Z Mostu rovnou k maturitě do Bruselu

Brusel - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Ještě v květnu hrával proti Pardubicím nebo Vítkovicím ve druhé lize, ve středu bude Petr Zábojník držet obranu proti Anderlechtu Brusel v boji o Ligu mistrů. „Je to ohromný skok,“ uvědomuje si 24letý stoper fotbalové Slavie.

Ohromný skok? To jsou možná slabá slova, ne?
Možná. Před dvěma měsíci jsem s Mostem slavil historický postup do ligy, najednou se spolu bavíme v Bruselu a chystám se na největší zápas kariéry.

Klepou se vám kolena?
To ne! K evropským pohárům jsem si přičuchnul už s Libercem. Odletěl jsem s mužstvem do Liverpoolu, to bylo něco, i když jsem na Anfield Road seděl jen na tribuně.

Opravdu víte, co vás čeká?
Okrajově určitě. Bude naprosto jiná atmosféra, která vás může strhnout.
Čeká se vyprodáno, 25 tisíc lidí. Nebude to jako v divadle, kde je slyšet každičký hlásek.

Vážně se vámz toho nemůže zamotat hlava? Budete hlídat nejlepšího střelce belgické ligy Jestroviče, reprezentanta Mpenzu, skvělého Turka Serhata.
Je to pro mě vrchol kariéry, ale nebojím se. Každým zápasem narůstá moje sebevědomí, hrát se dá s každým. Jen jde o to, jak ta maturita dopadne.

Petr Zábojník

* Obránce fotbalové Slavie
* Narozen 3. října 1980
* Výška 185 cm
* Váha 80 kg
* Číslo dresu 24
* V roce 2000 odehrál za Liberec ligový zápas proti Příbrami
* Do ligy naskočil opět minulý týden v dresu Slavie proti Jihlavě
* V posledních třech letech hrál v Mostě, se nímž na konci minulého
ročníku druhé ligy slavil postup do nejvyšší soutěže
* Může nastupovat na místě stopera i obou krajích obrany
Spoluhráči mu přezdívají Záboj
* Od loňského června je ženatý, bezdětný
* Rád luští křížovky a chodí do kina
* Poslouchá černošskou muziku a miluje české filmové komedie
* Jeho fotbalovým vzorem je Franco Baresi
* Sní o tom, že si zahraje španělskou ligu v dresu Barcelony

Maturita?
Zkouška z fotbalové dospělosti, myslím tím první ligovou sezonu i dvojzápas s Anderlechtem. Jsem rád, že u toho můžu být.

V létě vás však lákaly i jiné kluby, ne?
To jo, ale když se ozvala Slavia, řekl jsem hned: Do toho jdu po hlavě. Zlákala mě představa, že budu hrát poháry. Stejný názor měl i můj manažer Hynek Talpa. Ten krok mi doporučil.

Přišel první zápas v lize, vy v základní sestavě a ostudná remíza 1:1 s Jihlavou. Už to přebolelo?
Muselo. Není místo ani čas myslet na to, co se stalo v pátek.

Slavia neporazila nováčka, zatímco Anderlecht svého soupeře z La Louviere rozmetal 6:0.
Nedělejte závěry z jednoho zápasu, hrát se dá s každým, i s Anderlechtem. Nepřipouštím si, že bych se měl Belgičanů bát. Když budu tvrdý a neústupný, půjdu štěstí naproti.

Dostal jste na cestu nějaký talisman?
Jen mi manželka popřála hodně štěstí. A vrať se mi zdravý, řekla.

S jakým výsledkem byste se chtěl vracet?
Neprohrát. Dát gól. To by byla paráda. Ale snad by stačilo, aby nám zůstala reálná šance do odvety.

Ostatní kolem se baví, vtipkují a vy mi připadáte hodně vážný, zamračený.
Spíš koncentrovaný. Snažím se maximálně soustředit, nemyslet na věci kolem.

Jde to?
Určitě. Když už se blíží zápas, zavřu se do sebe, málo komunikuju. Jsem ve Slavii krátce. Je pro mě ctí a výzvou, že tu můžu hrát. Proto musím být důsledný a pečlivý, abych si později nic nevyčítal. Pokud mi dá trenér důvěru, chci být připravený na 120 procent.