Obránce Kaufman se připravil ke střele, napřáhl a podklouzl. Jindy by byl pro smích, v neděli ho diváci chápali.
Fotbalové jaro totiž začínalo na záludných terénech. Nemít v Teplicích pod trávníkem vyhřívání, možná by se nehrálo. Jako v Příbrami nebo Drnovicích, kde měli nezpůsobilé hřiště.
Příbram byla proti odložení. Několikadenní dřina s přípravou hřiště najednou ztratila smysl.
Liberci se zrušení hodilo. Má technicky vyspělejší hráče, jimž by „bruslení“ vadilo. "Nepovažovali jsme za rozumné hrát, hrozilo zranění," řekl liberecký kapitán Petr Lukáš.
To Blšany se Zlínem hrály. Fanoušci se klepali zimou a nadávali na šéfa ligy Ivo Lubase, který dovolil tak brzký start ligy. "Nám bylo teplo, ale měli jsme zase jiné starosti," usmál se blšanský útočník David Střihavka.
Zmrzlý terén dostával hráče do krkolomných pozic. Zvlášť když vběhli na patnáctimetrový ledový pruh pod hlavní tribunou. Na něm fotbalisté vypadali spíš jako neobratní tanečníci baletu.
"Ten kousek byl zmrzlý a jinde to bylo měkčí, vybrat správné obutí byla alchymie," stěžoval si kouč poražených Pavel Hapal.
Už tři týdny dopředu se na divoké podmínky Blšanští připravovali. Na tréninky nasazovali kopačky s drobnými hřebíčky v podrážce, které se většinou do zápasů nepovolují. I rozhodčí Čuřín je zakázal. Když si je zlínský Kalod přece obul, musel se jít přezout.
"Ale díky hřebíčkům v trénincích jsme si na tenhle povrch zvykli," mínil Střihavka. On i spoluhráči na Zlín nastoupili s korkovými špunty na botách. I z nich trčely jakési pyramidky, které se zasekávaly do kluzkého terénu. Proti nim rozhodčí přes protesty Zlína nic nenamítal.
Hostující kapitán Jaroslav Švach, otrávený ze hry na špatném terénu, si povzdychl: "Místo povinných umělých světel by měl mít každý stadion nařízený vyhřívaný trávník..."
