Většinou jde naštěstí už jen o jedince, přesto je důležité, aby zmizeli z fotbalových stadionů úplně. Fanoušky, kteří skrytí v davu urážejí soupeřovy hráče černé pleti, má i Sigma. A na podzim se "projevili" nechvalně známým bučením hned několikrát. Co by olomouckému klubu v boji proti rasismu pomohlo? Třeba angažování černocha. Jednoho, útočníka Stefana Jeromeho, právě zkouší.
Spartě to vyšlo. Po příchodu Bonyho Wilfrieda z Pobřeží slonoviny a Leonarda Kweukeho z Kamerunu prakticky umlčela rasistické pokřiky ze svého kotle, které zněly v mnohem větším měřítku než v Olomouci, a místo urážení teď rowdies "černým perlám" tleskají.
"Černochem v sestavě magora na tribuně ale nevyléčíte," tvrdí však skepticky Jiří Kubíček, bývalý sportovní ředitel Hanáků.
Byl to on, kdo před osmi lety přivedl do Olomouce první fotbalisty tmavé pleti, nigerijské bratry Paschala a Martinse Ekwuemovi. Když nastoupili poprvé za Sigmu, tvrdé jádro fanoušků se zvedlo a na protest opustilo utkání. To by bylo přece skvělé řešení, ne?
Vždyť o takové příznivce nestojí žádný klub. Naopak na ně doplácí, a to doslova. Kvůli rasismu v hledišti v evropském poháru s Mallorkou udělila UEFA Sigmě pokutu deset tisíc franků. "Můžete ty lidi, co bučí, prosit na kolenou, udělají vám to schválně. Je to výraz stupidismu," mávne Kubíček rukou.
V Olomouci nejde o tisícihlavý (holohlavý) dav, ale i těch pár omezených jedinců umí být na Andrově stadionu pořádně slyšet a svému klubu nadělat problémy. Tato sezona: Sigma hraje v listopadu doma s Českými Budějovicemi, v 15. minutě se poprvé v utkání ozývá: "Hu – hu – hu!" U míče byl Brazilec Fernando Tobias Hudson. Šikovný záložník tmavé pleti za čtvrt hodiny kvůli zranění vystřídal a tím bučení skončilo.
Příkladů xenofobního chování olomouckých fans je však víc.
Ve vyhecovaném zápase se Spartou kotel Sigmy bučel na Kamerunce Adiabu, jenomže stejně tak si vybral i bělochy – nenáviděného odchovance ve službách Letenských Vacka či "neoblíbeného" stopera Řepku a rasismus schoval do balení "Zlo vůči Spartě".
V rakouském Hollabrunu zase v přípravném utkání olomoucký chuligán rasisticky nadával nigerijskému talentu CSKA Moskva Olisehovi. Před redaktorem MF DNES nabádal hráče, aby "té černé opici zlomili nohu". Vedení ruského velkoklubu se jeho hlouposti jen smálo, ale ostudu měla Sigma velikou.
Chování fanouška hned odsoudila s tím, že jde o jedince, který má zakázaný vstup na domácí zápasy. "Proti výtržníkům budeme postupovat tvrdě a nekompromisně," zdůraznil marketingový manažer Olomouce Martin Rak.
"Z Německa to neznám. Pracuje v tom alkohol, ale apeluji na fanoušky, že tohle nemá klub zapotřebí," vzkázal pohoršeně kapitán týmu Radim Kučera, jenž působil pět let v Bielefeldu.
Sparťanský útočník Bony Wilfried si v těžké pozici zpracovává míč
Diváci, kteří na Andrově stadionu rasisticky nadávají, jsou v kotli, v sektoru S. Opravdu představuje takový problém mezi stovkou dalších příznivců je identifikovat a hned vyvést ven či na policejní služebnu? "Ti, co bučí na stadionech na hráče černé pleti, by už tam dávno neměli chodit. O to by se měla zasloužit policie jako v Anglii. Je problém naší společnosti, že se s nimi neumíme vypořádat," myslí si Kubíček.
"Je to všude stejné. V hloučku olomouckých fandů se objevil kretén, který bučí na černochy, a další se k němu přidají. Není to obecný jev," doplnil.
Samozřejmě že jen kvůli potírání rasismu nedostane fotbalista smlouvu. Musí být kvalitní. Osmnáctiletý mládežnický reprezentant Spojených států Jerome o kontrakt v Olomouci usiluje. Odehrál za ni jedno přípravné utkání a dnes ho čeká další. Pak by se měl trenér Zdeněk Psotka rozhodnout, zda Sigma bude mít po letech v kádru hráče tmavé pleti.
