Zdejší školství bude otevřenější a průchodnější

  9:07aktualizováno  9:07
P r a h a - Zvláštní školy jsou plné a nevzdělávají pouze žáky se silnými rozumovými nedostatky, pro které jsou určeny. Zvláštní školy navštěvuje 60 - 80 procent romských dětí. Většina z nich ovšem do zvláštní školy nepatří. Na tom se již dlouho shodují jak organizace řešící problematiku Romů v České republice, tak tento fakt přiznává v poslední době i samo ministerstvo školství. Romské děti se ocitají ve zvláštní škole po souhlasu rodičů a doporučení pedagogicko - psychologické poradny.
ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY NEMAJÍ BÝT ROMSKÉ

"Romští rodiče stále ještě posílají do zvláštních škol své děti bez většího rozmyslu. Neuvědomují si, že se tím vzdělávací možnosti jejich dětí značně zmenší. Sami jimi často prošli a znají je. Je jim ovšem zároveň předkládáno, že jejich děti v nich budou spokojeny a nebudou neúspěšné, jak by tomu prý bylo na základní škole," říká Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě.

Navíc odborné vyšetření v pedagogicko - psychologické poradně zkoumá především inteligenci dítěte. K jejímu měření ovšem používá inteligenční testy nezohledňující sociálně - kulturní prostředí Romů a jejich nedostatečnou jazykovou vybavenost češtiny. Podle Šotolové z pedagogické fakulty v Praze povědomí o romském etniku mnoha psychologům stále ještě chybí. Při rozhodování o umístění dítěte do zvláštní školy by neměl být rozhodující pouze naměřený výsledek v testech, ale měla by se zvažovat celkově osobnost dítěte a jeho rodinná a sociální situace.

CESTA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLU VYŽADUJE POMOC

Praxe je ovšem často jiná. Používají se stále neodpovídající testy, přestože ministerstvo jejich přepracování zadalo již v minulém roce. Kdy budou jejich verze hotové ovšem zatím neví. Ministerstvo má jiný plán. Chce integrovat děti ze zvláštních škol do základních škol. Rozhodujícím kritériem je podle ministerstva prospěch do 1,5 na zvláštní škole.

Přesun dětí do základní školy může nastat podle představ ministerstva po každém ročníku. V minulém školním roce se proto ministerstvo obrátilo na školské úřady a ředitele zvláštních škol, aby se tak snaha ministerstva dostala až k rodičům žáků zvláštních škol. Velký úspěch ovšem ministerstvo slavit nemůže. "Je to samozřejmé, že se nemůže jednat o plošnou akci.

Přechod ze zvláštní do základní školy je velice náročný pro žáka, jeho rodiče a samozřejmě i učitele. Osnovy zvláštní školy obsahují zhruba polovinu učiva základní školy. S každým rokem se tak vzdělanostní deficit u žáků zvětšuje. Průměr nemůže být rozhodující. Integrace je především zásluhou konkrétního učitele a školy," vysvětluje Helena Jiřincová z nadace Nová škola.

Samo ministerstvo ovšem svoji akci nedoprovází žádným programem ani nepodporuje jiný, který by si vybralo. Aby děti ze zvláštních škol úspěšně složily vyrovnávací zkoušky a zařadily se do vyučování na základní škole, potřebují pomoci. "Romským dětem nabízíme v našem komunitním centru doplňující kurz. Věnujeme se těm, které by po prázdninách mohly přejít v Ostravě na základní školy. Mohlo by se jednat o deset dětí. Většina se učí velice rychle a do zvláštní školy nepatří. Potřebují individuální přístup," říká Peter Horváth ze Společenství Romů na Moravě.

ZMĚNÍ SE NĚCO PO ÚSTAVNÍ STÍŽNOSTI?

Zatímco ministerstvo přemýšlí o integraci, čelí žalobě mezinárodního Romarai centra, která je vedena také proti školskému úřadu v Ostravě a ředitelům zvláštních škol. "Ústavní stížnost je vedena proti státním institucím, ne proti konkrétním osobám. Je založena na diskriminujícím přístupu ke vzdělání u Romů v České republice, přestože

Základní Listina práv a svobod zajišťuje každému právo na vzdělání," sděluje advokát David Strupek, který ve sporu zastupuje dvanáct romských rodin z Ostravy. "Pokud Ústavní soud potvrdí nerovný přístup ke vzdělání Romů, bude muset ministerstvo problém řešit okamžitě. Žaloba tak dnes může pohnout zcela neutěšenou situací, kterou ministerstvo školství dlouho systémově neřešilo," domnívá se Luděk Novák z nadace Nová škola. Podle Nováka se situace samozřejmě nezlepší okamžitě a spousta dětí doplatí ještě na současný špatný a diskriminující systém. S každým rokem se bude moci stav zlepšit.

