Petře, neslyšel jste rčení, že faulovaný nemá penaltu kopat?
Slyšel, ale lidé kolem fotbalu vytvářejí různá pravidla a já jsem typický příklad toho, že to musím porušovat. Ale to jenom zlehčuju. Na penaltu jsem si věřil, trénuju ji celý týden, tak jsem na ni šel.
Měl jste dopředu vybrané místo, kam vystřelíte?
Už delší dobu jsem vždycky rozhodnutý, kam to kopnu. Rozmyslím si to, pak chvíli počkám, dávám si pozor na stojnou nohu a umístím penaltu, kam chci. Za posledních dvanáct let jsem nedal asi jen jednu. Ale já jsem takovej, že i kdybych ji neproměnil a za dvě minuty byla další, tak bych si ji vzal znova. V tomto si věřím, kdo jiný by to taky měl kopat. Nemůžeme chtít, aby kopal třeba Lutonský, kterému je snad dvanáct.
Co říkáte na střeleckou formu svého parťáka Martina Doležala?
Je to super. Podzim neměl úplně ideální a fanoušci mu to vyčítali, ale je dobrej a využívá svoje šance. Navíc si cením toho, že Doly pracuje pro mančaft i za mě.
Jak vidíte situaci v tabulce?
Hodnotím ji pozitivně, protože šplháme nahoru. Ale budu se opakovat: počkejme zase dvě kola a uvidíme.
