Indiánským tancem na přivolání dobrých duchů třeba přidáte další důvod, proč by čeští fotbalisté měli uspět na misi Euro 2008, která začala jejich včerejším příjezdem do Seefeldu.
MF DNES vybrala 10 takových důvodů, vážných i nevážných.
1. Kvalita hráčů.
Není Rosický, Nedvěd, Poborský, Šmicer... Spíš než lítost je však na místě pýcha, že i bez těchto es dokáže být mužstvo z malé země konkurenceschopné.
"Podívejte se na Anglii, která se na turnaj vůbec nedostala. Mistři světa z Itálie se klepali až do konce kvalifikace. A my jsme v jejím průběhu nikdy nestáli na nepostupovém místě," připomíná obránce Marek Jankulovski. "Řekněme si na rovinu, že tým není tak silný jako s Nedvědem a spol., nemůžeme si teď dovolit hrát vyloženě ofenzivní fotbal na krásu. Ale pořád máme hodně kvalitní tým schopný uspět."
2. Nemají roli favoritů.
Nikdo si Česko nedovolí podceňovat. Na druhou stranu, že by někdo výběr kouče Brücknera stavěl na rovinu s Itálií, Francií, Španělskem či Portugalskem, to nehrozí. "To je naše výhoda," míní útočník Martin Fenin. "Českým sportovcům mnohem víc sedí, když se od nich obrovský úspěch nečeká a mohou překvapit. To je podle mě náš případ."
3. Přízeň analytiků.
Rakouská věštkyně sice předpověděla Čechům krach, ale lepší je držet se "seriózních vědeckých studií".
"I analytici nějaké švýcarské banky spočítali, že Češi mohou šampionát vyhrát," říká Michel Platini, šéf fotbalové asociace UEFA. Na české straně jsou švýcarští, ale i rakouští bankéři: tým triumfuje i podle těch z Raiffeisen Zentralbank. V semifinále prý vyřídí Němce, pak na penalty Španěly.
4. Velké sbohem.
Trenér Brückner, střelecký rekordman Koller, defenzivní hráz Galásek. V reprezentačních soupravách je uvidíte už nanejvýš v šesti zápasech, pokud Češi projdou až do finále. Poté bude následovat jejich sbohem. "Ale na nostalgii není čas, spíš by bylo krásné vítězné loučení," tvrdí Jan Koller. A brankář Petr Čech se přidává: "Budeme chtít zakončit šest dobrých let pod trenérem Brücknerem úspěchem."
5. Češi Euro umějí.
"Jsme majstri Európy na rok sedemdesiat šesť!" Nezaměnitelný hlas komentátora Karola Poláka se už 32 let nese jako nádherný refrén českým a slovenským fotbalem, navíc tým se už několikrát největšímu úspěchu v dějinách přiblížil. Jednou skončil stříbrný (1996), třikrát bral bronz (1960, 1980, 2004). Samozřejmě, existují úspěšnější velmoci. Ale moc jich není.
6. Systém turnaje.
Euro je jako tobogan: z pomalejšího rozjezdu naberete rychlost a v mžiku je tu finále. "Je to rozdíl oproti mistrovství světa," říká Jankulovski. "Tam je po skupinách do finále o zápas dál, ale na Euru stačí ve vyřazovacích bojích vyhrát jedno utkání a už hrajete o finále." Základem je postup ze skupiny, hráči správně říkají, že už to lze považovat za úspěch.
7. Karel Brückner.
Chcete-li, můžete mít k trenérovi tolik výhrad, kolik má vrásek ve tváři. A možná budete mít i v lecčems pravdu. Těžko však naleznete protiargument na jeho tvrzení "nepovažuji se za neúspěšného kouče". Brückner postoupil s týmem na všechny šampionáty, na něž postoupit mohl, a hráči věří, že je provede i nástrahami nadcházející bitvy. "Jak znám trenéra, určitě na soupeře něco vymyslí," říká Jankulovski s důvěrou v hlase.
8. Týmový duch.
Absence Rosického je velmi nepříjemná, ale nejspíš hráče semkla. Fotbalisté vědí, že nemohou spoléhat na geniální nápady tradičního kapitána, o to víc musí zbytek mužstva na hřišti pracovat. "Tento výběr možná nemá velké hvězdy, ale cítím z něj týmového ducha," říká reprezentační manažer Vlastimil Košťál.
9. Slávistické znamení.
Červená hvězda z dresu Slavie coby mistra ligy svítila fotbalistům na cestu úspěšným Eurem 1996. Češi na něm došli do finále a od té doby Slavia mistrem nebyla, až letos. Za tím lze vidět dobré znamení.
10. Faktor X.
Bez štěstí nemůžete vyjít od zápraží. A zvlášť na krátkodobém turnaji, kde může jeden zápas rozhodnout o všem, je faktor X, jak nepředvídatelné události nazývá Brückner, velmi důležitý. Nepřesný výrok rozhodčího, přehlédnutý faul, zakopnutí o drn ve výhodné pozici, to vše může hrát zásadní roli. Na mistrovství světa 2006 měli Češi smůlu na zranění Kollera s Barošem, teď je mimo Rosický. Je na čase, aby se osud k týmu opět přiklonil? Napadají vás důvody, proč Češi na Euru neuspějí? Ale kdo o ně stojí?
