Ale jak dlouho ještě?
Není vyloučené, že čas expanze evropského fotbalu se blíží.
Už příští rok na podzim vstoupí Champions League do nové éry: v takzvaném švýcarském modelu soutěže zmizí tradiční podoba základních skupin, k současným dvaatřiceti přibudou ještě čtyři nová mužstva, zvýší se počet zápasů. A kdy jindy tlačit do popředí revoluční nápady než právě v období zásadních změn.
Změny v Lize mistrů: osm duelů v základní části i zvýhodnění úspěšných zemí |
„Z každého utkání Ligy mistrů bychom se měli snažit vytvořit událost a velkou zábavu,“ říkal v obsáhlém rozhovoru pro The Athletic už loni na jaře Násir Al-Chelajfí, šéf pařížského St. Germain, hlava největšího globálního vysílatele sportovních přenosů beIN Sports. A hlavně: předseda organizace ECA, která sdružuje evropské fotbalové kluby, což je pro tenhle příběh nejdůležitější.
Devětačtyřicetiletý katarský byznysmen ve strukturách evropského fotbalu dostává stále významnější roli: v roce 2019 se stal prvním arabským členem výkonného výboru UEFA, který vede slovinský právník Aleksander Čeferin, a zákulisní body získal i jednoznačně odmítavým stanoviskem k plánovanému založení Superligy, trucpodniku velkých a bohatých.
Neznamená to však, že současný formát evropských soutěží považuje za jediný možný.
„Navrhoval jsem, abychom vytvořili kreativní tým, který by se zabýval atraktivitou základní části,“ uvedl Chelajfí. „Problémem je také časový posun ve Spojených státech či v Asii. Musíme přemýšlet, jak se těmto trhům, které mají obrovský televizní potenciál, přizpůsobit. S tím však souvisí i další věci, nad kterými přemýšlíme, ať už jde o nová místa či formáty.“
A jsme u toho.
Právě Chelajfí už údajně některé zástupce předních evropských klubů s nápadem na uspořádání některých duelů v zámoří či na Blízkém východě oslovil. Netají se přitom inspirací u basketbalové NBA či ligy amerického fotbalu NFL, které tradičně vyrážejí za fanoušky do Anglie, Francie či Německa. Do Evropy opakovaně míří i hokejová NHL, jež naposledy loni v říjnu startovala sezonu v pražské O2 areně.
Sílu globálních trhů si logicky uvědomuje také fotbal, byť ji podle mnohých expertů zatím nedokázal naplno využít.
Pravidelná předsezonní turné velkých klubů po Severní Americe či Asii a pravidelné přípravné zápasy i turnaje jsou se soutěžním kláním divácky i ekonomicky nesrovnatelné.
I proto se nápad opírá i o takřka čtyřicetistránkovou odbornou zprávu o budoucnosti sportovního fanouškovství, kterou ECA zveřejnila loni na podzim: „Zjistili jsme, že mladí lidé v USA nebo Číně, kde nemá fanouškovství takovou tradici jako v Evropě, mají jiné motivace a potřeby, než jsme zvyklí u nás. Jedná se o potenciálně obrovské trhy, a pokud chtějí kluby maximalizovat své příležitosti k rozvoji fotbalu jako sportu pro toto rostoucí publikum, bude důležité aktivně se zabývat tím, co noví fanoušci chtějí.“
Převrat, nebo vlk převlečený za babičku? Projekt Superligy opět ožil |
Co tedy chtějí?
„Bylo by arogantní tvrdit, že třeba zápasy Arsenalu nebo kteréhokoli jiného klubu v Londýně mají naživo sledovat pouze lidé, kteří žijí v Anglii. Jsme v éře globalizace, a pokud budeme jako fotbal ignorovat rostoucí trhy, konkurence nás rychle předstihne,“ cituje The Athletic pod podmínkou anonymity jednoho z nejvyšších představitelů klubu z Ligy mistrů. „Podívejte se na sledovanost jednotlivých klubů na sociálních sítích – ta nemá s místní komunitou vůbec nic společného. Komunita každého klubu by totiž měla být globální, byť podporovaná místními projekty a iniciativami.“
Je pravda, že například Španělsko či Itálie už jistou expanzi vlastních fotbalových soutěží zaznamenaly, když opakovaně poslaly duely domácího Superpoháru do Saúdské Arábie. V plánu je, aby se některé zápasy La Ligy odehrály v Miami.
I na první pohled konzervativní a do jisté míry uzavřená Anglie ostatně už před patnácti lety řešila revoluční nápad, který vymyslel tehdejší šéf Premier League Richard Scudamore: k standardnímu počtu osmatřiceti kol chtěl přidat 39. hrací víkend, během kterého se odehraje deset zápasů v pěti městech napříč celým světem.
Od fanoušků i médií tenkrát schytal bouři nevole.
Po patnácti letech je však nejen fotbalový svět dál. Takže?
Jakékoli změny musí být samozřejmě v souladu s neustále se rozrůstajícím fotbalovým kalendářem FIFA, do něhož v roce 2025 přibude velké mistrovství světa klubů nebo rozšířený světový šampionát se 104 zápasy o rok později.
Přifouknuté MS klubů: Kdy? Jak? Proč? Evropa by mohla opět zvážit bojkot |
UEFA navíc pracuje i s dalšími návrhy, které se zatím nedočkaly realizace: Final Four Ligy mistrů po vzoru „covidového“ ročníku, jenž v létě 2020 vyvrcholil v Lisabonu, předsezonní turnaj čtyř, který by mohl nahradit současnou a ne zrovna atraktivní podobu evropského Superpoháru.
Tlak na „vývoz“ Champions League a dalších soutěží na ostatní kontinenty však i kvůli televizním, marketingovým a jiným právům může všechno předchozí brzy přehlušit.
Argument zastánců je přece jednoduchý: Když to jde v jiných sportech, proč ne ve fotbale?
