První zápas skončil 0:0. Pokud postoupí, musí na cestě do Ligy mistrů zdolat ještě Ajax.
"Co Slavia udělala, mi vyrazilo dech," říká Otakar Černý, šéf sportu v České televizi. "Kluby furt křičí, jak na ně televize kašle. A pak se najde jeden, který v ní být nechce. Tomu nerozumím."
Důvody jsou podle Slavie dva a souvisí spolu: dotáhnout fanoušky na stadion a tím finančně víc vydělat na vstupném.
Klub nepochybně pobouří řadu fotbalových fanoušků, pro něž je cesta do Prahy drahá a komplikovaná. Vždyť zápas v případě prodloužení skončí až před půlnocí.
"Věřím, že kdo má Slavii rád, tak to pochopí. Musíme se chovat ekonomicky a nabídka televize za vysílání přenosu nebyla adekvátní," reaguje Doležal.
Česká televize však nesmlouvala o ceně, pouze vycházela z dlouholeté smlouvy se Slavií o vysílání jejích pohárových utkání. A z ní vyplývá: čím lepší soupeř, tím víc peněz pro klub za vysílací práva.
Žilina je v nejnižší kategorii. Cena za přenos se pohybuje v řádu statisíců korun. Upřesnit částku obě strany odmítají.
"Na jednu stranu Slavii chápu," říká František Veselý, jeden z nejslavnějších hráčů klubových dějin. "Na druhou stranu naštve hodně lidí, kteří mají rádi fotbal jako takový a neuvidí ho."
Podle Veselého se návštěvnost na utkání moc nezvedne. "To by musely být levnější vstupenky," tvrdí.
Většina lístků je v cenovém rozpětí 700–850 korun, nejlevnější za 300, ale ty nejsou na ideální místa.
Možnost, že by zápas vysílala některá z komerčních televizí, nepřipadá v úvahu. Byla by porušena smlouva s ČT.
První utkání ze Žiliny chybělo na obrazovce kvůli technické nezpůsobilosti tamního stadionu.
|
Pohled: Slavia ve stopách pošetilce Dlouhý nos udělalo vedení Slavie na fotbalové fanoušky. Chcete vidět, jestli přejdeme přes Žilinu do Ligy mistrů? Zaplaťte nám osm stovek, vyšplhejte na strahovský kopec a ve středu před půlnocí se všechno dozvíte. Pokud ale nemáte peníze, dobrou fyzičku a posunutou večerku, tak tůdle nůdle. V televizi nejsme. Kluby po celém světě vymýšlejí řadu způsobů, jak přitáhnout diváky na stadion. Rodinné tribuny, levnější lístky, voňavé jídlo, všelijaké soutěže. Slávisté mají originalitu: prostě to zakážou v televizi a basta. Představme si rodinu z Moravy. I tam má klub příznivce. Co dělat, aby otec se dvěma syny zápas viděl? Sedne do auta, zaplatí benzin, lístky, něco k snědku a ve tři v noci jsou zpátky doma. I s rodinným vstupným, které Slavia slibuje, výlet za tři čtyři tisíce korun. Nadšeni jistě nejsou ani kluboví sponzoři, pro něž je prezentace v televizi nejlepší reklamou. Ale buďme ke Slavii spravedliví. Občas se někdo objeví, kdo reaguje podobně jako ona. Třeba William Wirtz, dlouholetý vlastník hokejového Chicaga. Odmítá vysílat domácí zápasy svého klubu v NHL v televizi. Wirtz je ale proslulý šetrností, fanoušci ho nesnášejí a Chicago patří léta k nejslabším klubům NHL. Na vítězství ve Stanley Cupu čeká od roku 1961, nejdéle ze všech. Jestli Slavia chce jít v těchto stopách, nechť se drží vzoru Wirtze. Téměř osmdesátiletého pošetilce. |
