V pražském Edenu bylo několik minut po zápase Slavia - Sparta, v níž se vedle hlavního hrdiny úterního večera Šmicera představili v benefici jeho vrstevníci. Remíza 6:6 těšila všechny, hlavně patnáct tisícovek spokojených fanoušků.
Říkáte, že podobné akce by se mohly opakovat. Například vy jste se s reprezentací loučil v Uherském Hradišti, s Juventusem zase v Turíně. Co takhle rozloučit se na Spartě s Letnou?
Dobrý nápad. Vlastně odvetu na domácím hřišti by to po dnešku chtělo. Teď jsme venku uhráli remízu, což je krásný výsledek. A doma bychom klidně mohli vyhrát. Tím spíš, že na Spartu by konečně přišlo víc fanoušků, než chodí na ligu.
Jaký dojem na vás Šmicerova benefice udělala?
Bylo to něco neskutečného. Samozřejmě jsem se na ten zápas těšil, hlavně kvůli Šmícovi. Ale nakonec to předčilo všechno mé očekávání. Jsem opravdu nadšený z toho, jak se Šmícovo loučení vydařilo. Řekl bych, že tak krásné to nemohl čekat ani on.
Co jste říkal patnáctitisícové návštěvě?
Bomba. Další z toho, co jsem nečekal. Já měl spíš obavy, aby lidi v nějakém solidním počtu vůbec dorazili. Ale patnáct tisíc na exhibici, to je fakt síla.
Byl tenhle zápas srovnatelný s atmosférou podobných utkání v zahraničí?
Jednoznačně. A Vláďa si takový večer opravdu zasloužil. A snad jsme k té benefici přispěli i my, kteří jsme za ním rádi přijeli. Vždyť jsme s ním na hřišti strávili na hřišti skoro celou kariéru. Popřáli jsme mu fakt moc rádi.
Pavel NedvědNarozen: 30. srpna 1972. Prvoligové kluby: Dukla Praha, Sparta, Lazio Řím, Juventus Turín Reprezentace: 91 startů, 18 gólů Šampionáty: ME 1996 - stříbro, ME 2000, ME 2004 - bronz, MS 2006 Největší individuální úspěch: nejlepší evropský fotbalista roku 2003 |
Tenhle fotbalový večer se jistě hodně blížil tomu, který jste zažil, když jste se před rokem v Turíně loučil s kariérou v Juventusu.
To mi přijde strašně dávno, už si to nepamatuju. Teď jsem plný emocí z tohohle pražského večera.
Nepřišlo vám to nyní i jako loučení vaší znamenité fotbalové generace?
I takhle by se to dalo říct. Ale jak už jsem se zmínil, věřím, že přijdou další podobné zápasy. Hlavní organizátor Pavel Kuka se do toho obul se vším všudy, hlavně jemu patří poděkování za to, že se taková benefice mohla uskutečnit. A my jsme si slíbili, že na takové akce prostě jezdit budeme. Tím spíš, že přišlo tolik lidí, pro které to hrajeme. Nebýt fanoušků, tak by nás to snad ani nebavilo. Takže na další díl se všichni těšíme.
Při zápase se nedalo nevšimnout si, jak vám to pořád klape s Karlem Poborským, bývalým spoluhráčem z reprezentace a z Lazia Řím.
S Karlem můžeme hrát poslepu. Těch celkem patnáct společných let na hřišti se nedá zapomenout. Ale nebylo to jen o mně a Karlovi, řekl bych, že jsme v Edenu všichni potvrdili, že naše generace byla opravdu vynikající.
Údajně jste do Prahy málem nedorazil.
V pondělí to nelétalo ze severoitalských letišť. Byl jsem z toho nervózní a oddechl jsem si až ve chvíli, kdy se letadlo v úterý ráno odlepilo od země. Vůbec jsem si nedokázal představit, že bych měl o tohle setkání s českými fotbalovými parťáky přijít.
Kvůli Šmicerovi jste prý jednu lákavou exhibici odmítl.
Přesně tak. Dlouho dopředu jsem slíbil, že přijedu na exhibici pro monackého prince, měli jsme nastoupit proti pilotům formule 1. Proto jsem taky Šmícovi napoprvé nic neslíbil. Ale volba pro mě byla jasná, přestože to Monako jsem musel docela složitě odvolávat. Ale princ to pochopil a já letěl do Prahy.
A zahrál jste si na novém stadionu v Edenu. Co jste tomuto fotbalovému stánku říkal?
Jedním slovem - super. Byl jsem tady poprvé, ale hned mi bylo jasné, že právě takové moderní stadiony, na kterých diváci mají hráče skoro na dosah ruky, můžou přitáhnout fanoušky. Takže musím zatleskat, jen takhle dál v českém fotbale.
Sledujete z Turína to drama v závěru ligy?
Samozřejmě. Z televize, z internetu a ve spojení jsem s několika sparťanskými hráči. Informace prostě mám z první ruky.
A jak to podle vás v sobotním posledním ligovém kole dopadne?
Nerad bych tipoval, ale je jasné, že palce držím Spartě. Zároveň ale musím říct, že Ostrava letos hrála výborný fotbal. Nespíš by si titul zasloužila taky, ale vyhrát ligu prostě může jen jeden.
Když jste byl v Praze naposled, běžel jste 27. března velice úspěšně půlmaraton. Proč jste minulou neděli chyběl na Pražském mezinárodním maratonu?
Nestíhal jsem, měl jsem povinnosti doma v Turíně. Musel jsem být na Open Italia v golfu, které se hrálo v areálu, kde bydlíme. A šéf toho golfového klubu je teď zároveň i novým prezidentem fotbalového Juventusu, takže jistě chápete. Prostě na ten nedělní maraton bych mohl, jen kdybych měl dvojníka.
Takže byste běžel?
Nejspíš ano. Slíbil jsem ten maraton sám sobě, tak si ho v budoucnu určitě dám. A po té zkušenosti s půlmaratonem věřím, že ho dokončím a přežiju.
Jaké máte fotbalové plány? Juventus je momentálně dole a jistě se na vás obrátil s žádostí o pomoc.
Nechci předbíhat. Hodně věcí se v klubu musí začít dělat jinak a řekl bych, že nový prezident Agnelli se o obrat k lepšímu postará. Samozřejmě, že srdce mě k Juventusu táhne, tak se možná brzo něco vyvrbí.
A vaše případné angažování v českém fotbale?
Ani tohle se vyloučit nedá. Jsem v kontaktu se svazovým předsedou Ivanem Haškem i s Karlem Poborským, který sedí ve výkonném výboru. Ta spolupráce je na dobré cestě a já samozřejmě rád pomůžu.
Z jaké pozice byste měl pomáhat?
Konkrétní post důležitý není. Podle mě je důležité českému fotbalu opravdu pomoct. A o to se snažit budu.
