Úterý 27. října 2020, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 27. října 2020 Šarlota, Zoja, Zoe

Fotbalista frajer dopadne špatně, varuje Buchta. Sám prohrál miliony

  9:58
Po svižném dvouhodinovém tréninku si dopřál ještě regeneraci v bazénu. „Tyhle dlouhé tréninky už nejsou pro mě,“ vydechne Miloš Buchta a usrkne minerálku. V červenci bude statnému fotbalovému brankáři Olomouce 39 let, občas prohodí slovenské slovíčko, neboť chytal také u sousedů a za ženu má Slovenku.

Olomoucký gólman Miloš Buchta zasahuje v utkání proti Zlínu. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Šest roků působil v Rumunsku, jako náhradník byl v Lize mistrů na Old Trafford, když hrál s Galati proti Manchesteru United. Vyprávět má o čem.

Třeba o tom, jak nabádá mladé fotbalisty, aby si spořili a neutopili miliony v hazardu jako on. „Ale svou cestu bych neměnil,“ říká Buchta v rozhovoru pro MF DNES před nedělní (15.00) domácí odvetou proti Zlínu ve skupině o Evropskou ligu.

Hrozí, že to bude váš poslední zápas sezony. A kariéry?
Konec jsem měl hodně v hlavě po sezoně, kdy jsme sestoupili. Ale rozhodl jsem se pokračovat a pak jsem si řekl, že to bylo dobré rozhodnutí, protože jsem si zachytal i krásné čtyři zápasy, nejen Sevilla, ale i Almaty byly skvělý mančaft. Jsem rád, že jsem neskončil. Teď dodělám sezonu a uvidíme, co bude.

Tělo drží?
Tělo drží, chuť taky je. Řekli jsme si, že si sedneme po sezoně a vyhodnotíme si, jestli byla úspěšná, nebo ne. Podle toho se dohodneme, zda bych pokračoval jako aktivní hráč, případně v jiné funkci v klubu.

Výkonnost máte stabilně vysokou. Nul jste vychytal jedenáct. Chcete odejít, když se daří, nikoli z lavičky?
Nejlepší je odejít v nejlepším. Sezona není pro mě úplně špatná, ale věk se nezastaví a nevím, jak se na to kouká okolí. Jsem mezi kluky v týmu veterán. Pokud se lidé, co mají v klubu slovo, rozhodnou, že na to mám, tak já se ještě cítím.

Mládnete v kabině?
Už taky kluci nejsou mladíci. Ročník devadesát trojek, jak se o nich mluví, bude mít šestadvacet. Ale tím, že jsem s mladšími každý den, tak omládnu.

Ani vaši trpěliví náhradníci Reichl s Mandousem nejsou mladíci, už by taky potřebovali chytat, ale na to neberete zřetel, že?
Neříkám, že mám výkonnost nad nimi, všichni tři jsme vyrovnaní, rozhodují maličkosti. Já jsem důvěru dostal na začátku sezony. Někdy jsem ji splatil víc, někdy míň. Myslím, že trenér neměl důvody to měnit. Ale Reichy, když naskočil, tak zachytal výborně. A to samé teď Aleš Mandous, kterému nikdo nevěřil, brali ho možná podle dvou zápasů z juniorky, a na Slavii zachytal skvěle. Ještě neskončil zápas a psal jsem mu esemesku, že se těším za něj, protože naskočit na první zápas v lize, a ještě na Slavii, není jednoduché, ale chytil se skvělými zákroky. Díky němu jsme neodjeli s ostudou.

Olomoucký brankář Miloš Buchta se spoluhráči.
Brankář Olomouce Miloš Buchta zastavuje spolu se svým spoluhráčem Václavem...

Vy jste v létě čelil Seville. Na sklonku kariéry top zážitek?
Asi ano. V pozici přímo na hřišti top zápas, ale zápasy, u kterých jsem byl třeba z lavičky v Lize mistrů na Manchesteru nebo v Basileji, v Lisabonu, to jsou také výborné zážitky. Ale Sevillu řadím nejvýš, protože jsem byl větší součástí.

