Co způsobilo takový pád?
Spousta faktorů. Pokud chce jít tenhle oddíl dál, potřebuje nezbytně posílit, ale tady je jiná strategie. Nejlepší odcházejí a nahrazují je mladí z vlastní líhně. Podívejte třeba na Liberec. Dostal se do poháru, do přestupů investoval velké částky, zatímco pro nás byl Pohár UEFA odměnou a možností zviditelnit se. Šíře mladých talentů, kterou vyprodukujeme je hrozně úzká v porovnání s tím, kolik fotbalistů si třeba vychová Ostrava. Navíc jsou spokojeni s životem. Budeme je muset rychle probudit, aby vytvářeli konkurenční prostředí na hráče základního kádru. Co se týče hry, hráči si musí počínat na hřišti mnohem zodpovědněji a vrátit se k tomu, co nás zdobilo v minulých letech. Trápí nás neproměňování brankových příležitostí. Herně jsme propadli jen doma s Bohemians a v řecké Soluni, ale střelecká potence visí jen na Horstu Sieglovi. Ostatní, od nichž jsme čekali góly, vstřelili třeba jen jeden.
Kolik příček a bodů vám schází ke spokojenosti?
Na to já nehraju, výsledkově jsme dlužni především sami sobě. Podívejte, z jakých hráčů je složeno naše mužstvo. Buď z odložených, které jinde nechtěli, nebo z mladých kluků, u nichž si přejeme, aby hráli ligu. Jejich začleňování do mužstva je trochu násilné, ale nic jiného nám nezbývá. Mohli jsme uhrát lepší výsledek se Soluní. Po vyřazení Sedanu jsme Řeky my i veřejnost trochu podcenili, ale výkony PAOK v jejich lize ukazují, že jsou kvalitním celkem. Pro nás to byla přesto dobrá a poučná zkušenost. Postupem do druhého kola Poháru UEFA jsme na rozdíl od jiných celků splnili cíl, aniž bychom mužstvo posilovali.
Nezahltila vás účast v evropském poháru?
Ne, nezahltila. Chtěli jsme sice odložit v lize pár utkání na pondělí, ale to bylo spíš z hlediska prevence. Naopak po pohárových zápasech jsme hráli většinou dobře. Zvládli jsme utkání s Drnovicemi a ani se Slavií, byť jsme prohráli, jsme nezklamali. Problém byl v tom, aby se hráči na soustředili na utkání jako v minulosti. Jenže oni se chtěli pohárově zviditelnit a hráli spíš na sebe než pro kolektiv.
Co pro vás účast v Poháru UEFA znamenala?
Vyznamenání, prestiž a pro příbramský fotbal možná jedinou šanci zahrát si evropský pohár. Přestože jsme si zkazili vysvědčení výsledkem 1:6 v Soluni, považuji naše vystoupení za úspěšně. Takový výpadek občas potká každého, natož pak tým, který hospodaří s rozpočtem 30 až 40 milionů korun. Vždyť našimi soupeři byla mužstva, která mají dvakrát až třikrát vyšší rozpočet než Sparta. Jinak klobouk dolů, co Sparta a Liberec v pohárech dokázali. Pořád brečíme, jak je náš fotbal špatný, přitom nemáme takové podmínky jako ve vyspělé fotbalové Evropě ani takovou zásobárnu talentů, které nemají čas dozrát.
Na kolik se na vašem ligovém účinkování podepsala nešťastná porážka v Brně, kde jste o výhru přišli dvěma góly v nastaveném čase?
To, že jsme dostali dva góly po devadesáté minutě, bylo naší lehkovážností, která nás provázela celý podzim. O to je naše situace bolestivější. Hráči to nedokázali unést a dokázali, že nejsou tak silní, jak si mysleli. Kromě toho nás ve čtvrtině utkání poškodili rozhodčí. Někteří neúmyslně, třeba sudí Beneš v Ostravě, ale co s námi prováděl rozhodčí například v Jablonci, to bylo neuvěřitelné. Nejhorší na tom je, že ani nebyl potrestán, protože ho pokryl delegát. Chybělo nám i štěstí. Co loni skončilo v brance, zastavilo se na podzim o tyčku.
Problémem mužstva byla defenzíva. Nechyběl v brance Špit, jenž loni hodně chyb napravil?
