Myslí to vážně? "Samozřejmě! Jestli tušil, že tam míč půjde, měl ho chytit, ne vyboxovat. Ale jinak chytal výborně, stejně jako celý podzim."
Jedenadvacetiletý Laštůvka, nejmladší jednička v prvoligové brance, byl hrdinou. Z deseti těžkých střel pustil jedinou. Měl i štěstí, jednou ho zastoupil obránce Bolf a přímý kop Poborského skončil na břevně. Laštůvka hned k břevnu spěchal a děkovně jej poplácal.
"Poborského jsem se bál nejvíc," přiznal. "Minule mě tady posadil na zadek a střílel potom do prázdné branky. Z jeho úniků jde strach."
Správné vybíhání je přitom brankářská disciplína, v níž se Laštůvka musí ještě učit. Snaží se, fotbal dělá se zaujetím a právě tohle oceňuje jeho trenér Michalík ze všeho nejvíc.
"Byl to samouk, se speciální brankářskou přípravou začal až v šestnácti letech," říká Michalík o odchovanci karvinského fotbalu.
V dnešním špičkovém fotbale něco málo vídaného. Jenže Laštůvka je patrně talent k pohledání. Už v osmnácti chytal ligu.
"Hned první zápas jsem pokazil. Pak pro mladého hráče existují dvě možnosti. Buď ho trenér odstřelí, nebo podrží. Já měl štěstí, že pan Jarabinský udělal to druhé."
Má pohotové reakce a někdy těžko udrží nervy, dostává zbytečné karty. Obojí na Spartě dokázal. Jak stěna stál proti střelám Sionka a Zelenky v 16. minutě. "Byli zralí na šest gólů, ale měli Laštůvku a děsné štěstí," ucedil Lukáš Zelenka k soupeři.
"Zvlášť na Spartě musí gólman podržet své mužstvo," odpovídal Laštůvka na dálku.
Neotřásla s ním ani kulisa plného stadionu, na ni je zvyklý už z Ostravy. A tam to prý mívá horší - nechce totiž zklamat své fanoušky.
Vypadalo to na Laštůvkův životní zápas. "Dejte pokoj, ten snad teprve přijde," přeje si čerstvý ženáč. A trenér Michalík, kdysi reprezentační brankář, pro něhož je Laštůvka prvním gólmanským žákem? "Jednou vytvoří s Petrem Čechem skvělou dvojici v nároďáku. Věřím tomu."
 Brankář Laštůvka Baník na Spartě několikrát podržel. |