Mrzí vás, že jste si nevyzkoušel lepší soutěž, ve které byste v tak krásné atmosféře chytal co víkend?
Ano. Těžko dát mladším klukům do hlavy, aby si vážili, že si mohli zahrát dvojzápas se Sevillou a pracovat na tom, aby těch zápasů bylo víc. Mně se už konec kariéry blíží, ale dostal jsem takovou chuť, že bych si nejradši ten zápas zopakoval. Víme, že Manchester United bude bojovat v předkole Evropské ligy, tak je cíl dostat se tam a zahrát si proti němu, ale to přeháním. Jenže proč si nedávat cíle? Tohle by byl celkem dobrý cíl.

Nejprve musíte smazat porážku 0:1 ze Zlína.
Musíme mít sen, a první cíl je přejít přes Zlín. Budeme muset všichni zabrat víc než ve Zlíně.

Bolí vás teď tělo po zápase déle?
Byly časy, kdy mě bolelo víc. Poslední tři roky pracuji s kondičním trenérem Tomášem Kulatým. Jednou dvakrát týdně. To mě udržuje. Děláme cvičení, abych nebyl zraněný. I trenér gólmanů Tomáš Lovásik mě nenechá tolikrát za sebou házet o zem. Úlevy si nedávám, ale vidí, že po zápase je člověk někdy víc utahaný, tak dá rozehrávku nohama, centry nebo si zahrajeme gólmanskou hru. Má pro to cit. Umí to výborně načasovat, aby bylo všechno směřované k zápasu.

Takže vám balony hází blíž k rukám než mladším kolegům?
Ani ne, někdy nám to trefuje do šibenice. Dělá to už dlouho a ví, jak to má dělat, aby byl na zápas gólman co nejvíc připravený.

Zasáhlo vás, že brankářská ikona Iker Casillas prodělal v 39 letech infarkt?
Může se to stát. V Rumunsku jsem zažil přímo na hřišti, že zkolaboval protihráč a umřel, měl pětadvacet. Tohle bohužel neovlivníme. Vidíte, co se stalo Pepovi Šuralovi. Měli šest lehčích zranění a jedno smrtelné. Zrovna to odnesl Šural, který tam byl tři měsíce. My furt řešíme, jestli vyhrajeme, prohrajeme, ale pak vidíte, že tohle je tragédie. Ne jestli Teplice prohrály doma 0:8, i když mi jich je trošku líto, ale životní tragédie bolí daleko víc než sportovní.

To víte dobře. Také jste si sáhl téměř na dno kvůli hazardním hrám, dlužil jste tři miliony korun, jak jste přiznal webu Bez frází. Máte teď větší nadhled?
To přijde věkem. Kdybych nebyl blbej, mohl jsem dosáhnout větších úspěchů, i toto mě brzdilo v přestupech. Ale říkám si, že tak to mělo být. Nic bych asi v kariéře neměnil, jsem s ní celkem spokojený. Zranění se mi vyhýbala, až na jedno komplikované v Rumunsku. Každý by si chtěl zachytat lepší ligu, ale nikdy nevíte, jestli byste na to měl. Já asi dosáhl svého stropu. Měl jsem dobré zápasy. Když jsem byl mladší, řešil jsem, co jsem udělal špatně. Teď jsem si dal do hlavy větu Tomáše Lovásika: Chytej každý zápas, jako by byl poslední. Mně to strašně pomáhá. Člověk udělá chybu, ale snaží se koncentrovat, aby mančaftu pomohl. Je to kolektivní sport - jednou pomůžu klukům, podruhé kluci mně. Takhle by to mělo být.

Olomoucký brankář Miloš Buchta.

Oceňuji, že o své minulosti mluvíte otevřeně. Jste příklad pro fotbalisty, kteří řeší podobné potíže. Vidí, že se dají řešit.
Je to celosvětový problém ve sportu, kde se točí víc peněz. Hráči do toho spadnou úplně lehce, akorát se o tom nemluví. Můj názor je, že je strašně málo chytrých hráčů, kteří využijí potenciál těžit do budoucna z peněz získaných lehčím způsobem ve sportu. Skvělým příkladem může být David Rozehnal, jenže takových je strašně málo.

