První 12. května 2013 doma proti Jihlavě, poslední před pár dny, 21. srpna, na stadionu Zlína. Na kontě má v nejvyšší soutěži 12 gólů a 12 asistencí.
Nyní nastal v jeho kariéře zásadní zlom – jablonecký odchovanec Kubista, velký bojovník a klubový srdcař, poprvé „natvrdo“ a po více než dvaceti letech přestoupil jinam. Ve středu se stal hráčem nedaleké Mladé Boleslavi. V aktuální sezoně totiž za Jablonec nastoupil pod novým koučem Horejšem pouze jednou v základní sestavě a od boleslavského trenéra Hoftycha čeká větší prvoligové vytížení.
O prvním odchodu ze svého mužstva FK Jablonec, spoluhráčích, trenérech či gólech hovořil devětadvacetiletý fotbalista Vojtěch Kubista na jabloneckém klubovém webu.
O Jablonci: „V tomto klubu jsem od osmi let, na to se jen tak nezapomene. Jsem Jablonci vděčný, že mě fotbalově vychoval a vždy na něj budu vzpomínat jen v tom nejlepším. Prožil jsem tady s klukama ať už v naší lize nebo v evropských soutěžích opravdu hodně. Vzpomínek je strašně moc, nebylo to vždy růžové, ale ty lepší momenty převažují.“
O spoluhráčích: „Když jsem přišel do áčka, tak tady byli kluci jako Špit, Čížek, Loučka, Piták, takže ti mi samozřejmě v začátcích hodně pomohli. Pak se kabina měnila a na Hübschmana, brankáře Hrubého, Doležala nebo Považance, který je tady také už z těch déle sloužících, prostě na to jádro budu rád vzpomínat.“
O trenérech: „To je složité téma. Člověk si vybaví ty trenéry od žáků přes dorost až do první ligy. V ní mi dal první šanci pan Skuhravý, takže na to se nezapomene. Pak se ti trenéři u áčka dost měnili, každý měl něco svého a samozřejmě si pamatuju, že pod někým jsem nastupoval víc a pod někým zase míň, to je prostě fotbal.“
O pozici na hřišti: „Kam mě trenér postaví, tam se snažím odmakat maximum, to je jasné. Ale nejlíp se cítím v záloze a ať už je to pozice šest, osm nebo deset, to je mi jedno. První zápas za Jablonec jsem ale odehrál na pravém beku a ten poslední, asi trochu symbolicky, taky...“
O gólech: „Ten nejdůležitější je pro každého fotbalistu asi ten první ligový. U mě to bylo navíc proti Spartě a ještě k tomu levačkou brankáři Vaclíkovi. A z těch mých nejhezčích si vybavuju ten doma s Bohemkou, kdy jsem to bouchnul z dálky, a podobný z voleje proti Zlínu.“
O derby s Libercem: „Už odmala to byly napjaté zápasy, mělo to grády a bylo to plné emocí i v první lize. Teď už to sice zažívat nebudu, ale pořád budu v derby proti Liberci Jablonci i na dálku fandit.“
O minulé sezoně (definitivní záchrana až v posledním kole nadstavby): „Na ni bychom asi všichni v Jablonci nejraději zapomněli a nemohli jsme se divit, že fanoušci byli hodně nespokojení. To se dalo pochopit. Na druhou stranu si myslím, že za tu dobu, co jsem tady, tak kdo přišel na stadion, tak nás vždycky podporoval, a my jsme se na hřišti snažili udělat co nejlepší výsledek. Já budu na Jablonec vždycky vzpomínat jen v dobrém, budu mu fandit dál, protože tady jsem doma, mám to tady rád a na tom se nikdy nic nezmění.“
