Když se to sečte i s přípravou, tak jste zatím se čtyřmi góly nejlepší střelec týmu. Vypadá to, že Jakuba Horu, který se vrací po zranění, jen tak do sestavy nepustíte.
Je to paradox. Jednou je to tak, podruhé zase jinak. Pro mě štěstí, že se to stalo, pro jiného smůla. Já teď cítím velkou důvěru a to každý hráč potřebuje, protože 80 procent výkonu je v hlavě. A já to v ní mám teď čisté.
Minule s Olomoucí jste o vedení přišli v závěru, vzpomněl jste si, když jste se Slováckem vedli 2:0?
Vzpomněl jsem si už za stavu 1:0, když se blížil konec zápasu. Ale věřil jsem, že to zvládneme. Poučili jsme se z toho. Hra nebyla až tak dobrá jako ten první zápas, ale zase tam byly jiné super věci, sáhli jsme si až na dno. S tím jsme ostatně i do sezony šli, že to bude bolet, že to bude na krev.
Odměnou pro vás v sobotu byla výhra a gól navrch.
Jsem rád, že jsem se po strašně dlouhé době trefil a pomohl k výhře. Měl jsem tu i rodinku, o to víc mě to těší. Možná nás teď trochu může mrzet ta ztráta s Olomoucí, ale buďme skromní.