Vjíždím do Bad Kleinkirchheimu a spustí se prudký liják. Stěrače utírají vodu z předního skla, kéž by to bylo tak jednoduché se smýváním vzpomínek. Zabočím k fotbalovému stadionu, z toho deště mám divný pocit. Ať skončí, sakra, jen zvyšuje mou nostalgii. Také tenkrát pořád pršelo...
Dojíždím k areálu. Bože, pořád se tam třepetá naše vlajka! Před dvěma roky se tady čeští fotbalisté připravovali na Euro a jejich zástavu od té doby patrně nesundali, soudím podle vybledlých barev. Zato vedle pyšně svítí vlajka jiného státu, září novotou, slunce ani slota jí zatím nestihly ublížit.
Je slovenská, neboť právě tato reprezentace se ve vesnici v rakouských Korutanech připravuje nyní. Na světový šampionát, který brzy vypukne v Jižní Africe, bohužel bez Čechů.
"Jsme tady spokojeni," říká trenér Vladimír Weiss. "Strava, hotel, regenerace, vše je vynikající. Akorát trávník by mohl být lepší, je v něm docela dost kamínků, proto trénujeme i jinde v okolí."
Trénink slovenské fotbalové reprezentace.
Jak rádi by tyto starosti měli Češi! Čas ovšem luskl prsty – kulisy půvabného hřiště s dřevěnou tribunou a vysokými kopci nad ním ponechal, do nich však dosadil jiné hrdiny.
Zatímco český národní tým byl od rozdělení společného státu na pěti velkých turnajích, Slováci se o totéž marně pokoušeli sedmkrát. Poosmé už poznali, jakou tvář má úspěch; mimo jiné i proto, že pod sebou nechali v kvalifikační skupině Čechy. A jako by toho nebylo málo, těší se teď na šampionát v místech, kde se předloni těšili oni.
Ne, nejsem nepřející. Ale s deštěm na mě v nelítostně velkých kapkách padá lítost. A závist? Není-li vnímána v negativním smyslu, padá na mě i ta.
Ostatně právě v Bad Kleinkirchheimu si otevřel slovenský kolega Peter Šurin notebook a vyťukal do deníku Šport přiznání: "Štyrikrát sme to Čechom závideli pred majstrovstvami Eúropy, raz pred majstrovstvami sveta. S bližiacim sa šampionátom sa v krajine zväčšovala futbalová horúčka."
Tak tedy, milý Petere, nyní závidím já. Jen zpovzdáli sleduji, jak se vaše reprezentace žhaví, sám bez horečky, nezúčastněný, chladný. Že mi tedy nezbývá než držet bratrům palce? Vím, vím, ale upřímně – moc mi to nejde.
Slovenští fanoušci mají konečně důvod k hrdosti. Jejich hoši jsou na mistrovství světa.
Konzument lososů chybí
Aspoň, že hotel si Slováci nevybrali stejný! Už takhle se toho vybavuje dost a dost. Tak třeba támhle, kousek za bránou, se při hledání zakopnutého míče spálil od kopřiv záložník Kováč.
Támhle vbíhali čeští fotbalisté do lesa na "překážkovou trasu přes padlé stromy, potoky, řeky, divoká prasata a jeleny", jak vtipkoval tehdejší kouč Karel Brückner.
Nebo ten nápis na stodole naproti tribuně! Pořád na něm stojí "Edenhof", před dvěma lety si kvůli němu hráči dobírali útočníka Stanislava Vlčka, že se musí cítit jako doma ve slávistickém Edenu.
Slovenský záložník a vášnivý rybář Miroslav Karhan tahal před jedním z tréninků spoluhráče k nedalekému horskému potoku plnému pstruhů.
Nešlo nevzpomenout, že za vášnivého rybáře označili v roce 2008 rakouští žurnalisté ve svém článku i Brücknera, což on glosoval: "V životě jsem neulovil rybu, ale pravidelně konzumuji lososy. V novinách zřejmě zaměnili rybáře za konzumenta."
Marek Čech v klubku spoluhráčů. Jediný Čech, co si zahraje na MS...
Konzument lososů je v Olomouci a jediným Čechem v Bad Kleinkirchheimu je ten se jménem Marek – Marek Čech, obránce Slovenska...
Nač se takto mučit? Dost už, dost! Pryč od minulosti, pryč z téhle vesnice! Kde sídlí ryzí přítomnost? Nedaleko – v Klagenfurtu.
