Marcos. Jeho hovory s bohem na brankové čáře obletěly svět. Bylo jich sedm, po každé výhře. Brankář Marcos odchytal vše, ač měl před turnajem nejméně jasnou pozici. Dostal jen čtyři góly, ve finále vyrazil i pohotovou střelu Bierhoffa.
Lúcio. Pravý obránce zavinil ve čtvrtfinále s Anglií první gól, když hloupě přiťukl míč Owenovi. Po třech stříbrných místech s Leverkusenem se v této sezoně přece jen dočkal zlata.
Edmílson. Bílá perla uprostřed obrany, hráč Lyonu. A to měl před turnajem jen 12 reprezentačních startů. Nejzářivější moment? Nádhernými nůžkami, střelou přes hlavu, pokořil ve skupině Kostariku.
Roque Júnior. Na první pohled nenápadný, ovšem z AC Milán přinesl na Brazilce nevídanou poctivost. I když pár ležérních chvil také měl.
Cafú. Velký kapitán, se třemi finále je fotbalovým rekordmanem, ale nezdráhá se počkat na čtvrté. „V šestatřiceti ještě nebudu tak starý. Sílu mít budu,“ řekl. Na pravé straně k neutahání. I ve finále.
Gilberto Silva. Muž pro černou práci, ale pro trenéra Scolariho jedna z hlavních postav. Druhý nejméně zkušený z Brazilců ve finále, hrál teprve 13. zápas, většinu přitom zvládl na šampionátu. Dokdy zůstane v brazilském Mineiru?
Ronaldinho. První muž z vraždícího komanda „R“. Za útočníky Ronaldem a Rivaldem vymýšlel gólové šance. Někdy příliš kličkuje, jindy geniálně přihrává. Ve čtvrtfinále vyloučený, do té doby stihl dva góly vstřelit, na dva přihrát.
Kléberson. Dříč uprostřed zálohy, který na zubech nosí rovnátka. Jeden z hrdinů finále a další ze Scolariho „dětí“. Hraje v provinčním Paranaense, pro fotbalový svět byl do turnaje téměř neznámý. Ve finále přihrál Ronaldovi na druhý gól.
Roberto Carlos. Zkušenost z Realu Madrid se pomalu blíží ke stovce reprezentačních startů, ale podél levé lajny stále sprintuje tam a zpět. Na dělovou levačku se pějí ódy, na mistrovství se trefila jednou.
Ronaldo. Král šampionů, muž finále. Osm gólů za sedm zápasů! Jeho pohyb není vytříbeným stylem atleta, Ronaldo působí trochu líně, ovšem na hřišti s míčem dokáže unikátní kousky.
Rivaldo. V prvních pěti zápasech se hvězda Barcelony trefila pokaždé, pak už ne. Často byl kritizovaný za sobeckost, ale ve finále dýchal pro mužstvo. První gól zařídila jeho střela, druhý jeho chytrost, když pustil míč za sebe.
Náhradníci do pole: Anderson Polga, Belletti, J. Júnior, Juninho, Kaka, Vampeta, Denílson, Edílson a Luizao. Kapitánem by byl Emerson, ale pár dní před turnajem si vykloubil rameno a musel domů. Náhradní brankáři Dida a Ceni nehráli ani minutu.
