Teď pracuje v Olomouci, ale ještě před pěti lety dělal asistenta v Istiglalu, což je tradiční fotbalová bašta v Íránu. Klub přímo podléhá ministerstvu sportu a na jeho zápasy chodí i devadesát tisíc diváků.
Co riskovali Íránci, když nezpívali hymnu?
Budoucnost. Nemyslím, že se domů vrátí všichni, kteří teď kopou za reprezentaci v Kataru. Rozhodně ne ti, kteří mají angažmá venku. Konkrétně třeba kapitán Hadžsáfí, který veřejně podpořil protesty. Ten si hodně zavařil. Nevím, jestli se vyjádřili hráči z největších íránských klubů Persepolis a Istiglal, ale ti, kteří coby krajánci poznali svobodu, se už nebojí mluvit.
