"Řeklo by se, natažené vazy, prkotina. Jenže jsem skoro nemohl chodit. Na operaci jsem sice nemusel, ale týden jsem měl pevnou a další týden pohyblivou ortézu," vzpomíná osmadvacetiletý fotbalista. "A když bylo jasné, že to marodění bude mnohem delší, než jsem čekal, měl jsem strašný vztek."
Blížil se totiž důležitý dvojzápas národního mužstva v Bělorusku a doma s Nizozemskem, jenže Gedeon zatím s pochroumaným nohou sotva pajdal.
"Byl jsem z toho tak zničený, že jsem se málem zapřísahal, že se na ten nároďák nekouknu ani v televizi. Abych netrpěl ještě víc," prozrazuje. "Jenže jsem to samozřejmě nevydržel a nakonec jsem klukům u obrazovky palce držel. Jak při zápase v Bělorusku, tak i při tom nádherném vítězství nad Holandskem."
Je proto zřejmé, že si nenechal ujít ani sobotní vídeňský zápas Česka proti domácím Rakušanům.
"To byla opravdu paráda, jak kluci ten výsledek otočili. A jak se dokázali vypořádat s těmi jejich nechutnými fauly. A taky výborně zvládli tu závěrečnou přesilovku," hodnotí Gedeon. "Hrát proti deseti totiž nikdy není jednoduché. Vždyť například my, tedy Slavia, jsme v deseti vyhráli v Teplicích."
Stejně jako všichni experti i fotbaloví fanoušci vyzdvihuje také Gedeon vídeňský výkon kapitána mužstva Pavla Nedvěda. "Takový výkon se opravdu hned tak nevidí. Právě Nedvěd ten zápas udělal, a to nejen těmi třemi asistencemi. Ukázal, že je to prostě Pan fotbalista."
A jak si Gedeon vysvětloval přehnanou rakouskou tvrdost?
"No, ještě jsme se zrovna o tomhle s Adamem Petroušem nebavili, přestože byl hned v neděli na tréninku. Ale já si myslím, že Rakušanům bylo jasné, že fotbalově na nás nemají. Tak si prostě pomáhali těmi unfair zákroky," míní. "Pamatuju, že jsme to podobně dělali v mém předchozím klubu v Blšanech. Když měly přijet Sparta nebo Slavia, taky jsme věděli, že na ně fotbalově nemáme, a že když chceme uspět, musíme přitvrdit. Ale Rakušani to s tou tvrdostí opravdu přeháněli."
V těchto dnech už sice Gedeon trénuje naplno, ale do soutěžního zápasu od 24. srpna nezasáhl. Má však v nohou celý zápas z minulého úterý, kdy Slavia nastoupila v přípravě proti Pardubicím.
"Nějak jsem těch devadesát minut prostě přežil. Bylo to domluvené tak, že ze soubojů budu moci uhýbat, tak jsem taky uhýbal," říká záložník.
Byl však už mezi náhradníky při lize v Teplicích a na lavičku Gedeon usedne i při středeční pohárové odvetě se srbským Smederevem.
"Ty lavičky jsou hlavně proto, abych byl co nejvíc s mužstvem. Ale od vítězství v Teplicích už uběhlo deset dní, takže jsem na tom zase o dost líp. Od začátku bych si ještě netroufal, ale počítám, že podle vývoje zápasu bych se ve středu na hřiště dostat mohl."
Současnou situaci Slavie vidí Gedeon slibně. "Od porážky v Příbrami jsme další tři zápasy vyhráli. Ve Smederevu, pak s Brnem a v Teplicích. Tak věřím, že v téhle šňůře budeme pokračovat co nejdéle. Jsme jen dva body za druhou Spartou."
A národní mužstvo?
"Hlavní mou starostí je pořádně se vyléčit. A potom budu věřit, že se do reprezentace vrátím. Jenže mistrovsví Evropy jistě neláká jen mě. A navíc je to ještě hodně daleko."