Ve jménu otce
Tam, uvnitř "mísy" zdejší fotbalové arény, se koná test připravenosti Slováků, přípravný duel s Kamerunem. Proti Afričanům nehrají Rusové, jak by se mohlo zdát z plakátů, na nichž vypadl z grafiky slovenské vlajky znak: je sobota, dvě hodiny po poledni a slovenští fanoušci povzbuzují vlastní tým.
A záhy se objímají stejně jako fotbalisté na trávníku: v 6. minutě vysunul dirigent hry Hamšík drobného Stocha, jenž posunul míč před hranici šestnáctky Kopunkovi a ten ho – jak krásný je to gól! – napálí do horního růžku brány.
"Nevím, jestli má trefa trenéra přesvědčila, abych byl v konečné nominaci," říkal autor branky, neboť výběr se bude ještě před šampionátem zužovat. Konečnou nominaci 23 vyvolených vyřkne kouč v úterý a Kamil Kopunek si vlastenecky přeje: "Doufám, že se trenér rozhodne dobře, aby bylo Slovensko spokojeno."
Před záložníkem Jurajem Kuckou (vpravo) stihl zasáhnout Alexandre Song z Kamerunu.
Slovensko je zatím spokojeno s vedením proti Kamerunu. A hledí se zvědavostí, jak si budou jeho synové počínat ve zbytku utkání.
Vzdor příznivému vývoji zápasu však musí vstřebávat první jizvu: zranění achilovky zabilo sen o šampionátu Karhanovi, místo aby v Africe rozšiřoval svůj rekordní počet 96 reprezentačních startů, může záložník klidně vyrazit s prutem na Oravu, radost mu to nedělá.
"Miro byl jako náš otec, budeme na mistrovství bojovat i za něj," slíbil okamžitě obránce Martin Škrtel.
Hvězda žádá aktivitu
Teď se musí Škrtel soustředit na nájezdy Kamerunců. Slováci po vedení hrají zpravidla na vlastní půlce, spoléhají na pečlivou defenzivu a věří v otrávené šípy brejků. "Kamerun patří ke světové špičce, proto jsme museli poctivě bránit," vysvětlil kouč Weiss.
Nic proti, bez správné taktiky to vždy zavání průšvihem, ale pohledem z tribuny se přesto zdá, že blíž k pravdě byl kapitán Hamšík. "Bránili jsme dobře a nepustili protivníka do čistých šancí, to je fakt," vykládala největší slovenská hvězda. "Ale toho bránění bylo až příliš, musíme být aktivnější."
Slovenská hvězda Marek Hamšík.
Hamšíkovo mužstvo vynikalo poziční hrou, fotbalisté se při bránění dobře doplňovali, to by mohla být jejich silná stránka i na turnaji. Na druhou stranu, směrem dopředu to zatím nebyla žádná sláva, i když při ojedinělé akci napálil Šesták břevno a míč se podle jeho tvrzení ocitl za brankovou čárou. Sudí však beztak signalizovali ofsajd.
Místo dvoubrankového náskoku tak nakonec přišlo v 83. minutě vyrovnání: Eyong protlačil míč za gólmana Kuciaka, jenž si navíc při zákroku poranil levé koleno a musel být střídán. "Kuciakovo zranění mě mrzí a mrzí mě i inkasovaný gól," hodnotil Weiss, ale podstatné je, co bude říkat po utkáních šampionátu.
V něm má zaručeny tři zápasy ve skupině, ale on a především optimističtí fanoušci jich chtějí víc. Aby přišly, museli by pod sebe Slováci stlačit minimálně dva soupeře z tria Itálie, Paraguay a Nový Zéland, jenž v následujícím zápase v Klagenfurtu zdolal 1:0 Srbsko.
Slovenská Novosvětská
Po utkání jedu na hotel, cesta je dlouhá a celou dobu prší. Než jsem do Rakouska dorazil, bylo prý hezky. Paprsky by mi asi spravily náladu, ale takhle... Ladím rádio, jedna rakouská stanice dává Dvořákovu Novosvětskou, aspoň to pohladí.
No jo, napadne mě, ale nový fotbalový svět v Africe nebudou objevovat Češi, nýbrž Slováci.
Na horské masivy padá mlha a soumrak. Skrz okna auta hledím mlčky do smutné krajiny.
