Didi dál držel balon v náručí a neudělal jediný rychlejší pohyb. Jen pod úzkým knírkem utrousil: "Uklidni se, nepospíchej. Jsme lepší, v pohodě to otočíme."
Svatá pravda. Didi za pár minut pomohl k vyrovnání, pak k dalšímu gólům, Brazilci poprvé v historii vyhráli mistrovství světa a Didi byl zvolen nejlepším hráčem turnaje.
Brazilská abecedaSeriál o osobnostech, které změnily světový fotbal |
Číslo 6. Etiopský princ, říkali mu. Elegantní tanečník se nedbale vlnil nad míčem. "Fotbal je nádherná hra, tak ji nekazte zbrklostí," říkával. V archivech najdete už jen pár klipů s Didiho uměním. Nikdy nesprintoval, zato soupeře uprostřed zálohy motal zasekávačkami a pravou šajtlí rozdával mazané přihrávky.
A ty jeho přímé kopy! Dodnes se jim říká "folha seca", neboť připomínají padající list. Balon vystoupá, zdá se, že musí přeletět branku, nakonec však prudce spadne do sítě.
"Didi byl jako můj profesor. Naučil mě, jak se hraje fotbal. Já nikdy nebudu tak dobrý jako on," tvrdil Pelé na zlatém mistrovství 1958.
BRAZILCI PROTI ČECHOSLOVÁKŮM. Na metru čtverečním se ve finále mistrovství světa 1962 potkali (zleva) Djalma Santos, Josef Masopust, Didi a Josef Jelínek.
Didi se narodil na předměstí Ria jako Waldyr Pereira a byl o dvanáct let starší než Pelé. Hrál na třech světových šampionátech, dvakrát byl šampionem. O jeho výdrži a dokonalé technice se básnilo nejen v Brazílii.
Byl to on, kdo v červnu 1950 vstřelil první gól na stadionu Maracaná. O sedm let později slíbil, že z Maracaná půjde pěšky až do sídla svého Botafoga, pokud vyhraje titul. Botafogo vyhrálo a k Didimu, který na startu kariéry čelil sérii rasistických útoků, se přidalo pět tisíc fanoušků.
Když ho kritizovali za lenost, reagoval podrážděně: "Běhat musí balon, ne hráč." Balon si dokonce každý večer strkal pod postel, aby si na něj v noci mohl sáhnout: "S míčem je to jako s milenkou. Když se k němu chováš špatně, zlomí ti nohu."
Čím okouzlil fotbalLežérním stylem a přímým kopy, které připomínaly padající list. Vysoko přeletěly zeď a pak nepřirozeně rychle klesly dolů. |
Reprezentační kariéru ukončil po světovém finále 1962, kdy Brazilci pokořili 3:1 Československo. Didiho statistiky se zastavily: 74 startů, 21 gólů.
Přitom když mu bylo čtrnáct, kvůli těžké infekci mu málem amputovali pravou nohu. Šest měsíců strávil na invalidním vozíku a přesto se z toho vyhrabal.
Mimochodem, těžké zranění, ke kterému přišel v pouličním zápase, podstatně ovlivnilo Didiho styl. Od té doby nespěchal, hrál na oko ležérně a hlavně si dával pozor na nohy. V Realu Madrid se však neprosadil, odtud ho vyštípal vlivný vůdce Alfrédo di Stéfano.
Didi zemřel v květnu 2001, kdy po operaci zauzlených střev dostal zápal plic. Minutu ticha tehdy drželi i na stadionu Realu. Taková to byla osobnost.
