Jste z toho naměkko?
Asi jo a možná budu ještě víc, až přijdu na stadion. Jsem ale rád, že jsou všichni kluci z mužstva na soustředění na Hluboké. Kdybych je viděl, bylo by mi hrozně smutno.
Půjdete se z nostalgie naposledy podívat do kabiny?
Nostalgii podléhám, ale do šatny nepůjdu, beztak tam nikdo nebude. Snad jen paní Vrbická, naše rehabilitační asistentka. Za tou zajdu.
A pak sbohem, Sparto...
Svůj příští život bych chtěl prožít na Spartě celý. Mně se tady strašně líbilo.
Nazdar, Blochine!
Ani jste si s bývalými spoluhráči nezavolal?
To jo, s Jirkou Novotným, s kterým jsem spal při zájezdech na pokoji, jsem pořád v kontaktu. Nebo s Mírou Barankem.
Dobírají si vás, že jdete do Ruska?
Telefonují třeba: Zdrastvuj, malčik! Taky si hodně volám s Erichem Brabcem, který hraje v Moskvě za Dynamo a dává mi rady co a jak. V neděli jsem si s ním posílal esemesky, on psal česky a já z legrace začal odpovídat ruštinou. Jenže on začal taky rusky a já se naštval, protože jsem to neuměl přeložit.
Co jste udělal?
Poslal jsem mu zprávu, ať rychle přejde zpátky na češtinu. A ze srandy jsem dopsal: Ty Rusáku jeden! Jsou ale i zprávy, které jsou myšleny ze srandy, jenže mě rozesmutní.
Například?
Právě Baranek, když se mluvilo o mém možném přestupu do Leedsu, na mě na trénincích pokřikoval: Míč má Jarošík, Viduka, Kewell, což jsou hvězdy Leedsu. A teď mi na mobil od něj přišla zpráva, která začínala: Nazdar, Blochine!
Proč vás to rozesmutnělo? Protože byste opravdu byl raději v Leedsu či Bayernu, o čemž se také psalo?
Ano, proto. Určitě si někdo řekne, kam vlastně jdu. I já si to nejdřív říkal. Pořád z toho mám smíšené pocity. Hrozně mě bolelo, že se kolem mě točily špičkové kluby, a pak skončím v CSKA. Z tohoto pohledu jsem nejvíc váhal, zda do Moskvy jít.
Ale nakonec jste šel.
Dokud ten krok neuděláte, nevíte, jestli je správný. Ale celá západní Evropa má finanční potíže, navíc Sparta se minimálně půl roku neukáže v pohárech. Byl by to ztracený čas, není mně už dvacet. Cítil jsem, že je správná doba odejít.
Splní mi cokoli
V Rusku vás přesvědčili i nabídkou přepychových podmínek, že?
Nechci říct, že to rozhodlo, ale je vidět, že když Rusové někoho chtějí, umějí přesvědčovat. Vědí, že mu nemohou ukazovat skvělé pláže u moře, tak mu ukazují materiální zabezpečení, které mají asi jedno z nejlepších na světě.
Prezident CSKA Jevgenij Gyner slíbil mercedes. Co ještě?
Splní mi prý všechno, co chci. Například jakékoliv bydlení nebo zdarma letenky do Prahy v první třídě.
Kolikrát do roka?
Prezident řekl, že když budu chtít, tak letím.
Také prý slíbil vaší přítelkyni, která pracuje v modelingové agentuře, že jí zprostředkuje kontakty v ruském světě módy.
CSKA chtěl sice mě, ale věděli, že k nim nepůjdu sám. Takže se snažili udělat dojem i na přítelkyni.
A Gynerova nabídka byla jednou z věcí, která ji zlomila?
Řekl bych, že určitě. Ale přesvědčilo nás celé prostředí: oba jsme se Ruska trochu báli, ale po seznámení s Moskvou už nemáme strach.
Domů jsem se bál volat
Do Ruska vás jistě získal i plat. Se mzdou blížící se třiceti milionům korun ročně jste jedním z nejlíp placených českých sportovců. Dělá to dobře chlapské ješitnosti?
Hlavně, že jdu tam, kde je o mě velký zájem a kde o mě budou pečovat.
Peníze jsou ale také příjemné, ne?
Nechci říct, že by mě nezajímaly. Ale třeba moje máma nebyla vůbec nadšená. Říkala mi: Jdi radši za míň jinam, v Rusku je hrozný život.
Maminka vám Rusko rozmlouvala?
Byla z toho hodně nešťastná. Rusko nesnášela kvůli tomu, co se tady až do devětaosmdesátého dělo. Když jsem v Moskvě podepsal smlouvu, volal jsem jí a trošku jsem se toho telefonátu bál. Ale maminka už kývla. Říkala, že je to nová zkušenost a že už jsem byl ve Spartě dlouho.
Vy averzí vůči Rusům netrpíte?
V roce 1989 mi bylo dvanáct, politiku jsem nevnímal, jen z vyprávění znám, co a jak se tady stalo. Mně Rusové připadají jako srdeční lidé, i když jsem zatím poznal jen prezidenta klubu a jeho zástupce.
Ať se prezident směje
Prezident je příjemný člověk?
Na mě příjemný byl, usmíval se, ale...
Přijde vám jako tvrďák?
Je poměrně mladý, ale má hodně přísný pohled, nejspíš se umí dost rozzlobit. Bude lepší, když bude mít důvod se na mě pořád smát.
To záleží na vás. Přicházíte do klubu jako muž, který má CSKA dovést z druhého předkola až do hlavní soutěže Ligy mistrů.
Nemyslím, že to může dokázat jeden hráč. Jsou tam i ruští reprezentanti.
Jenže vy i tak budete vyčnívat: přicházíte jako absolutně nejdražší hráč ruské historie, dosavadní rekord jste zlomil téměř dvojnásobně. Budete pod velkým tlakem.
Asi si to ještě neuvědomuji.
I novináři vás budou velmi pečlivě sledovat.
Udělám to šalamounsky: řeknu jim, že nerozumím, a za rok půjdu z Ruska pryč. Ne, dělám si srandu.
Ve skutečnosti se dorozumíte? Přečtete třeba své jméno azbukou na dresu?
Azbukou jsem už měl napsáno Jarošík na smlouvě o přestupu. Přečetl jsem to: jméno mi začínalo takovým tím jejich jedním písmenkem, které se čte jako "ja".
Navíc oprášíte ruský slovník, ne? Když jste ještě nevěděl, kam půjdete, říkal jste, že máte německý, anglický, italský...
Vidíte, ruský slovník je snad jediný, který doma nemám.
 Fotbalista Jiří Jarošík s přítelkyní Veronikou balí před cestou do Ruska. Za prací do moskovského CSKA odlétají ve středu. |
 Fotbalista Jiří Jarošík s přítelkyní Veronikou balí před cestou do Ruska. Za prací do moskovského CSKA odlétají ve středu. |
