„Asi dostávali víc sunaru, když byli malí,“ směje se nejproslavenější z nich. „Honzíkovi asi tak nechutnalo vepřový jako nám,“ kontruje nejstarší z Rezků, Karel.
Všichni tři se v jednom trikotu poprvé sešli při nedávné Rozlučce legend na teplických Stínadlech, kdy profesionální kariéře zamával nejen Rezek, ale i Bosňan Admir Ljevakovič a masér Eduard Poustka.
Teplice se loučily s legendami. Ljevakovič se syny slavil rodinný hattrick |
„Zamlada jsme spolu kopali, ale jen minimum. Honza je mladší, potkali jsme se v žákovské kategorii,“ šátral v paměti David Rezek.
Odchovanci TJ Sokol Březno, kde jim říkají 3R legendy, jsou vždy tři roky od sebe. Karel – 46 let, David – 43 let, Jan – 40 let. Kulatému nesmyslu propadli všichni.
„K fotbalu nás přivedl táta, všechny nás doprovázel celou kariéru. Bohužel je dva roky po smrti. Na Honzíka byl hrozně pyšnej,“ prozradil Karel Rezek. David ho doplnil: „Odmalinka jsme byli k fotbalu vedení od táty, všichni jsme tomu podlehli. A je vidět, že jsme se tomu věnovali dobře. Kam až to brácha dotáhl, to je úžasné.“
Teplický Jan Rezek hlavičkuje v duelu s Plzní.
I proto na stadionku Března u Chomutova vystavili jeho fotbalové propriety. „Svoje dresy má vyvěšené u nás v klubovně, nevím, jestli se tomu dá říkat Síň slávy,“ uvažoval Karel Rezek. „Když se u nás v Březně o fotbale bavíme, vždycky to sklouzne k Honzíkovi a jeho úspěchům.“
A není jich málo. Devatenáct startů a dva góly za reprezentaci, účast na Euru 2012, dva tituly se Spartou, jeden s Plzní, 344 zápasů v české lize, v nich 49 branek, angažmá v Rusku, Číně a na Kypru. Startoval i končil v Teplicích, kde teď hraje už jen za rezervu a trenérsky se zapojuje u mládeže.
Choďte víc do hospody, radí Zelenka dnešním fotbalistům |
„Kariéru měl fantastickou, to byl vrchol pro náš rod. Skoro všude jsme za ním jezdili, i do zahraničí, na mistrovství Evropy v Polsku jsme měli dokonce fanklub,“ líčil David Rezek.
Starší bratři to tak vysoko ve fotbale nedotáhli. „Jestli jsme na něj žárlili, tak v dobrém slova smyslu. Vždycky jsme si říkali, škoda, že jsme toho taky nedosáhli, že já tam nebyl. Ale nikdy to nebylo, že bych to záviděl na úkor Honzíka, to ne,“ ubezpečil vousáč Karel.
Jan Rezek z Teplic vyváží míč na hřišti Slovácka-
On kopal nejvýš 3. ligu v Chomutově („Můj výkonnostní strop!“), David o patro níž divizi za Kadaň. „David byl, stejně jako Honzík, taky v Teplicích. V mládežnických soutěžích až do staršího dorostu. Nevím, jestli to zastavilo zranění nebo náhoda a různé okolnosti,“ řekl nejstarší z Rezků o prostředním; oba byli obránci. „A asi jsme byli dost dřevění na to, abychom se dostali do ligy,“ řehtal se David Rezek.
Fotbalu se však odevzdali i oni. „My každý jeli na plné pecky, jak to šlo. Honzík byl ještě prťous, když jsem si myslel, že jsem dobrý fotbalista,“ zakřenil se Karel Rezek. „Talent ukazoval od začátku, ve svých kategoriích vynikal. Pro nás byla radost, když přišel do Teplic. Jako dneska si pamatuju některé jeho ligové teplické zápasy, když mu bylo osmnáct, nebo ty ve Spartě. Všechny nás to hřálo, byli jsme na něj pyšní. A jsme pořád.“
Starší sourozenci už soutěžně nehrají, jen za staré pány. Ale jedno by je k návratu možná zlomilo... „Kdyby měl někdy Honza chuť se do Března vrátit, rádi bychom si s ním zahráli,“ vybídl ho David.
Nejspíš by se pak i častěji potkávali. „Vidíme se málo, protože Honzík žije v Praze a pracuje v Teplicích, my jsme pořád někde mezi Chomutovem a Březnem. S Davidem se vídáme třikrát čtyřikrát týdně, ale s Honzíkem míň, ten je dost vytížený,“ posteskl si nejstarší Karel.
Taclík: Kolena se opotřebují víc hercům než fotbalistům. Čím šokoval Šmicera? |
Rezek „benjamínek“ své starší sourozence bral za své idoly. „I když jsem je pak výkonnostně trošku přeskočil, furt k nim vzhlížím. Jsou to moje vzory. Sice mě jako malého s sebou nechtěli brát, když mě museli hlídat, ale už jsem jim to odpustil,“ usmíval se Jan. „Jsem neskutečně šťastný, že máme rodinu, která drží při sobě.“