Defenzíva je záležitostí celého mužstva. Od útočníků, gólmanem konče. Pro Špita toho udělali spoluhráči v poli víc než pro Michala Čalouna a Jardu Blažka. To, jak je nechali kolikrát na holičkách, bych já na jejich místě nevydržel a důrazně jim vyčinil.
Kromě toho jste se neuvěřitelně trápili v koncovce. Prosadit se byl schopen jen Horst Siegl...
Horst nám strašně pomohl svým fotbalovým kumštem, čichem na branky i osobností, ale zároveň mužstvu i ublížil. Zatímco loni se hráči snažili řešit situace individuálně, letos příliš hledali a spoléhali na Siegla, místo toho, aby chtěli dát gól. To se týká především ofenzivně laděných hráčů, Kuliče, Jarolíma, Otepky, Kučery a Čížka.
Nelitujete nyní, že jste v létě neodešel do Sparty?
Ne, nelituji. V Příbrami jsem zůstal hlavně kvůli funkcionářskému prostředí, i když jsem věděl, že zopakovat loňskou sezonu bude nad síly mužstva. Nechci poukazovat na přátelství s panem Starkou, ani desetiletou smlouvu, ta neměla na mé rozhodnutí žádný vliv. Důležité je pro mě, že mě nikdo neovlivňuje, co mám dělat. Mohu pracovat podle vlastních představ, zatímco ve Spartě by byly mé kompetence okleštěnější. Možná jsem blázen, když jsem jako jediný Spartu odmítl, ale třeba bych tam nevydržel. Ostatně když jsme hráli na Spartě, byl i Jarda Hřebík vteřinu od smrti. Stačilo, aby Jirka Rychlík trefil prázdnou branku. Nedělám fotbal pro titul trenér roku, ale kvůli pocitu, že jsem s dobrými lidmi, kteří za mnou stojí. Ale byly i situace, kdy jsem chtěl sám skončit. Třeba po výprasku v Soluni.
U mužstva jste čtvrtý rok. Není to moc dlouho, když v kádru dochází k minimálnímu pohybu?
Z doby, kdy jsem v Příbrami začal, tu zbyli jen čtyři hráči. My jsme mužstvo, které bude mít vždy výkyvy ve výkonnosti. Když prodáme dva fotbalisty, půjdeme dolů. Na to jsme připraveni, ale nečekali jsme, že bychom klesli tak nízko.
Nedopustil jste se nějakých chyb i vy?
Chyby dělá každý. Po zápase je každý generál. Rozhodl jsem se dát šanci mladým, které jsme vychovali, a ti dělají chyby. Kdybych byl alibista, tak je vyženu.
Slibuje průvan v kádru. Dojde v něm k nějakým změnám?
Dojde. Především se změní filosofie klubu. Do teď bylo v béčku šest lidí a v áčku 35 hráčů, kteří si svých podmínek nedokázali vážit. Přes zimu radikálně zúžíme ligový kádr. V áčku bude osmnáct fotbalistů, kteří pocestují na soustředění na Kypr, a budou mít zajištěny ty nejlepší podmínky, ostatní budou o svou šanci bojovat v béčku. Když se nedostanou do ligového kádru, jejich chyba, ale v béčku se budou těšit jen z padesátiprocentních požitků. Ne že bychom chtěli šetřit, ale fotbalisté v Čechách se musí naučit svých podmínek vážit a podle toho se i chovat.
Voláte po posílení. Kde vás nejvíc tlačí bota?
Pořebovali bychom posílit všechny řady, jenže na to musíte mít peníze. Nám pomohou jen hotoví hráči a jejich cena na trhu se pohybuje kolem pěti milionů korun. Když prodáme Jarolíma nebo někoho dalšího za víc než deset milionů, můžeme si nákupy dovolit. Zatím jediný, kdo odchází je Petr Podzemský do Plzně. Sám projevil o přestup zájem a těžko bychom ho za lepších podmínek prodali.
Co bude s Jarolímem? Přestoupí do pražské Slavie?
My mu v odchodu nebráníme, ale vložili jsme do něho nějaké prostředky a mužstvo jsme podřídili jeho schopnostem. Když má odejít, tak pro nás musí být jeho přestup výhodný i finančně. Ztratíme špílmachra, který připravuje dvě třetiny gólových šancí.
