Na jaře v Karviné totiž 171 centimetrů vysoký univerzál ukázal, že na nejvyšší soutěž stačí. A dokáže být nebezpečný pro obrany soupeře, byť ve 14 zápasech skóroval jen dvakrát a sestupu nezabránil. Opět. „Doufám, že už nespadnu,“ hořce se pousmál na úvodním tréninku v Sigmě. „Snad se podaří hrát nahoře.“
Olomouc by po osmém místě ráda atakovala mistrovskou skupinu. Pro Zorvana příjemná změna ambicí. „Jsem rád, že jsem konečně ve stabilním klubu, který se většinou pohybuje ve vrchních patrech tabulky. Je to pro mě krok dopředu,“ považuje si. „Olomouc už je velký klub oproti tomu, kde jsem působil. To znamená i větší nároky a lepší spoluhráči.“
Se Sigmou vyjednával už od března. „První kontakt byl od ředitele klubu Ladislava Mináře. Pak zavolal i trenér Jílek, že má o mě zájem. To mě potěšilo. Byl to asi rozhodující faktor,“ povídá vděčně. „Nastínil mi moji situaci tady, shodli jsme se na ní.“
Má pozvednout produktivitu
Co se od Zorvana čeká? Po odchodech konstruktivních záložníků Daňka a Gonzáleze především výstavba hry, ofenzivní čísla. „Produktivita, útočné akce,“ kývne. „Není to jen na mně, je tady hodně šikovných kluků, ale měl bych k ní přispět. Snad se mi to podaří.“
V Karviné se ujistil, že o svých ligových kvalitách nemusí pochybovat.
„Doufám, že to potvrdím tady,“ přeje si. „Po psychické stránce to byl velký posun, pořád hrajete pod tlakem, že musíte vyhrát. Měl jsem velkou minutáž. Po delší době jsem naskočil na kraji zálohy. Docela si to sedlo, hodnotím to pozitivně.“
Kouč Jílek doplňuje: „Je do křídelní pozice, ale může nastupovat i ve středu. I když se Karviné sezona nepovedla, patřil mezi nosné hráče, kteří odváděli velmi dobrou práci. Chtěli jsme hráče, kteří budou schopni se prosadit individuálně, což nám hlavně do plnějších obran chybělo.“
Jiří Fleišman z Ostravy a Filip Zorvan z Karviné jdou do souboje o míč.
Také Zorvanova univerzálnost se hodí, neboť Sigmě po konci smluv odešla i křídla Hála se Zahradníčkem. „Primárně jsem byl vždy středový hráč, ale dřív jsem hrával krajního, poslední půlrok taky. Nevadí mi měnit pozice, alternovat,“ říká. Úplně neznámá kabina jej na Andrově stadioně nečekala.
„Hrál jsem s Kubou Matouškem a Davidem Vaněčkem, který je snad ještě větší, než býval,“ vypíchl svalnatého hroťáka. Fyzicky náročné hry s aktivním presinkem se nebojí: „Co jsem koukal na zápasy Sigmy, prezentuje se náročným stylem, ale fotbalovým. Rád hraju s balonem, a když ho nemáme, rád presuju. Doufám, že se to podaří přenést na hřiště a budeme úspěšní.“
Nadešel čas strhnout sestupového peška.
