Je pro vás loučení s podzimní částí spíš hořké?
Samožřejmě jsme smutní, že jsme nezvládli ukončit podzim vítězstvím. Fanoušci třeba souhlasit nebudou, ale myslím, že herně to až tak špatné nebylo, i vzhledem k tomu počasí v závěru. Šance jsme si vytvořili, bohužel jsme je nedali. Teplice taky nějaké příležitosti měly, ale gól nám nakonec daly z úplné „nešance“. Tolik jako my jich ale neměly, o to víc nás mrzí, že jsme nevyhráli.
Bojoval jste proti Jakubům Marešovi s Řezníčkem. Hra proti nim musí pořádně bolet.
Oba dva jsou nepříjemní, hodně kvalitní útočníci. Hráli jsme otevřený fotbal, takže jsme na ně s Perňou (Luďkem Pernicou) pořád vycházeli dva na dva. Na úkor toho, že jsme chtěli zápas zlomit a vyhrát. Proto jsme hráli takhle na riziko, naháněli jsme je nahoru dolů. Ale z toho nám paradoxně ani gól nedali.
Dojalo vás, když jste viděl, jak fanoušci neúnavně děkují trenéru Vrbovi i dlouho po zápase?
Dojemné to bylo hlavně asi pro něj. Odvedl tady velký kus práce. O to víc nás mrzí, že jsme pro něj nevyhráli.
Můžete podzim vůbec hodnotit jako vydařený? Vaše umístění v tabulce je slušné, ale manko na Slavii hrozivé...
Upřímně jsem hlavně smutný z toho závěru, kdy jsme ztratili strašně moc bodů. Ano, jsme druzí, ale mohli jsme být Slavii mnohem blíž. Neporáželi jsme daleko slabší soupeře. Jestli chceme skutečně hrát o titul nebo o poháry, tak si takové ztráty nemůžeme dovolit. Škoda, na jaře nám mohou body chybět.
A rok 2019? Přišel jste do Plzně, stal se kapitánem, usídlil se v reprezentaci.
Moc tohle nevnímám. Jsem rád za práci, kterou jsme já i celý tým odvedli. Ale není to jen o mně, ale o důvěře trenérů a klubu. Je důležité, jak se na to naváže. Ve fotbale je tohle ošemetné, už teď se musím soustředit na jaro a na další utkání, aby se všechno potvrdilo.