Kdo by ho nahradil? Hovoří se o Radku Slončíkovi...
Máme vytipováno pár hráčů, mezi nimiž je i Slončík. Jediné riziko u něj představují zdravotní problémy. Jinak by u nás na rozdíl od Sparty určitě uplatnění našel. My si nemůžeme dovolit nechat sedět na lavičce třeba Jarolíma, i když čas od času by to potřeboval každý fotbalista. A v případě Marka Kuliče jsme k tomu dokonce přistoupili.
Proč vůbec odešel váš asistent Csaplár do Liberce?
Chtěl jít sám. U nás měl dost prostoru k uplatnění, ale chtěl jít mimo. Třeba proto, aby se jednou do Příbrami vrátil do jiné pozice. Kdekdo zatím hledá nějaké rozepře, ale Kotrba vrátil Csaplára do fotbalu stejně jako Jarolíma, Šmejkala a Kučeru, a nebylo to jednoduché. Pomohl jsem mu a on mi může být vděčný, že se mohl vrátit do fotbalového kolotoče. I když já jsem přesvědčen, že on si novou šanci zasloužil.
Jak bude vypadat zimní příprava?
Sejdeme se 2. ledna, v polovině měsíce odletíme na soustředění na Kypr a do začátku jarní ligy se budeme připravovat v domácích podmínkách.
Liga začíná podle původního plánu už 10. února, i když se spekulovalo o posunutí startu. Přivítal by jste to?
Všichni funkcionáři, kteří to navrhovali, znevažují práci trenérů. Každý dobrý kouč má totiž přípravu na půl roku dopředu. Na to se mělo myslet přim tvorbě kalendáře, že nepostoupí reprezentace na mistrovství světa, měla být připravena náhradní varianta. Ale jednadvacítka se probojovala na evropský šampionát, který se hraje v květnu, takže není stejně co řešit. Můžeme jen spekulovat, jaké budou v únoru a březnu terény.
Co očekávate od jara?
Lepší výsledky, že vyhrajeme domácí pohár, a že se i přes dílčí zpackání sezony budeme na jejím konci smát. Nad sestupem vůbec nepřemýšlím, v lize nemá nikdo nic jistého od devátého místa dolů..
Spousta faktorů. Pokud chce jít tenhle oddíl dál, potřebuje nezbytně posílit, ale tady je jiná strategie. Nejlepší odcházejí a nahrazují je mladí z vlastní líhně. Podívejte třeba na Liberec. Dostal se do poháru, do přestupů investoval velké částky, zatímco pro nás byl Pohár UEFA odměnou a možností zviditelnit se. Šíře mladých talentů, kterou vyprodukujeme je hrozně úzká v porovnání s tím, kolik fotbalistů si třeba vychová Ostrava. Navíc jsou spokojeni s životem. Budeme je muset rychle probudit, aby vytvářeli konkurenční prostředí na hráče základního kádru. Co se týče hry, hráči si musí počínat na hřišti mnohem zodpovědněji a vrátit se k tomu, co nás zdobilo v minulých letech. Trápí nás neproměňování brankových příležitostí. Herně jsme propadli jen doma s Bohemians a v řecké Soluni, ale střelecká potence visí jen na Horstu Sieglovi. Ostatní, od nichž jsme čekali góly, vstřelili třeba jen jeden.
Kolik příček a bodů vám schází ke spokojenosti?
Na to já nehraju, výsledkově jsme dlužni především sami sobě. Podívejte, z jakých hráčů je složeno naše mužstvo. Buď z odložených, které jinde nechtěli, nebo z mladých kluků, u nichž si přejeme, aby hráli ligu. Jejich začleňování do mužstva je trochu násilné, ale nic jiného nám nezbývá. Mohli jsme uhrát lepší výsledek se Soluní. Po vyřazení Sedanu jsme Řeky my i veřejnost trochu podcenili, ale výkony PAOK v jejich lize ukazují, že jsou kvalitním celkem. Pro nás to byla přesto dobrá a poučná zkušenost. Postupem do druhého kola Poháru UEFA jsme na rozdíl od jiných celků splnili cíl, aniž bychom mužstvo posilovali.
Nezahltila vás účast v evropském poháru?
