Ukázalo to i exhibiční utkání bývalých hráčů Sigmy. Jen legendární útočné duo Vladislav "Niki" Lauda – Miroslav Příložný se trefilo čtyřikrát.
"Nic v tom není. Stačí zamířit a pak se jen jít radovat na půlku," smál se Lauda, který v hanáckém dresu zaznamenal 31 branek.
V Olomouci jste zažil parádní časy. Vzpomenete si někdy na tohle vaše angažmá?
No to víte, že ano. Když mám fotbalové sny, tak ty nejhezčí jsou právě z Olomouce. Sigma mi před lety podala pomocnou ruku, když jsem se trápil. A já jsem jí byl za to vždy vděčný. Na tom se nikdy nic nezmění. Byly to nádherné roky.
Současná Sigma ale nejlepší období neprožívá, letos obsadila v lize jedenácté místo. Sledujete výsledky vašeho bývalého klubu?
Výsledky nejsou takové, jaké by si současní hráči přáli. Ale to se změní. Pevně tomu věřím. Už proto, že kousek od Olomouce mám chalupu a v důchodu plánuji, že budu jezdit na každý zápas. A doufám, že to budou hezké zápasy.
V obraně to týmu ještě šlo. Ale ten útok... Nemůžete prozradit nějaký recept, jak se dávají góly?
Dnes to mají útočníci těžší. Dříve stačilo, aby fanoušci z tribuny zakřičeli "Niki, zazvoň!" a já jsem jim šel splnit jejich přání. (smích) Ale vážně. Chce to rozvahu, klid a trochu štěstí. A taky obranu, která vás ke střele pustí.
Opravdu to je tak jednoduché?
To zase ne. Dnes se hraje trochu jinak. Útočníci mají málo místa. Je to pro ně těžké. Na zádech visí obránce, to je pak složité. Všechny týmy dávají méně branek. Ale všechno chce svůj čas. Olomouc si dobré útočníky vychová. A pak to bude lepší.
V Olomouci jste si zahrál po roce. Kdy přijedete znovu?
Stačí zavolat. Některé kluky jsem neviděl snad deset let. A bylo to krásné setkání. Budu na telefonu a jen co budu pozvaný, sednu do auta a jedu. Snad to bude dříve než za rok.