To stále nefunguje osvěta o finanční gramotnosti od klubů?
To by se mělo tady zavést. Jak ve vyspělejších zemích, kde minimálně 10 procent z platu posílá klub přímo na spořicí účet. My jsme OSVČ a z peněz, které dostaneme, musíme dělat všechny odvody. Někteří kluci si to neuvědomují, pak jdou do nuly a zjistí, že je třeba zaplatit zdravotní, sociální, daň a všechno.

V tomhle tedy vidíte rezervy?
Když je hráč v problémech a přijde klub požádat, tak mu pomůže, protože mu není jedno, jaký osud jeho hráče potká, ale vidím v tom velké rezervy. Klub by se měl s hráči domluvit na spořicím účtu, kam jim bude posílat peníze, aby po kariéře viděli, že fotbal nehráli jen pro radost, ale že si mohli skvělým zaměstnáním vydělat i nějaké peníze.

Radíte mladším spoluhráčům, aby nakládali s penězi uvážlivě?
Bavíme se o tom, co po kariéře. Mám kamaráda, který dělá finanční poradenství, a také má myšlenku, aby si hráči spořili. Ale je na každém, jestli to chce, nebo nechce. Když řeknu klukům svůj příběh, že mohou dopadnout tak, že skončí s fotbalem a nemají nic našetřené, tak zbystří. Když mají dvacet pět let, mají před sebou maximálně deset roků kariéry. Jen výjimky hrají déle než do třiceti pěti. Pokud nezačnou teď a budou to vždy odkládat, tak nikdy neušetří. To vím z vlastní zkušenosti. Já ještě udělám přestup, ušetřím! Tak to ale nefunguje.

Vaše gamblerství přitom nezačalo tak, že jste nevěděl, co s penězi, ale naopak jste viděl, jakými výhrami z rulety, sázek či automatů se chlubili mazáci v šatně, a chtěl jste se jim vyrovnat, že?
To byl ten problém, chtěl jsem se vyrovnat starším klukům a finančně jsem na to vůbec neměl. V té době každý chtěl být frajer. A pak to dopadá špatně.

Myslíte, že hraje nějaký faktor specifická fotbalová kabina, kde se více než jinde řeší, kdo jaké má auto, džíny, mobil, účes?
Tohle se řeší, to je pravda. A nejvíc má právě ten, který se tímhle nenechá strhnout. Tchán je úspěšný podnikatel, ví, kde může investovat. Nikdy není dobré se chtít někomu vyrovnat: Ten má dobré džíny, tak si je půjdu koupit taky. To je podle tchána zbytečné vyhazování peněz. A já to teď beru tak, že nemusím chodit ve značkovém oblečení, ale hlavně mít něco na sebe.

Plzeňský Daniel Kolář v souboji s gólmanem Milošem Buchtou z Olomouce.
Olomoucký gólman Miloš Buchta zasahuje v duelu proti Liberci.
Plzeňský Michael Krmenčík se snaží překonat brankáře Sigmy Miloše Buchtu.

Měl jste spíš štěstí na lidi?
Určitě jsem měl štěstí. Třeba že jsem poznal manažera Honzu Králíka, který mně přislíbil, že se dostanu do Rumunska. Já na něj koukal, protože jsem o Rumunsku nevěděl nic. Prožil jsem tam krásných šest roků - nejlepších v kariéře. I manželka plakala, když jsme odcházeli, protože jsme si tam zvykli. Každý si myslí: Rumunsko... Ale když tam člověk žije, tak se s těmi lidmi spřátelí a pak se těžko odchází. Každý měsíc si minimálně jednou s Honzou zavoláme a furt vzpomínáme, jak mě do Rumunska přivedl. Musím mu být za to vděčný, protože byl jedním z těch, který mně v kariéře hodně pomohl.

