„Stadion je ikonický, vždyť se na něm hrálo už mistrovství světa 1934. Prošel renovací, ale pořád jde o starou budovu,“ vyprávěl Johana pro web svého třetiligového klubu.
Třídenní program zahrnoval nejen obhlídku Stadionu Giuseppe Meazzy, ale i návštěvu tréninkového centra pro dorost či žáky i uzavřené prostory áčka. „Podívali jsme se hodně pod pokličku,“ prozradil rodák z Meziboří. „Překvapilo mě, že tréninkové podmínky pro mládež nejsou nijak luxusní. Trénuje se jen na umělých trávnících. Dorostenci mají jednu umělku v nejvyšší kvalitě, ostatní plochy jsou srovnatelné s našimi.“
Italové prý hodně dbají na detaily a techniku při jemném ovládání míče. „Využívají různé formy nohejbalu. Mladší dovednostmi ani nebyli tolik světoví, ale na míčové technice pracují systematicky nejvíc.“
Počty tréninkových jednotek jsou stejné jako v Česku, žáci se scházejí čtyřikrát týdně. „V přípravkách a mladších žácích se však každý týden supluje pouliční fotbal. Ve čtvrtek se sejdou, rozdělí se i napříč věkovými kategoriemi a hrají zápasy na množství malých hřišť. Trenéři do zápasů nevstupují, hráči si organizují hru sami.“
Inter má vlastní školu, základní i střední, takže je čas na dopolední tréninky. „V nich se věnují i jiným sportům, basketbalu a futsalu,“ líčí dvojnásobný český mistr. „To bych rád přenesl k nám. Ať neřešíme jen fotbal, ale i pohybovou složku, hlavně u mladších. Obratnost, gymnastiku, všeobecnou průpravu. Bez zvládnutého ovládání vlastního těla je ovládání míče ještě obtížnější.“
Trenér Mostu vzpomíná: Siegla jsem neuhlídal, před Novotným klobouk dolů |
Johana se dozvěděl, že do áčka Interu se rovnou z týmu U19 dostane jeden hráč za pět let. „V reprezentačních pauzách U19 trénuje s A mužstvem. Systém je chválen a má velký přínos,“ zjistil 46letý kouč. „Inter má po Itálii dalších až 24 partnerských klubů, ve kterých platí minimálně svého šéftrenéra. Odtud rozvíjí své hráče, aniž by je příliš brzy odtrhával od rodin. Na rovinu: internát v Miláně mě příliš neupoutal, hráči tam musí kariéře něco obětovat.“
Aura Interu je k tomu žene. „Velikost klubu je vidět všude. Inter jako jediný nikdy nesestoupil ze Serie A. V roce 2010 vyhráli Ligu mistrů s Josém Mourinhem. Lidé v klubu jsou velmi hrdí, oddaní, to se přenáší také na hráče mládeže. Líbilo by se mi i množství zahraniční konfrontace, mládežnické týmy hrají pravidelně turnaje ve Španělsku, Francii, Německu nebo USA.“
Johanova rada nejen mosteckým mladíkům, aby se dostali jako on do ciziny? Působil v tureckém Manisasporu a rakouském Wiener Neustadtu. „Jít krok po kroku. Na dnešních mladých mi někdy vadí netrpělivost a nechuť vyrovnávat se s obtížnými podmínkami, nechuť zatnout zuby a zabrat,“ pozoruje. „Když jednu překážku překonají, objeví se další, přes kterou už jít nechtějí. Ale bez toho se v současném špičkovém sportu neprosadí.“
