„Mezi třemi určenými byl,“ podotkl trenér Václav Jílek.
Třiatřicetiletý matador se u míče radí s dalším na seznamu, s 22letým parťákem ze zálohy Jakubem Plškem. „Jdi si to kopnout ty.“
Přenechání zodpovědnosti? Kdepak, Ordošovi se vybavilo, jak precizně Plšek penalty zahrává. Loni ve druhé lize jich proměnil všech pět. Vyčká na pohyb brankáře a pak pošle balon placírkou po zemi k druhé tyči, než kam se vrhne tipující gólman. „Díky, rád toho využiju,“ neváhal nad Ordošovou nabídkou.
Předposlední Olomouc potřebovala doma nutně Baník srazit, aby si ještě udržela reálnou naději na záchranu v první lize. Tohle všechno mu ve chvíli, když si rovná míč na puntík, probleskne hlavou. Ač si jako flegmatik průšvih nepřipouští. „Nebudu lhát, že jsem neměl nějaké nervy, určitě něco vnímáte, ale věřil jsem si na ni. Strach nebyl.“
Rozbíhá se, pozoruje brankáře Chmiela, ten hru nervů nevydrží a jako většina brankářů sebou mrskne k levé tyčce o (ani ne) vteřinu dřív a jako většina brankářů doufá: Ať jsem tipl správnou stranu!
Netipl. Plšek placírkou posílá míč k pravé tyči. Spoluhráči na něj naskákají. Div že ho obrovitý Tomáš Chorý samým nadšením nepovalí na trávník. Úleva po těžké chvilce přichází okamžitě, jakmile balon napne síť a diváci jásají. Tak krásný pocit! Adrenalin klesá, ale endorfin vyplavuje štěstí po kvantech. Jenže jen na malý moment, zápas ještě není rozhodnut. Záhy už ano.
Baník musí otevřít hru, čehož špílmachr Ordoš využívá k dalším skvostným přihrávkám. K brance si nakonec připíše tři asistence. Rozdílovou, čili vítěznou trefu si však připsal Plšek. Za odvahu, kterou i leckteří mazáci - co si kolikrát víc připouštějí důležitost okamžiku - v důležitém okamžiku postrádají.
Na penalty je spolehlivý Plša
„Na penaltu se cpu furt, ale máme spolehlivého Plšu. A ono by toho Ordoše už bylo moc,“ usmíval se Ordoš po nakonec drtivém triumfu 6:2, jenž dlouho neodpovídal vyrovnanému dění na hřišti. Plškova penalta však srazila snaživou Ostravu do kolen.
„Prvních 25 minut to nebylo dobré. Byli jsme zakřiknutí, měli málo pohybu, ztráceli lehce míče, Baník nám dal gól, takže to vypadalo všelijak, ale tým ukázal, že chce, a naštěstí to s námi dopadlo dobře,“ oddechl si „penaltář“ po mimořádně produktivním utkání do té doby nejhorší ofenzivy ligy: Sigma dala šest branek z osmi střel na branku.
„A to my dáme pomalu za třicet zápasů tři góly. Nechávali jsme si to na tohle utkání, snad to bude pokračovat,“ věří Plšek v záchranářský happy end. „Baník si debakl nezasloužil, hrál dobře. Jde zápas od zápasu nahoru, naštěstí to pak ke konci otevřel a my toho využili. Michal Ordoš si to na hřišti užíval. Byl to jednoznačně jeho zápas. Obrovsky nám pomohl.“
Za což od MF DNES dostal jedničku, nejvyšší možné známkování na školní stupnici. A Plšek? Za dva, rovněž nadprůměr. Při zranění defenzivního štítu Denise Cany si musí za Ordošem a po boku Ševčíka plnit hlavně defenzivní úkoly, přitom jeho hlavní předností je zakončení, nikoli krást míče soupeři před vlastními stopery. Je taky ťapavý, podobně jako Ordoš, to nemůže společně uprostřed zálohy fungovat, míní mnozí fanoušci i experti. Vsetínský odchovanec se snaží přesvědčit o opaku, o své flexibilnosti.
„Jsem rád, že hraji. Jestli to bude na šestce, osmičce, nebo desítce, to už je jedno. Na desítce máme Ordoše, takže se musím poprat o to, abych hrál na dvou místech - šestce, nebo osmičce. Budu hrát cokoliv.“
V první lize odehrál 32 zápasů, polovinu v této sezoně, trefil se v ní podruhé. Za málo zkušeností se ale neschovává. To ostatně dokázal, když od Ordoše přijal nabídku, která se (ne)dala odmítnout. „Podle startů jsem pořád jakoby nováček, ale v áčku jsem už třetí rok, nejsem brán ani za mladého. Už to musím potvrzovat a podávat výkony.“