Vydělal jste si, splatil dluhy...
Určitě. Do Rumunska jsem přišel jako neznámý kluk a během chvíle jsem si vybudoval výkony pozici, že jsem byl kapitán. Šel za mnou trenér, hráči. Fotbal tam byl jiný. Když se zapíšete výkony, tak k vám všude vzhlíží. V Čechách bohužel necítím, že to tak je.

V zahraničí má fotbalista větší společenský status než v Česku.
Tam jsou respektovaní, když něco dokážou. Hráči jsou daleko víc medializovaní. Příklad: odjížděli jsme na soustředění a byly u toho čtyři televizní štáby, skoro s každým druhým hráčem dělaly rozhovory. Tady jsme odjížděli na první soustředění a na Ruzyni nás nečekala ani jedna kamera. Koukám na to: Kde jsou kamery? A kluci se smáli, že tady to tak nefunguje.

V Mediasu jste strávil pět let.
Skvělý rodinný klub, takový provinční, žádné velké ambice. Když jste skončili desátí, byli všichni spokojení. Dokonce jsme se dostali do předkola poháru UEFA. Vzpomínám na to velmi rád. Klub o deseti lidech. Potom byly dvě minizastávky na hostování.

Nejprve v Galati.
Tam byla ta Champions League. Ze sportovního hlediska skvělé v tom, že jsme si projezdili Evropu, ale moc příležitostí jsem nedostal.

Brankář Olomouce Miloš Buchta zasahuje v utkání proti Plzni.

Přes kolegu v brance to nešlo?
Byl tam Branko Grahovač, Bosňan. Kvalitu měl, ale cítil jsem, že bych byl minimálně na jeho úrovni. Trenér mu furt dával šanci, nic jsem s tím prostě neudělal. I tak to byly další poznatky do kariéry.

I rozcvička na Old Trafford má jistě své kouzlo.
Den před zápasem trénujete, už je tam sto novinářů... Prostě jiný svět.

Zíral jste?
Je to starší stadion, ale má svou atmosféru. Sedíte na lavičce a metr od vás máte fanouška. Úžasný zážitek.

Pak jste zamířil do rumunského velkoklubu - Rapidu Bukurešť.
Můj trenér z Mediasu tam šel trénovat a zavolal, jestli bych nechtěl jít zkusit sci-fi: zachránit klub v lize, protože v té sezoně padalo šest týmů a oni uhráli po podzimu jen devět bodů. Chtěl postavit tým z cizinců, přišlo třináct hráčů, dali jsme celkem rychle do kupy dobrý mančaft, ale stejně to nestačilo. Liga se sice nezachránila, ale zkušenost, jak funguje velkoklub, skvělá.

Co se děje v Rumunsku, když sestupuje klub s tolika temperamentními fanoušky?
Problém byl, že klub měl velké dluhy vůči státu a dalším institucím, kde si napůjčoval na chod. Jenže nestíhal splácet a zbankrotoval. Začal v páté lize. To byl rok 2016. Dnes vede třetí ligu o sedm bodů, takže asi postoupí do druhé.

Pořád ho sledujete.
Sleduji. Když hráli derby se Steauou Bukurešť, FCSB je Bukurešť, která nemůže používat své jméno, to na sebe narazily ve čtvrté lize, tak do National Arény přišlo 36 tisíc diváků, bylo to v televizi. Fotbal je tam na úplně jiné úrovni.

Když se vám ozvala Olomouc, neváhal jste uzavřít kruh?
Ještě jsem rozmýšlel, jestli nezůstat v Rumunsku ve druhé lize, protože se nám tam vážně líbilo. Ale nad Olomoucí jsem neváhal, odtud jsem odcházel do většího fotbalu a chtěl bych tady ukončit kariéru, to byla první myšlenka. Za návrat jsem rád. Tehdy jako mladej jsem z Olomouce odcházel jako nikdo a přicházel jsem jako nikdo, protože pro Čechy jsem byl neznámý gólman, ale doufám, že za ty čtyři roky jsem něco veřejnosti dokázal.

