Případ Jarolím měl nejdřív pro Brabce humornou předehru. Když po sobotním zápase s Ústím nad Labem večeřel, spoluhráči ze Sparty si jeho i útočníka Tomáše Pekharta dobírali: Pošlete Jarolímovi gratulaci?
Jarolím totiž v sobotu vyhrál slovenskou ligu a ve Slovanu dovršil úspěšnou sezonu, v níž získal i tamní pohár. A Brabec s Pekhartem dřív pod Jarolímem působili ve Slavii, ale oba pak museli z jeho rozhodnutí odejít.
A další den Jarolím v rozhovoru pro deník Pravda na Brabce zaútočil. "Kamarádil s akcionářem klubu panem Doležalem a v jednom okamžiku už měl pocit, že si může dovolit všechno. Upozorňoval jsem ho na to několikrát, úplně ztratil pokoru," prohlásil Jarolím pro slovenský deník.
Brabce v létě 2009 ze Slavie vyhodil s tím, že se mu nehodí do koncepce. Ač byl zkušený obránce kapitánem mužstva a měl velký podíl na postupu do Ligy mistrů (2007) i dvou mistrovských titulech za sebou (2008 a 2009).
"Nechápu, proč teď s takovou věcí přišel," říká Brabec v rozhovoru pro iDNES.cz.
Co si o tom myslíte?
Myslím si, že se tak měl vyjádřit hned, jak mi oznámil, že se mnou nepočítá. Mohl předejít různým spekulacím, které následovaly a které mě poškozovaly. Kdyby měl aspoň tu sílu říct mi to do očí. Dva roky mlčel, teď vyhrál ligu i pohár a najednou promluví. To je divný.
Trenér Jarolím tvrdí, že jste ztratil pokoru. Bylo to tak?
Definice pokory je nevidět sebe sama jako střed vesmíru. Vědomí, že sami nejsme neomylní. Myslím si, že všem musí být jasné, kdo pokoru ztratil. Opakem pokory je pýcha, tím vlastně trenér Jarolím charakterizoval sám sebe.
Upozornil na váš nadstandardní vztah s tehdejším klubovým generálním ředitelem Petrem Doležalem.
Známe se dlouho. Nepopírám, že jsme měli víc než jen profesní vztah. Ale důvody mého odchodu byly úplně jiné, Petra se to netýkalo.
Kamarádství s Doležalem jste proti Jarolímovi nezneužil?
Určitě ne, hlavně bych si to v životě nedovolil. Byl jsem součástí skupiny starších hráčů stejně jako Martin Vaniak, David Hubáček nebo Jarda Černý. V každém klubu má kabina své zástupce, kteří komunikují s vedením. Když se cokoli řešilo, tak se šlo nejdřív za Jarolímem, aby o tom věděl.
Jarolímovi mohlo vadit, že jste měl na spoluhráče velký vliv. Větší, než on dokázal strávit. Bylo to tak?
Pro mě je kabina základ. Aby mužstvo šlapalo, musí držet pohromadě i mimo hřiště. Ve Slavii se vystřídala spousta hráčů, takže bylo těžké to dávat dohromady. Ale nám parta pořád fungovala.
Jaký jste měl s trenérem Jarolímem vztah?
Respektoval jsem ho jako trenéra. To, co řekl, jsme splnili. Jeho metody nesly úspěchy. Ty tréninkové dávky, které jsme museli zvládat na horách v zimě i v létě... Věděli jsme, že nám to pomůže, takže nebyl problém. Nevím, co jsem udělal, že jsem mu začal vadit.
Proč vás tedy vyhodil?
Z jeho strany nebyl jediný důvod. To, co jsem si naposled přečetl po zisku double ve slovenských novinách, není pravda. A jeho klišé, že všechno dělá pro dobro Slavie, to už asi fanoušci poznali, jestli tomu tak bylo. Ukázal to čas.
