Se sedmapadesátiletým Petráčkem - mužem s endoprotézami na obou kolenou, jenž má však za sebou přes 50 lyžařských maratonů - se Adauto měřit nemůže. Zato obránce Miroslav Holeňák, nejlepší z hráčů na běžkách, Petráčkovi snadno ujíždí. Bylo tomu tak i včera v zataženém odpoledni.
"Špatně se ráno leze z postele a lehce se do ní večer uléhá," vystihuje Pavel Kuka náročnost kempu v horách.
Sedmatřicetiletý útočník tvrdí, že jarní sezona bude na 99 procent poslední, v níž se objeví jako hráč. Zimní otročinu tak podstupuje nejspíš naposledy. "Po zápasech se mi bude stýskat, ale po tomhle určitě ne."
Kuka se na běžkách drží v průměru. Jestli šel nadoraz, odhalí sporttester: přístroj, který mají všichni fotbalisté připnutý na těle. Po obědě si trenér Josef Csaplár v hotelové jídelně listuje v grafech z běhu jednotlivých hráčů: když se linka jejich tepu drží v zeleném pruhu, je spokojen. Kdo má tep pod ní, nešel naplno.
"Ulejváci ve stopě jsou stejní jako ti na hřišti," říká Csaplár. "Takových se ptám: Co chceš od fotbalu? Co chceš od života? Ale nenadávám. Hráči pro mě nejsou roboti, žoldáci ani blbci."
Kouč mluví a ručičky desítkek hodin, vystavených v hotelové recepci, se pomalu sunou ke třetí odpolední - době, kdy začíná odpolední výběh. Hráči mají za sebou ranních 24 kilometrů, teď je čeká kratší trasa.
A Csaplár líčí, jak se stále nevzdal naděje na příchod útočníka Štajnera z Hannoveru, splatí-li Slavia dluhy a bude-li moci získávat posily. Líčí, jak s návratem uzdraveného Kolouška a s fungováním klubu ve standardních podmínkách existuje předpoklad, že tým půjde výkonnostně i tabulkou nahoru. Ta řeč nepostrádá charisma. "Musím už jít," loučí se její autor. "Už slyším, jak o sebe třískají běžky."
Z hotelu už vychází servisman Petráček s útočníkem Stanislavem Vlčkem. "Zkoušel jsem ti narovnat hůlky, ale moc to nešlo," říká starší z mužů. "To je dobrý," mávne rukou Vlček. "Gedi mi je zalehl," žaluje s úsměvem na spoluhráče Gedeona. A ke kapličce v Hraběticích, odkud odpolední túra startuje, vynáší obstarožní běžky.
"Vlček a Bejbl mají ze všech nejhorší lyže, předpotopní fošny. Hodil bych je do kamen, ale oni se i na nich kousnou," pokyvuje Petráček uznale hlavou.
Většina je už na lyžích. Jen Koloušek, po vyléčení z leukemie se speciálním programem, vyklusává po odhrnuté silnici. Parťáka mu dělá Bejbl.
V mírné mlze zmizel i Adauto, který si v sobotu, kdy Slavia do hor přijela, poprvé stoupl na lyže. "Dneska už je to dobrý," říkal Brazilec měkkou češtinou, než se vydal do stopy. "První den jsem spadl padesátkrát, druhý den třicetkrát, teď dopoledne jen sedmkrát."
A Petráčkovi dobromyslně cuká v koutcích úst: "Jen kdyby nepadal furt na hubu!"
 Brazilský fotbalový útočník pražské Slavie Adauto na soustředění týmu i lyžoval. |