Vybavíte si, když jste poprvé přišel do olomoucké kabiny coby mladík ze Svitav?
Bylo mi devatenáct, přišel jsem po vojně a tady byly legendy - Olda Machala, Pepa Mucha, Radim Kučera.

ZRANĚNÝ BRANKÁŘ. Olomoucký gólman Miloš Buchta dostal při srážce ránu do hlavy...
Olomoucký brankář Miloš Buchta (vlevo) slaví s Urošem Radakovičem výhru nad...

A pak v brance nedostižný Martin „Čaroděj“ Vaniak.
Ještě před ním Pavol Kamesch ze Senice, Bureš a já byl trojka. Rok nato přišel Vaniak. Tady to nešlo...

A vydal jste se na Slovensko.
V roce 2003 jsem odcházel, byl jsem v kanceláři u pana Kubíčka (tehdejšího sportovní ředitele Sigmy - pozn. red.) a ptal jsem se ho, jestli mám Slovensko vzít, nebo ne. On mi hned řekl, že bych tady neměl šanci chytat a že slovenská liga, která byla pod úrovní české, je pro mě na start kariéry ideální. Začal jsem chytat. I v Trenčíně to bylo ovšem ze začátku těžké, protože tam byl Miloš Volešák, reprezentant do 19 let. Na podzim mě do brány moc nepustil, ale pak jsem přesvědčil výkony trenéra, že bych měl být jednička, a vydržel jsem tam ještě dva a půl roku.

I na Slovensku jste měl potíže s hazardem, ale potkal jste svou ženu a začalo se to obracet?
Osud. V Trenčíně si ze mě dělal trenér Jánoš srandu, že postaví automat vedle kabiny. Díky těm problémům mě Trenčín prodal do Prešova a tam jsem poznal svou ženu. Asi to takhle všechno mělo být.

Všechno zlé je pro něco dobré?
Jak říkám: Asi bych svou cestu neměnil. Jsem spokojený. Možná jsem mohl dosáhnout víc, ale nemusel jsem. Od štěstí jste strašný kousek, jestli se vám podaří přestup udělat, či nikoli. Hrával jsem s daleko lepšími fotbalisty, kteří to nakonec nedotáhli skoro nikam, ale taky vidím, kolik fotbalistů běhá ještě v lepších mančaftech a výkonnost až takovou neměli, ale měli štěstí, byli na správném místě a přestup se jim podařil. Fotbal je také hodně o štěstí. Ovšem nějakou kvalitu mít musíte a jít štěstí naproti.

Vy ji máte, jinak byste na prahu čtyřicítky nechytal první ligu.
V Česku jsem nejstarší gólman. Ještě Laštůvka patří ke starším.

Jaromír Blažek chytal ligu do 42.
Tak bych si mohl dát metu překonat Blažka. Chuť by pořád byla.

Olomoucký brankář Miloš Buchta na tréninku

Pořád vás nabíjí, když zabráníte jistému gólu?
Vnitřní radost je. Když víte, že jste dobrým zákrokem pomohl k bodům, nebo vychytanou nulou. To jsou krásné pocity.

V Prešově máte byt. Vrátíte se po kariéře na Slovensko?
Chtěl bych zůstat v Olomouci, protože se mi tady velmi líbí.

Paní souhlasí?
Ze začátku to kousala těžce, ale už se jí tady začalo líbit. Chtěla by tedy jít na Slovensko, kde máme větší rodinné zázemí, ale dcera začíná mluvit víc česky. Kdyby začala chodit do školy tady, neviděl bych v tom problém. Tím, že jsem tenkrát vsadil všechno na jednu kartu, že se prosadím ve fotbale, vysokou školu jsem si neudělal, tak toho moc neumím. Chtěl bych spíš uplatnit zkušenosti okolo fotbalu. Byl bych rád, kdybych po kariéře zůstal tady a byl nápomocný klubu.

Bavíte se o tom?
Zatím ne. Těžko říct, jestli se uvolní místo. Ani nevím, jakou funkci bych mohl zastávat. Ale když jste celý život na zeleném trávníku, tak je velmi těžké přesedlat na něco, co vám tolik nevoní jako fotbal.

