"Chtěl jsem ukázat, že nejsem tuctový hráč, který jde do ciziny jen pro peníze," říká. "A potvrdil jsem si, že jsem schopen hrát proti nejlepším evropským klubům. V reprezentaci se teď nemusím bát, nastupujeme proti stejným fotbalistům."
Do Brugg odešel potichu z Olomouce v létě za 21 milionů korun. "Milionový kluk," mluví o něm olomoucký šéf Jiří Kubíček a myslí víc na charakter. Žádná hvězda. Sám si sháněl pracovní povolení i bydlení. A tvrdě bojoval o sestavu. "Jezdí se tam každý trénink celé dvě hodiny naplno, všichni se perou o místo."
Trenér Karel Brückner si ho vybral už do reprezentační jedenadvacítky, jež před dvěma lety získala zlato na evropském šampionátu. Se spoluhráčem ze stoperské dvojice Drobným nyní usiloval o místo v portugalském kádru. "Neberu to tak, že na jeho úkor," usměje se plaše. "Je jistější," řekl Brückner.
První pozvánku do áčka na únorový přípravný zápas v Itálii - dostal v době, kdy v klubu čtyřikrát po sobě nehrál. Pak se na trávník v Bruggách hned vrátil. "Začal jsem si plnit sny."
Klub skončil druhý v lize a vyhrál pohár. Vyniká ve vzduchu i rozvážnou rozehrávkou. Ale někdy by hodný chlapec potřeboval přitvrdit. Připomíná spíš studenta.
A ve skutečnosti jím stále je. Po gymnáziu se přihlásil na management sportu a trenérství Univerzity Palackého. "Chvilku jsem to stíhal, ale teď, na takovou dálku, to asi nepůjde." Podpoří aspoň milou Petru, akvabelu, kterou čekají státnice na Vysoké škole ekonomické.
