Neztrácel jste motivaci, když jste zůstával ve druhé lize?
Někdy jsem ji hledal těžko. Pak to člověka kolikrát nebaví. Naštěstí jsem konečně dostal příležitost a chci ji využít. Těším se moc. Evropská liga je pro Zlín novinka a doufám, že si ji zahraji. Konkurence je tady velká, ale pro klub je jenom dobře, že jsou tady tak kvalitní hráči.
Byl o vás docela zájem. Co rozhodlo pro Zlín?
Měl jsem nabídky od Liberce, z Brna... Jednání se Zlínem bylo nejvíce seriózní. Několikrát jsem seděl s panem Grygerou (manažer Zlína) a nakonec i s panem Červenkou (majitel klubu). Jsem rád, že tady můžu být.
Za krátký čas jste třetím zlínským hráčem, který prošel Táborskem. Co vám řekli o klubu?
Mluvil jsem i s Vukym (Vukadin Vukadinovič), jak to ve Zlíně chodí. Všechno mi vychválil a vidím, že měl pravdu. Začátek byl krásný. O tom, že bych mohl hned v prvním utkání vyhrát Superpohár, se mi nemohlo ani zdát. Vůbec přitom nebylo jasné, jestli budu moct hrát. Naštěstí se registrace stačila vyřídit těsně před utkáním.
Zdá se, že jste si rychle zvykl, že?
Už jsem se s prostředím sžil. Kluci mi pomáhají. Ještě potřebuju pochopit pár věcí na hřišti, ale zápas od zápasu je to lepší. Výhodou je, že jsem s týmem od začátku přípravy a vím, co od koho čekat.
Čeština vám jde také dobře.
Mám i českou manželku, takže jsem skoro Čech. I kluci v kabině mi říkají, že už nejsem žádný cizinec. Líbí se mi tady a umím si představit, že bych tady zůstal.
Asi není náhoda, že je v Česku tolik hráčů z bývalé Jugoslávie, že?
Na Balkánu je hodně kvalitních hráčů a jsou všude po Evropě. U nás nejsou podmínky pro fotbal takové jako tady a škoda talentu, který se na Balkánu zmarní. Neviděl jsem tam budoucnost. Když jsem odcházel do Česka, hrál jsem druhou ligu a ta je nic moc, proto jsem chtěl někam jinam.
