"I tak by se to dalo říct," rozesmála se jednatřicetiletá opora devátého týmu ligové tabulky.
Teď už se tomu dění kolem vás jen usmíváte, ale na hřišti vám úplně veselo nebylo, ne?
To víte, že jsem úplně v klidu nebyl. Není nic příjemného, když nevíte, jestli vás něco třeba netrefí do hlavy. Vím, že ostravští fanoušci na tribuně dělali nějaké nepřístojnosti, ale já jsem na trávníku vnímal atmosféru pozitivně. To se v české lize vidí jen málokdy.
Překvapilo vás, jak snadné to sobotní čisté konto bylo?
Určitě. Bylo vidět, že Baník byl bez svých dvou tradičních útočníků zakřiknutý a nevěděl, co má hrát. Zaměřil se spíš na standardky, ale při nich naši kluci všechno výborně uskákali. Jak říkáte, moc práce v tom zápas pro mě ani nebylo.
Vypadal už projev Sigmy směrem dopředu podle představ, nebo by ještě měl vypadat úplně jinak?
Myslím si, že už se to blíží. Hlavní je, že jsme konečně urvali tři body. Bylo sice ještě pár šancí, které jsme nezužitkovali, ale v hlavách už jsme měli, že chceme vyhrát. Pomohl tomu i soupeř, který se bez dvou klíčových útočníků nikam nehnal a spoléhal se, že to ubrání.
Vaše čekání na ligové vítězství bylo opravdu hodně dlouhé. Přitom v osmi předchozích zápasech jste inkasoval jen šest branek, to je mimořádně vynikající číslo. Víc už jste asi pro úspěch dělat nemohl, že?
Tak vždycky se dá udělat víc, to je jasné. Rozhodně jsme tentokrát jako tým oproti minulým zápasům víc chtěli vyhrát. Opravdu jsme tomu věřili. To byl asi hlavní rozdíl.
Proti Ostravě to byl váš 216. ligový zápas a udržel jste 66. čisté konto. Při tak pevné obraně, jako Sigma má, by se stovka a s ní i vstup do Klubu ligových brankářů daly zvládnout, ne?
Uf! No při tom je ale hlavně důležitá otázka zdraví a jak dlouho budu schopný obstojně chytat. To nedokážu odhadnout. Statistiky já moc nesleduju, zajímá mě jediné číslo, naše umístění v tabulce. Jestli mám nějaké nuly, to by mě mohlo začít zajímat u nějakých osmadevadesáti.
Ale to je ještě hodně daleko.
Co je na fungování olomoucké defenzivy tak výjimečného, že letos po Slavii inkasovala nejmíň branek?
Těžko říct. Kluci v obraně i v záloze zkrátka dělají maximum pro to, abychom soupeře ani nepustili na dostřel brány. Proti nám si mužstva těžko vytváří nějaké extra šance. Málokdy se dostanou do dvou tří stoprocentních příležitostí.
Ale jak toho docílíte? V čem je olomoucká obrana lepší? Třeba tím, jak máte vysoké stopery?
Na podzim si obrana sedla, klapalo jí to. Když se pak zranil stoper Aleš Škerle, naskočil místo něj Martin Hudec. Ten teď zase zastoupil Darka Šuškavčeviče. Stopeři opravdu odvádí dobrou práci. Ale i krajáci. Pepa Jindřišek napravo a nalevo Tomáš Randa s Kubou Heidenreichem, který se teď zvedá. A není to jenom věc obránců, ale taky středních záložníků. Rossi i Mára Kaščák odvádí na jaře velice dobré výkony. Maká na tom pět šest hráčů. Pak nám ale trošku chybí do ofenzivy.
Pamatujete si ještě na svou první ligovou nulu v kariéře?
Myslím si, že velice dobře. Bylo to hned v mém prvním zápase za Jablonec, v Drnovicích jsme vyhráli dva nula.
Přesně tak, tehdy se psal duben 1998. Udržet čisté konto při ligové premiéře, to musela být pořádná sláva.
To víte, že mě to potěšilo. Navíc se na ten zápas přijela podívat celá moje rodina. Ale víc, než ta nula, mě potěšila naše výhra. Tehdy jsem nějakým dalším číslům význam nepřikládal a teď je to stejné.
Navíc o týden později jste tehdy dostal dva góly od Opavy a než jste o dva roky později posílil Synot, ligového nováčka, tak jste se v bráně objevil jen jednou. Brankářský post je asi hodně založen na trpělivosti, že?
To určitě. Stále na sobě musíte makat, čekat, než dostanete příležitost.
A pak se pořád snažit být oporou, abyste v bráně vydržel co nejdéle.
Mně se tenkrát v Jablonci prosadit nepovedlo, počkal jsem si a vyšlo mi to v Synotu.
V Jablonci jste tehdy kryl záda Zdeňkovi Jánošovi. Nechtěl jste někdy stejně jako on sbírat slávu zahráváním pokutových kopů?
Tak to mi vůbec nechybí. Vím, že Zdenda byl trošku šoumen, ale já, pokud bych vyloženě nemusel, tak bych na penaltu nešel.
Zkoušíte si je aspoň na tréninku?
To jo. Netvrdím sice, že jsem nějaké trdlo, ale přece jenom v mistráku bych to mohl kopnout trošku laxněji než kluci z pole a mohlo by to dopadnout špatně.
 Olomoucký brankář Petr Drobisz nestačil na střelu Radima Holuba (vpravo) z Mladé Boleslavi. |
