"Spartu jsme nastudovali na videu a známe ji ze základní fáze Ligy mistrů. Je to svěže útočící mužstvo," reagoval Vicente Del Bosque na dotaz jednoho ze španělských žurnalistů, zda Sparta není pro Real anonymním týmem. Česká enkláva reagovala s úsměvem, protože tlumočník jeho slova přeložil, že Sparta je "vesele" útočícím mužstvem.
Tiskový mluvčí Realu jemnými posuňky zpočátku vyvolával jen novináře z Madridu.
Je to podle vás nejlehčí osmifinálová skupina? - zazněla další otázka. "Myslíme si to, ale bude dobré, když si to budeme myslet i po šesti zápasech," pronesl Del Bosque na adresu Sparty, FC Porto a Panathinaikosu Atény.
A jestli se v Praze španělští hráči od pondělního večera nenudí? Dostanou nějaké volno? "Program je normální, zaběhnutá rutina," poinformoval kouč.
Další španělský dotaz. V domácím prostředí mužstva z chladných zemí většinou proti Realu uspěla, bude tomu teď také tak? "Je zapotřebí bránit se nachlazení, budeme bojovat," odvětil Del Bosque poněkud záhadně.
K posledním častým změnám v sestavě trenér Realu poznamenal, že byly vynuceny především zraněními a žlutými kartami. "Ale teď už je tým v plné síle, uvidíme, jak se nám bude dařit v útoku."
Před dotazem domácího novináře, jak moc se bude sestava Realu lišit od sobotního ligového vítězství nad Betisem Sevilla, kouč překvapivě nekličkoval. "Bude prakticky stejná," odpověděl lakonicky.
Vzpomínanou výhru 2:1 vybojovala sestava Casillas - Salgado, Hierro, Pavón, Roberto Carlos - Makelele, Helguera, Figo (78. McManaman), Zidane - Raúl, Morientes (70. Munitis), autorem obou gólů domácích byl Morientes.
A jaké má padesátiletý Del Bosque zkušenosti s českým fotbalem? "Vzpomínám si, že jsme tu ve třiaosmdesátém se Spartou prohráli tři dva, ale už ani nevím, jestli jsem tenkrát vůbec hrál. Zato ale vím, že český fotbal má dobrou úroveň," neodpustil si obvyklý kompliment muž, který 14. září 1983 na Spartě za Real nenastoupil.
Tiskovka po necelé půlhodině skončila, Del Bosque byl obklopen hloučkem přítomných Španělů a později jim ještě ochotně odpovídal v předsálí. A zatímco tužky novinářů se po novinářských blocích jen míhaly, trenér, zjevně dobře naladěný, labužnicky usrkával kávičku. Teprve za hodnou chvíli zmizel za dveřmi salonku Moravia, který se v těchto dnech změnil v honosnou jídelnu fotbalových hvězd.