VZDĚLÁVACÍ MOŽNOST BY SE MĚLA ZVĚTŠIT

Minulý týden vláda kladně projednala poslanecký návrh novely školského zákona, která by měla umožnit přístup ke střednímu vzdělání i dětem bez základního vzdělání. K získání středního či všeobecně odborného vzdělání by podle novely mělo postačovat splnění povinné školní docházky nebo dosažení věku šestnácti let. Zatím mohou totiž žáci po zvláštní škole volit pouze ze silně omezené nabídky a jejich vzdělávací cesta je uzavřená.

Pokud chtějí žáci zvláštních škol získat střední vzdělání, musí si doplnit základní v jednoročním kurzu. "Jestliže jsou absolventi zvláštní školy schopni doplnit si tak velkou mezeru ve vzdělání za jeden rok, musí být schopni naučit se vše i za devět let. Velká část dětí ze zvláštních škol, především Romů, tam nepatří. Novela zákona jim tak umožní rovnější šance, neboť rozhodnutí o studiu bude záležet na přijímacím řízení," říká Helena Holcová, ředitelka Dívčí katolické školy v Praze, která iniciovala petici za změnu školského zákona.

Podle Holcové je současný dvoukolejný systém zvláštního a základního vzdělání nevyhovující. Zvláštní školy by se měly rychle transformovat do základních škol a učit obsahu základní školy při zohlednění speciálních potřeb a možností každého žáka. Základní školství by mělo integrovat většinu žáků a využívat speciálních pedagogů, pedagogických a romských asistentů.
Autor:

Nejčtenější

Nad neplatiči nájmu může majitel snadno zvítězit, říká notář Neubauer

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

V Česku se množí případy, kdy majitel v dobré víře pronajme byt, ale z nájemníka se vyklube neplatič, který se navíc...

Desítky let v jedné firmě. Kdy je čas se zvednout

Ilustrační snímek

Stejná vrátnice, stejný stůl. Mění se jen kolegové, vedení, podmínky. Proč zůstávají někteří lidé v jedné práci desítky...

Šest pravidel, jak řídit svého šéfa, aby vás hodnotil lépe

Ilustrační snímek

Připusťme, že přímo řídit svého šéfa většinou nemůžeme. Schází nám k tomu potřebné páky. Co však řídit můžeme, je náš...

Šest zásadních změn, které má přinést novela zákoníku práce

Ilustrační snímek

Chystá se novela zákoníku práce. Co může letos čekat zaměstnance, přibližuje expertka na pracovní právo.

Suší maso pro vojáky i sportovce a chtějí dobýt Evropu

David Novák a Pavel Doležal z pardubické společnost Fine Gusto

Vypadají spíše jako studenti práv, přitom David Novák (28) a Pavel Doležal (30) založili a úspěšně řídí firmu Fine...

Další z rubriky

Vyrábí unikátní dřevěné brýle. A kupodivu nejsou z Číny

„Každou vizuální nebo řemeslnou stránku brýlí jsem tak vždy řešil s opravdovými...

Náhoda v podobě rozbitých dřevěných brýlí změnila třiatřicetiletému Ondřeji Bekovi jeho profesní život vzhůru nohama....

Suší maso pro vojáky i sportovce a chtějí dobýt Evropu

David Novák a Pavel Doležal z pardubické společnost Fine Gusto

Vypadají spíše jako studenti práv, přitom David Novák (28) a Pavel Doležal (30) založili a úspěšně řídí firmu Fine...

Šest zásadních změn, které má přinést novela zákoníku práce

Ilustrační snímek

Chystá se novela zákoníku práce. Co může letos čekat zaměstnance, přibližuje expertka na pracovní právo.

Britští poslanci odmítli brexitovou dohodu. Libra prudce reaguje

Britští poslanci odmítli brexitovou dohodu. Libra prudce reaguje

Kurzy.cz Britští poslanci dnes podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedma...

Najdete na iDNES.cz