Proč ne? Viděli jste, jak v sobotu večer válel a pomohl Plzni rozlousknout ligový hit proti Spartě a vystřídat ji v čele tabulky?
„Bogy potvrdil, že když je zdravý a cítí se dobře, je k nezastavení,“ uznal po vítězství 3:2 i jinak zdrženlivý plzeňský kouč Michal Bílek.
Předně se hodí zmínit, že šlágr kola nabídl zatím možná nejlepší zápas sezony. Narvané tribuny, pět gólů, strhující tempo, drama až do konce. A v hlavní roli Beauguel.
Chtěl jsem se ukázat před rodinou, řekl Sýkora, který rozhodl proti Spartě |
Viktorii nastartoval pohotovou střelou v krkolomné pozici, brankář Nita už balon nedokázal vytlačit. Také Mosquerova trefa na 2:0 byla částečně jeho dílem: u lajny podržel míč, fikaně si počkal na náběh spoluhráče Buchy a přesnou přihrávkou vytvořil přečíslení.
Ale do jeho vysvědčení se promítlo daleko víc méně viditelné práce: spousta vyhraných soubojů, perfektní poziční hra, ochota vrátit se pro míč klidně až hluboko na vlastní polovinu a vytvořit spoluhráčům na křídlech prostor.
Navíc se vytáhl proti sparťanskému trenérovi Vrbovi, pod nímž se kdysi vytratil ze sestavy Viktorie a byl už skoro na odchodu. Ale to berte jen jako shodu okolností, protože Beauguel v úvodu sezony opakovaně dokazuje, že je v devětadvaceti na vrcholu.
Sedm zápasů v lize, čtyři góly. Na první pohled slušná bilance, ale ještě víc ji doceníte, když vezmete v úvahu, že se trenéru Bílkovi jen dvakrát vešel do základní sestavy – v průměru mu na gól stačí 75 minut.
Proti Spartě si možná definitivně řekl o to, aby dostával přednost před parťákem, obrem Chorým. Do něj mu chybí pár centimetrů, ale jinak v plzeňském minisouboji sbírá plusy.
Když je Bogy zdravý a cítí se dobře, je k nezastavení. Proti Spartě to potvrdil. Byl bych moc rád, kdyby zůstal.
Michal Bílekkouč Plzně
Na to, jak urostlou má postavu, zvládá pohyb skvěle koordinovat. Umí zakončit oběma nohama i hlavou, precizně sklepnout míč, nebojí se udělat kličku. Navíc dospěl a naučil se lépe pracovat pro tým.
Pamatujete, jak se před sedmi lety zjevil v Dukle? V prvním přípravném zápase nasázel čtyři góly, v lize za půl roku dalších sedm. Jenže pak si pochroumal vazy v kotníku a skoro se vypařil. Létal domů, vracel se později, schytával pokuty. Ani po uzdravení to nebyl on.
Nejlepší výkon pode mnou. Ale o titulu nemluvíme, klidní kouč Bílek euforii |
„Ukázalo se, že povahou není úplně rafan,“ vzpomínal Günter Bittengel, tehdejší sportovní ředitel Dukly. „Nezakousne se, když nemusí.“
Zranění Beauguela brzdila i ve Zlíně, až to kouče Vlastimila Petrželu vytáčelo: „Pořád leží na lehátku a někdo ho ofoukává, protože ho neustále něco bolí. Takový chlap a nemá v těle sílu? Trapné!“
Jenže když Petrželu nahradil na zlínské lavičce Bílek, francouzský bomber začal zase pálit. A pod oblíbeným koučem září i v Plzni.
Po letech v Česku už dokáže překonat bolest, už je z něj rafan a kousat se naučil. Zato s hučením a rasistickými urážkami na sociálních sítích se nesmířil nikdy – hlavně proto v předstihu oznámil, že chce v létě, kdy mu končí smlouva, zmizet do zahraničí.
Kdy se asi Plzeň pustí do přemlouvání? Měla by si pospíšit.