Byť od závěrečného hvizdu uteklo už několik minut a poražený soupeř byl dávno v kabině, na čtrnáct tisícovek ukrajinských fanoušků, kteří v řadách u hřiště celý druhý poločas mokli pod pláštěnkami a kapucami, dál zůstávali na svých místech.
Smáli se. Tleskali. Jásali.
Ukrajina si svůj den v azylu na pražské Letné užila zdaleka nejen díky výsledku. Její reprezentanti porazili v důležitém utkání kvalifikace o Euro tým Severní Makedonie 2:0. Ale hlavně: fotbalem (se) bavili.
Není kolečko jako kolečko. Každopádně Ukrajina si svůj den na Letné celkem užila 🇺🇦 https://t.co/4SziVG3iQG
Být klidnější v zakončení, smázli protivníka z Balkánu dost možná i pětibrankovým rozdílem. Kvůli neproměněným šancím se ale strachovali až do závěrečných minut, kdy už vystřídaný lídr Zinčenko u postranní čáry koučoval své kolegy na hřišti tak horlivě, že ho musel korigovat i čtvrtý rozhodčí.
Když potom rozběhnutý Karavajev zaskočil špatně postaveného makedonského gólmana střelou z poloviny útočné půlky a v nastaveném čase zvýšil na 2:0, radovat se přímo na trávník vystartovali za ostatními i borci z lavičky.
Vítězství pro Ukrajince vzhledem k vývoji v nabité kvalifikační skupině s Anglií a Itálií hodně znamenalo.
„Ale ze všeho nejvíc bych rád poděkoval Praze a České republice, které nám umožnily tady trénovat a hrát,“ spustil na tiskové konferenci ukrajinský kouč Serhij Rebrov. „Fanoušky musím ocenit za vynikající atmosféru.“
Byl to na sparťanském stadionu na Letné nezvyk.
Hřejivé vzkazy z fronty, dny na cestách. S fotbalisty Ukrajiny v pražském azylu |
Na všech sedadlech, která patřila příznivcům Ukrajiny, byly už od dopoledne nachystané kartonové modrožluté vlajky. A z míst za bránou, na nichž se obyčejně scházejí ultras Sparty, se tentokrát kromě tradičních ukrajinských popěvků pravidelně ozývalo i bouřlivé „Putin je ču...“
Ještě před výkopem začali všichni na tribunách poprvé skákat, v úvodním poločase rozjeli i mexickou vlnu a pár minut před koncem se bavili, protože na trávník vlétl jeden z fandů v černé bundě a s ukrajinskou vlajkou uvázanou kolem krku.
Pořadatelé, kteří se za ním rozběhli, ho zastavili až u kapitána Stěpaněnka, s nímž si chtěl vetřelec plácnout. Vzápětí padl druhý gól, byl konec a Ukrajinci, jimž držel palce přímo na tribuně i Andrij Ševčenko, mohli naplno slavit.
V Praze se jejich národní tým připravoval od začátku týdne.
Ti hráči a členové realizačního týmu, kteří cestovali přímo z Kyjeva, absolvovali nekonečnou devatenáctihodinovou cestu vlakem, autobusem i letadlem. Na hotelu v centru Prahy pak na největší hvězdy denně čekali natěšení fanoušci.
„První den jich tu bylo pár. Ale když jsme odjížděli na náš třetí trénink na Strahov, u autobusu na nás čekaly desítky lidí. Dobře vědí, že jsme tady, a my si jejich podpory vážíme,“ vykládal mluvčí týmu Oleksandr Glivinskij.
 |
Vzájemné pouto bylo ostatně cítit i při samotném utkání: Zinčenko i Mychajlo Mudryk burcovali tribuny pokaždé, když se k nim v přerušené hře přiblížili. Na oplátku zase slyšeli, jak celý stadion vyvolává jejich jména.
Škoda jen, že nemohlo být úplně plno. Pět tisíc míst převážně v rozích stadionu zůstalo prázdných kvůli trestu od UEFA za rasismus v předchozím utkání proti Anglii.
Praha byla pro Ukrajince po polské Lodži, Krakově, Vratislavi a slovenské Trnavě pátým přechodným domovem za posledních osmnáct měsíců. Den před kvalifikačním utkáním proti Severní Makedonii navíc došlo i na charitativní utkání legend, kterého se na české straně zúčastnili například Jan Koller, Karel Poborský nebo Ivan Hašek.
Czech Legends v Ukraine Legends charity match about to get underway in Prague! 🇨🇿🇺🇦
A few well known faces on both sides! https://t.co/bSXynFhkHo
I proto se pak při oficiálním zápase na Letné na blikajícím reklamním panelu okolo hřiště co chvíli objevoval vzkaz: „Děkujeme České republice za pohostinnost!“
V neděli po tréninku, na který znovu přijdou i ukrajinské děti, pak tým zamíří k dalšímu kvalifikačnímu utkání na Maltu. Už v listopadu by se ale do Česka znovu mohl vrátit: na přípravný kemp před klíčovým kvalifikačním zápasem proti Itálii.
