Na hráče se pískalo, když opouštěli hřiště. Diváci už toho mají dost, Slavii se nedaří v domácí lize a venku je z evropského poháru, kde si fanoušky vždycky udobřila. "Nedivím se, že jsou lidi naštvaní. Příště jich přijde pět stovek a můžeme si hrát jen pro sebe. Já bych na takový fotbal taky nešel," pronesl Václavík. A myslel to vážně. "Smrtelně vážně," dodal.
Domácí si před zápasem plánovali, jak na soupeře vletí, jak ho sevřou do kleští a nepustí, dokud ho nezlomí. Jen sliby. Hráli špatně a brzy dostali gól, čímž se přiblížili svému konci. "Šanci na postup jsme vlastně ani neživili. Chtěli jsme soupeře dostat pod tlak, ale ani jsme ho nezačali," přiznal kapitán Pavel Kuka. "Když jsme dostali gól, šli jsme do kolen a už se nepostavili."
Mužstvo prochází zlými časy, nemůže se vyhrabat z bídy a tápe. "Už takhle hrajeme delší dobu a to musí skončit. Musíme z toho ven," burcuje Kuka. Ale přitom mluví klidně, nezvýší hlas, je cítit, že i on je zlomený. "Sedneme si a od zítřka začneme tvrdě pracovat. Vrátí se nám sebevědomí a přijdou výsledky. Nemá cenu věšet hlavy, to nikam nevede."
Slavia uhrála v evropských pohárech nejhorší výsledek za posledních sedm let. "Pro nás je tragédie, že jsme vypadli, s tím nikdo nepočítal," podotkl Kuka. "Teď musíme s přehledem vyhrát v Blšanech, i s tím co předvádíme. Jinak se budeme topit v bezmocnosti jako loni."
