ON-LINE ROZHOVORKarel Jarolím odpovídal ZDE |
"Říká se, že obhájit je těžší. Já bych nebyl proti, kdyby se nám to podařilo i za rok," řekl dvaapadesátiletý kouč.
Myslíte si, že nastává nová éra v českém fotbale? Éra Slavie?
Byl bych rád. Znáte mě, já už od zítřka začnu přemýšlet o tom, jak mužstvo nachystat na příští sezonu, abychom měli šanci na Ligu mistrů.
Co když vás nový výkonný výbor svazu v květnu vybere jako trenéra pro národní mužstvo?
Ne, ne, to teď řešit nechci.
Našel byste moment, který byl pro letošní triumf rozhodující?
Těžko říct, ale možná na podzim ve třetím kole v Plzni. Hráli jsme proti deseti a v závěru přišli o vítězství. To bylo memento, že jsem všechno přehodnotil.
Co jste přehodnotil?
Vsadil jsem na to, že budeme hrát ofenzívně.
Je letošní titul hezčí?
Loni ho mám spojený s postupem do Ligy mistrů, to byla pro Slavii historická událost. Takže jsem to vnímal možná trochu víc. Ale i dneska je to intenzivní, obhajoba je přece těžší. Proto si možná letošního titulu cením víc.
Ale loni jste ho vybojovali až v posledním zápase. Letos o dvě kola dřív, navíc máte velký náskok.
Loni byl závěr zapeklitý, to jo. Letos jsme o titulu mohli rozhodnout dřív, když naši soupeři ztráceli. Ale zrovna tak jsme měli problémy i my. Každopádně je to příjemné, že už to máme za sebou. Tím nechci říct, že závěr vypustíme, ale můžeme se už připravovat na další sezonu.
Kdy vám bylo nejhůř?
Když se podívám na los, tak každý zápas. Ba ne, dělám si legraci. Nejhůř mi bylo v dubnu, v našem tradičním nepříjemném období, jak rádi píšete. Prohráli jsme třikrát za sebou venku, doma jsme měli dvě remízy.
Bál jste se, že titul nevybojujete? Že to nezvládnete?
Psychika je nevyzpytatelná, hráčům do hlav nevlezete a nevidíte. Stopy to dubnové období zanechat mohlo.
Pak jste se vzchopili proti Budějovicím.
Vsadili jsme na agresivitu. A taky jsme vytáhli Milana Černého, který se už předtím postaral o remízu s Boleslaví. Tím si řekl o místo. Myslím si, že jeho pohyb a pojetí měly vliv na to, že jsme to v závěru dokázali zvládnout.
Jmenoval jste jednoho mladého hráče. Kdo však byl pro vás nepostradatelný?
To bych jmenovat nemohl.
Tak alespoň tři?
To bych mohl. Ale není mým stylem, abych někoho chválil a nemluvil o ostatních. Jasně, je tady určitá kostra, která je důležitá.
Jak triumf oslavíte?
Ještě nevím, nic jsem neplánoval, protože jsem pověrčivý.
Loni jste slavil s doutníkem a dobrým vínem. Co letos?
Něco se najde. Mám u sebe lidi, kteří na to mysleli.
A co hráči? Jste velmi přísný trenér, dovolíte jim něco?
Něco nepatrného asi jo, ale v úterý si uděláme trénink, to je jasný.
Děláte si zase legraci?
No, nemyslím si, že by teď měl končit svět. Stát se mistrem je sice příjemné, ale vhodná doba na oslavy ještě přijde.
Hráči říkali, že se vás ani nebudou ptát.
Protože je to zbytečný. Je jasný, že si to pivo nedají.
