Hradec vás chtěl i po sestupu. Neštve vás, že jste s ním teď mohl usilovat o postup?
Uvažovalo se, že bych zůstal, jenže Hradec spadl do stejné soutěže, jako hraje Zlín. Věděl jsem, že to nebude mít cenu.
V předchozích třech kolech jste bodovali se všemi aspiranty na postup. Věříte si i na Hradec?
Věříme. I když Hradec je nahoře, což jsem tipoval už před sezonou. Chceme je za každou cenu potrápit, a nejlépe vyhrát. Ukázat, že pět zápasů, co jsme zvládli, není náhoda. Jsme zachráněni, chceme se poslední tři kola fotbalem bavit a udělat co nejvíce bodů.
Fotbalem jste se ale bavili už v předchozích kolech.
Víceméně jsme byli zachráněni už dříve. Spadla z nás deka, neodpadáváme v 70. minutě, vydržíme celý zápas. A když máme konečně štěstí, které jsme předtím neměli, tak se zápasy hrají o hodně lépe, než když jsme byli pod tlakem.
Hrajete také o to, aby Zlín zase získal respekt soupeřů?
Dalo by se to tak říct. Změnila se taktika, jsme důslednější, dáváme si větší pozor. Neděláme tolik chyb, nejsme laxní. Budujeme si i sebevědomí před příští sezonou. Nemůžeme si po pěti povedených zápasech klepat na ramena, protože podzim byl hodně nevydařený od všech hráčů. Všichni to víme. Na jaře byly dva výpadky, ale hodně se to zvedlo a hned je lepší nálada v kabině.
Končíte sérii zápasů proti nejlepším celkům soutěže. Kdo z nich je nejsilnější?
Všichni mají svoji kvalitu, všechny zápasy byly těžké. Ale Táborsko s Hradcem jsou fotbalovější než Budějovice, které v obou utkáních hodně nakopávaly balony.
Je pro vás výhoda, že Hradci chybí nejlepší střelec soutěže - Vaněček?
Sedmnáct gólů mluví za vše. Ale mají jinačí střelce, co se umějí prosadit v šestnáctce. Branky mu navíc přichystali ostatní hráči. Mají kvalitu dopředu i bez něho. Nebude to mít vliv.
Vždycky jste hrál obránce, ale trenér Pulpit z vás udělal středního záložníka. Nebyl to pro vás šok?
Nejsem utlačovaný lajnou, ale zase musím sledovat, co se děje za mnou i přede mnou. Je to těžší. Zvykal jsem si dva tři zápasy, pak to šlo nahoru. Ale pořád to není optimální. Bavili jsme se o tom s trenérem, že jsem stoper.
Ale pořád vás tam drží.
Na stoperu teď hrají výborně Hub s Majkem (Hubáček, Malý). Neměnil bych je. Jsem rád, že vůbec můžu hrát.
Ale máte deset žlutých karet a za dvanáct je stop na tři zápasy.
Vnímám to. Hranice desíti je strop, tolik jsem jich nikdy neměl, i když žádné nebyly za kecy. Poslední tři kola se musím ovládat, abych se nemusel před novou sezonou vyplácet. Je to zbytečné.
