daří, přijde pravidelně šestnáct sedmnáct tisíc lidí. To třeba na Spartě půjde taky, ale myslím, že až ve chvíli, kdy se opravdu bude hrát dobrý fotbal a ještě třeba bude vrcholit boj o titul.
A síla týmu se srovnat dá?
Myslím, že přicházím do kvalitnějšího týmu. Když srovnám jednotlivé pozice, je na tom teď Sparta lépe.
Mohl by ji ale oslabit odchod Václava Kadlece. A právě ten byl spojován s vaším příchodem...
Jednání o mém přestupu ale s odchodem Vaška vůbec nebyla spojená. Nebylo to postavené tak, že bych měl být náhrada za něj. Naopak bych teď byl rád, kdyby zůstal, protože tým je s ním silnější.
Kadlec hraje na pravém křídle, stejně jako vy. Mohli byste se do sestavy vejít oba?
Pravá strana mi opravdu vyhovuje asi nejvíc, ale dokážu si poradit i s jinou pozicí. Že bych nespal kvůli tomu, že nehraju na svém oblíbeném místě, to určitě ne. Kdyby Vašek zůstal, bude to jen o výkonnosti - jestli si já i on zasloužíme být v základu. Můžeme klidně hrát vedle sebe.
Trenér Lavička vám naznačil, kam s vámi počítá?
Samozřejmě, taková debata proběhla. Ale co jsme si řekli, to zůstane mezi námi. Místo v základu mi rozhodně neslíbil, to bych ani nechtěl. Ale vycítil jsem, že šanci na sestavu mám.
Spartu jste viděl už v sobotním zápase proti Bohemians 1905. Jak se vám výkon vašeho nového týmu líbil?
Herně to možná zůstalo ještě trochu za očekáváním. Ale situace je taková, že se ve čtyřech zápasech podařilo čtyřikrát vyhrát, což je super. Určitě je to takhle lepší, než kdyby tým odehrál čtyři zápasy a měl čtyři body. Na herním projevu se dá pracovat vždycky a potenciál v týmu určitě je.
Nastoupíte už v sobotu v Plzni?
Musíte se zeptat trenéra. Ale budu dělat všechno pro to, abych byl připravený a zatím to vypadá, že mému startu nic nebrání.
Ligu jste začal hrát ve Slavii. Už vám to někdo připomněl?
Pár lidí ano. Dalo se to čekat, Sparta a Slavia jsou největší rivalové, ale zatím jsem nepocítil žádnou nenávist ani výčitky. Uvidíme při derby, ale zatím je to všechno spíš v legraci.
Budete mít ze Sparty blíž do reprezentace?
Byla to jedna z věcí, které jsem při přestupu bral v úvahu. V Norsku jsem hrál evropské poháry, byl jsem ve slavném klubu, ale přesto jsem cítil, že moc na očích nejsem. Pokud mám aspoň nějakou šanci být v národním týmu, chci udělat všechno pro to, abych se tam dostal. A z představy, že nároďák postoupí na mistrovství světa a já v listopadu přestanu hrát, jsem byl trochu nervózní. Teď by mohla být cesta do reprezentace jednodušší.