Co vám na něm voní nejvíc?
Vítězství. A někdy nemusí být vítězství, ale když je plný stadion, tak to je na tom to nejkrásnější. V Olomouci ho vyprodala Sparta, Slavia a právě ta Sevilla. To byly zážitky. Takhle by se fotbal měl dělat.

Autor:

Los Evropské ligy 2020-21

Sparta se ve skupině utká s Celtikem Glasgow, s AC Milán a s Lille. Slavii čeká Leverkusen, Nice a Beer Ševa, přemožitel Plzně. Liberec narazí na Gent, CZ Bělehrad a Hoffenheim. Termíny zápasů: 22. a 29. října, 5. a 26. listopadu, 3. a 10. prosince.

Zlatan Ibrahimovic, Patrik Schick, Pavel Kadeřábek, Michael Ngadeu, Guélor Kanga, Timothy Weah, Renato Sánches, Stefano PioliPatrick Vieira

Statistiky

Sparta

Aktuálně nejdelší vítězná série

Sparta

Nejvíc vyhraných zápasů doma

Sparta

Nejvíc vstřelených gólů

Mužstvo Z V R P S B
1.AC Sparta Praha 6 6 0 0 20:6 18
2.SK Slavia Praha 6 5 1 0 19:2 16
3.FC Viktoria Plzeň 6 4 1 1 16:10 13
4.SK Sigma Olomouc 6 4 1 1 11:7 13
5.FC Slovan Liberec 6 3 1 2 10:6 10
6.FK Jablonec 6 3 1 2 9:6 10
7.FK Pardubice 6 3 1 2 7:6 10
8.MFK Karviná 6 2 3 1 7:7 9
9.Bohemians Praha 1905 5 2 1 2 7:7 7
10.1. FC Slovácko 5 2 1 2 5:6 7
  • Nejčtenější

Jak se hraje „cinklý zápas“ s Vyšehradem. Zažili to i fotbalisté Líšně

Paradoxně to nebyl ten typ zápasu, po kterém by v sobě sportovec nesl křivdu několik dalších dní, protože by si byl...

Berbr rezignoval na všechny funkce. Chovanec odvolán jako šéf sudích

Roman Berbr už není místopředsedou fotbalové asociace. Po svém zadržení rezignoval na všechny své pozice v hnutí. Není...

Proti Slavii smí nastoupit hráči s pozitivním testem na covid, má ho i kouč

Hapoel Beer Ševa může do večerního zápasu Evropské ligy se Slavií nasadit fotbalisty, kteří měli z úterních povinných...

Pyramida zla se hroutí. Přinese Berbrův skandál velký fotbalový převrat?

Jako je nemyslitelné, že se zhroutí pyramidy v Gíze, tak stejně neochvějná se jevila pozice Romana Berbra. Mělo to být...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byla to totální zhovadilost, vzpomínají v Živanicích na duel s Vyšehradem

V českém fotbale se rodí možná největší kauza v jeho novodobé historii. Nyní již bývalý místopředseda svazu Roman Berbr...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....

  • Další z rubriky

Rád přijedu na exhibici, vzkazuje Machovec do Budějovic ze Slovenska

V černobílém dresu se dostal do životní formy. Z pozice obránce nebývalými gólovými příspěvky pomohl Českým Budějovicím...

Haškova advokátka: Počítáme s tím, že spor se Spartou skončí u arbitráže

Fotbalista Martin Hašek se proti nepravomocnému verdiktu Sboru rozhodců FAČR, podle kterého má zaplatit Spartě jako...

Martincův raketový start: za Jablonec zatím odehrál všechno

Do Jablonce přišel fotbalový stoper Jakub Martinec v létě z Hradce Králové s nulovými prvoligovými zkušenostmi, ale...

Na rozhodčí zatím dohlédne dočasná komise, o jménech se bude hlasovat

Pokud by se v nejbližších dnech opět rozehrála fotbalová liga, o delegaci rozhodčích na utkání by se starala prozatímní...

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...