Ne, nezahltila. Chtěli jsme sice odložit v lize pár utkání na pondělí, ale to bylo spíš z hlediska prevence. Naopak po pohárových zápasech jsme hráli většinou dobře. Zvládli jsme utkání s Drnovicemi a ani se Slavií, byť jsme prohráli, jsme nezklamali. Problém byl v tom, aby se hráči na soustředili na utkání jako v minulosti. Jenže oni se chtěli pohárově zviditelnit a hráli spíš na sebe než pro kolektiv.
Co pro vás účast v Poháru UEFA znamenala?
Vyznamenání, prestiž a pro příbramský fotbal možná jedinou šanci zahrát si evropský pohár. Přestože jsme si zkazili vysvědčení výsledkem 1:6 v Soluni, považuji naše vystoupení za úspěšně. Takový výpadek občas potká každého, natož pak tým, který hospodaří s rozpočtem 30 až 40 milionů korun. Vždyť našimi soupeři byla mužstva, která mají dvakrát až třikrát vyšší rozpočet než Sparta. Jinak klobouk dolů, co Sparta a Liberec v pohárech dokázali. Pořád brečíme, jak je náš fotbal špatný, přitom nemáme takové podmínky jako ve vyspělé fotbalové Evropě ani takovou zásobárnu talentů, které nemají čas dozrát.
Na kolik se na vašem ligovém účinkování podepsala nešťastná porážka v Brně, kde jste o výhru přišli dvěma góly v nastaveném čase?
To, že jsme dostali dva góly po devadesáté minutě, bylo naší lehkovážností, která nás provázela celý podzim. O to je naše situace bolestivější. Hráči to nedokázali unést a dokázali, že nejsou tak silní, jak si mysleli. Kromě toho nás ve čtvrtině utkání poškodili rozhodčí. Někteří neúmyslně, třeba sudí Beneš v Ostravě, ale co s námi prováděl rozhodčí například v Jablonci, to bylo neuvěřitelné. Nejhorší na tom je, že ani nebyl potrestán, protože ho pokryl delegát. Chybělo nám i štěstí. Co loni skončilo v brance, zastavilo se na podzim o tyčku.
Problémem mužstva byla defenzíva. Nechyběl v brance Špit, jenž loni hodně chyb napravil?
Defenzíva je záležitostí celého mužstva. Od útočníků, gólmanem konče. Pro Špita toho udělali spoluhráči v poli víc než pro Michala Čalouna a Jardu Blažka. To, jak je nechali kolikrát na holičkách, bych já na jejich místě nevydržel a důrazně jim vyčinil.
Kromě toho jste se neuvěřitelně trápili v koncovce. Prosadit se byl schopen jen Horst Siegl...
Horst nám strašně pomohl svým fotbalovým kumštem, čichem na branky i osobností, ale zároveň mužstvu i ublížil. Zatímco loni se hráči snažili řešit situace individuálně, letos příliš hledali a spoléhali na Siegla, místo toho, aby chtěli dát gól. To se týká především ofenzivně laděných hráčů, Kuliče, Jarolíma, Otepky, Kučery a Čížka.
Nelitujete nyní, že jste v létě neodešel do Sparty?
Ne, nelituji. V Příbrami jsem zůstal hlavně kvůli funkcionářskému prostředí, i když jsem věděl, že zopakovat loňskou sezonu bude nad síly mužstva. Nechci poukazovat na přátelství s panem Starkou, ani desetiletou smlouvu, ta neměla na mé rozhodnutí žádný vliv. Důležité je pro mě, že mě nikdo neovlivňuje, co mám dělat. Mohu pracovat podle vlastních představ, zatímco ve Spartě by byly mé kompetence okleštěnější. Možná jsem blázen, když jsem jako jediný Spartu odmítl, ale třeba bych tam nevydržel. Ostatně když jsme hráli na Spartě, byl i Jarda Hřebík vteřinu od smrti. Stačilo, aby Jirka Rychlík trefil prázdnou branku. Nedělám fotbal pro titul trenér roku, ale kvůli pocitu, že jsem s dobrými lidmi, kteří za mnou stojí. Ale byly i situace, kdy jsem chtěl sám skončit. Třeba po výprasku v Soluni.
U mužstva jste čtvrtý rok. Není to moc dlouho, když v kádru dochází k minimálnímu pohybu?