"Vždy bude rozhodovat kvalita. Pokud budeme mít možnost přivést kvalitního hráče černé pleti, využijeme ji," říká Psotka. "Mnohdy jsou pro klub ekonomicky výhodnější než kupovat českého fotbalistu, byť za tabulkovou cenou," dodává.
Jaká by byla reakce chuligánů, kdyby Jerome oblékl modrý dres jejich milované Sigmy? "To nevím, ale žijeme v 21. století a bučení na hráče černé pleti není vhodné," připomněl obránce Hanáků Tomáš Janotka. "Bony Wilfried taky neměl u fanoušků Sparty hned na růžích ustláno. Je to o kvalitě." A slušném chování.
Lepšíme se. Banány už na trávník nelétajíUž je to dvanáct let, kdy zimbabwský fotbalista Kennedy Chihuri, tehdy záložník Žižkova, zažil v české lize nezapomenutelné ponížení. Fanoušci Sparty na něj v zápase s Viktorií rasisticky bučeli, házeli banány a skandovali: "Chihuri je šimpanz!" "Cítím se hrozně," soukal ze sebe tehdy Afričan. Naštěstí se už podobné excesy v Gambrinus lize nedějí. Rasismus se daří českým klubům potlačovat, ačkoliv občasné bučení je na tuzemských stadionech slyšet stále. Když smutný Chihuriho příběh, jednoho z prvních hráčů tmavé pleti u nás, poslouchají současné hvězdy Sparty, útočníci Bony Wilfried s Leonardem Kweukem, nevěřícně kroutí hlavou. "To je drsný," diví se Wilfried. "Snad už se časy definitivně změnily," doplní ho Kweuke. "Ale nemělo by – zvlášť při fotbale ne! Národnost, kůže, náboženství, na tom přece nezáleží. Jediná barva, která má nějaký význam, je na dresu. Ta rozhoduje," poznamenal Wilfried. "Kdyby se to stalo mně, nechtěl bych tady zůstávat," dodal reprezentant Pobřeží slonoviny. |
V rozhovoru pro iDNES.cz přiznali, že o rasismu, než přišli do Česka, nepřemýšleli. Ještě že... "Co zmůžu? Jsem černoch, nic s tím nenadělám, i když by to mohlo někoho dráždit," pokrčí Kweuke rameny.Pane Kubíčku, Nigerijci zase tančí! |
Čtrnáct minut před koncem utkání s FK Sarajevo si naskočil na Sieglův rohový kop a přesnou hlavičkou rozhodl o vítězství olomouckých fotbalistů 2:1. Lepší začátek v modrém dresu si jednadvacetiletý Paschal Ekwueme nemohl přát. Gól dal hned po dvou minutách pobytu na hřišti, v zápase předkola poháru UEFA.
Do utkání nastoupil ve druhé půli i jeho mladší bratr, šestnáctiletý Martins Ekwueme. Ačkoliv africké sourozenecké duo začalo angažmá na Hané slibně, po sezoně v Sigmě skončilo.
"Vzpomínám na ně strašně rád, ovšem česká společnost ještě není otevřená," povzdechl si tehdejší sportovní ředitel Olomouce Jiří Kubíček, který první fotbalisty tmavé pleti v hanáckém klubu přivedl. Část radikálního kotle Sigmy to nesla těžce. "Urazila se a nechodila na naše zápasy," připomíná Kubíček.
Martins Ekwueme
Paschal si ovšem prostředí v Olomouci pochvaloval. "V klubu jsou ke mně přátelští. Nic mě neruší, takže se můžu plně koncentrovat na fotbal," řekl. "Ale není jednoduché být na jiném kontinentu, daleko od své rodiny."
Oběma se často stýskalo po domově, který si připomínali různými africkými zvyky také v Kubíčkově bytě blízko stadionu. "Jedli jakési zelené chaluhy, které měli celý rok v ledničce. Smrdělo to tak, že jsem po jejich odchodu tři měsíce nemohl do té garsonky nikoho nastěhovat," pousměje se Kubíček.
"Pustili si MTV Maroko, na stolku udělali oheň a tančili kolem něj. Zničili mi sedačku. Sousedka mi vždycky jen volala: Pane Kubíček, už zase tančí!"
Talentovanějším hráčem byl záložník Martins Ekwueme, který dokonce reprezentoval Nigérii na mistrovství světa dvacetiletých. "Martins měl šestnáct let. Musel jsem nastudovat rodinné právo Nigérie, aby k nám mohl," líčí Kubíček.
"Bylo strašně složité je tady mít. Potřebovali jsme pro ně tolik potvrzení a stejně jsme pro ně byli jen přestupní stanicí." Oba hrají v Polsku. Paschal nižší soutěž za Grudziądz, Martins za prvoligovou Lubin.