Z doby, kdy jsem v Příbrami začal, tu zbyli jen čtyři hráči. My jsme mužstvo, které bude mít vždy výkyvy ve výkonnosti. Když prodáme dva fotbalisty, půjdeme dolů. Na to jsme připraveni, ale nečekali jsme, že bychom klesli tak nízko.
Nedopustil jste se nějakých chyb i vy?
Chyby dělá každý. Po zápase je každý generál. Rozhodl jsem se dát šanci mladým, které jsme vychovali, a ti dělají chyby. Kdybych byl alibista, tak je vyženu.
Slibuje průvan v kádru. Dojde v něm k nějakým změnám?
Dojde. Především se změní filosofie klubu. Do teď bylo v béčku šest lidí a v áčku 35 hráčů, kteří si svých podmínek nedokázali vážit. Přes zimu radikálně zúžíme ligový kádr. V áčku bude osmnáct fotbalistů, kteří pocestují na soustředění na Kypr, a budou mít zajištěny ty nejlepší podmínky, ostatní budou o svou šanci bojovat v béčku. Když se nedostanou do ligového kádru, jejich chyba, ale v béčku se budou těšit jen z padesátiprocentních požitků. Ne že bychom chtěli šetřit, ale fotbalisté v Čechách se musí naučit svých podmínek vážit a podle toho se i chovat.
Voláte po posílení. Kde vás nejvíc tlačí bota?
Pořebovali bychom posílit všechny řady, jenže na to musíte mít peníze. Nám pomohou jen hotoví hráči a jejich cena na trhu se pohybuje kolem pěti milionů korun. Když prodáme Jarolíma nebo někoho dalšího za víc než deset milionů, můžeme si nákupy dovolit. Zatím jediný, kdo odchází je Petr Podzemský do Plzně. Sám projevil o přestup zájem a těžko bychom ho za lepších podmínek prodali.
Co bude s Jarolímem? Přestoupí do pražské Slavie?
My mu v odchodu nebráníme, ale vložili jsme do něho nějaké prostředky a mužstvo jsme podřídili jeho schopnostem. Když má odejít, tak pro nás musí být jeho přestup výhodný i finančně. Ztratíme špílmachra, který připravuje dvě třetiny gólových šancí.
Kdo by ho nahradil? Hovoří se o Radku Slončíkovi...
Máme vytipováno pár hráčů, mezi nimiž je i Slončík. Jediné riziko u něj představují zdravotní problémy. Jinak by u nás na rozdíl od Sparty určitě uplatnění našel. My si nemůžeme dovolit nechat sedět na lavičce třeba Jarolíma, i když čas od času by to potřeboval každý fotbalista. A v případě Marka Kuliče jsme k tomu dokonce přistoupili.
Proč vůbec odešel váš asistent Csaplár do Liberce?
Chtěl jít sám. U nás měl dost prostoru k uplatnění, ale chtěl jít mimo. Třeba proto, aby se jednou do Příbrami vrátil do jiné pozice. Kdekdo zatím hledá nějaké rozepře, ale Kotrba vrátil Csaplára do fotbalu stejně jako Jarolíma, Šmejkala a Kučeru, a nebylo to jednoduché. Pomohl jsem mu a on mi může být vděčný, že se mohl vrátit do fotbalového kolotoče. I když já jsem přesvědčen, že on si novou šanci zasloužil.
Jak bude vypadat zimní příprava?
Sejdeme se 2. ledna, v polovině měsíce odletíme na soustředění na Kypr a do začátku jarní ligy se budeme připravovat v domácích podmínkách.
Liga začíná podle původního plánu už 10. února, i když se spekulovalo o posunutí startu. Přivítal by jste to?
Všichni funkcionáři, kteří to navrhovali, znevažují práci trenérů. Každý dobrý kouč má totiž přípravu na půl roku dopředu. Na to se mělo myslet přim tvorbě kalendáře, že nepostoupí reprezentace na mistrovství světa, měla být připravena náhradní varianta. Ale jednadvacítka se probojovala na evropský šampionát, který se hraje v květnu, takže není stejně co řešit. Můžeme jen spekulovat, jaké budou v únoru a březnu terény.
Co očekávate od jara?
Lepší výsledky, že vyhrajeme domácí pohár, a že se i přes dílčí zpackání sezony budeme na jejím konci smát. Nad sestupem vůbec nepřemýšlím, v lize nemá nikdo nic jistého od devátého místa dolů..
