Průměrná mzda v České republice byla v posledním čtvrtletí roku 2017 podle Českého statistického úřadu 31 646 korun. Průměrná mzda v Německu dosáhla na konci minulého roku v přepočtu zhruba 95 tisíc korun.
Jak analýza uvádí, důvodem rozdílných výsledků je produktivita práce českých pracovníků. Ta je v Česku ve srovnání s Německem v přepočtu na počet odpracovaných hodin na 59 procentech. Produktivita práce na zaměstnance se pak pohybuje na 77 procentech. „Žádný strom nemůže růst do nekonečna, a pokud spolu s růstem mezd neporoste i produktivita práce, ztratíme svou konkurenceschopnost na trhu a některé firmy to vůbec neustojí,“ uvádí ekonom Aleš Michl.
Nárůst produktivity práce je přitom dnes spojován především se zaváděním nových technologií. V tomto ohledu si Česko nestojí špatně. Ochota českých firem přijímat technologické inovace se dlouhodobě pohybuje na úrovni téměř 90 % Německa. Ovšem problém je v praktickém využití.
„To, že firma nakoupí nejnovější technologie, ještě automaticky nemusí znamenat, že tím zvýší svou produktivitu práce. Základním předpokladem toho totiž je, aby zaměstnanci firmy tyto technologie skutečně začali efektivně využívat. K tomu jim ale nepostačí jen samotné technické vybavení, potřebují také lepší edukaci a podporu ze strany zaměstnavatele,“ uvádí Pavel Zaal, obchodní ředitel společnosti Anect, která se zaměřuje na dodávku komplexních IT řešení.
Důležitá je podle něj také motivace zaměstnanců k tomu, aby nové technologie více využívali. „Například moderní nástroje pro digitální spolupráci mohou významně přispět nejen ke zvýšení produktivity práce tím, že sníží potřebu dojíždění na osobní setkání, ale také poskytnout pracovníkům daleko větší flexibilitu a lepší možnosti skloubit práci se soukromým životem. Řadu věcí totiž díky nim snadno zvládnou vyřídit i z domácí kanceláře nebo třeba na cestách,“ doplňuje odborník z Anectu.
Dnešním tempem růstu produktivity práce by Česko dohnalo Německo nejdříve za 40 let. Podle analýzy totiž v roce 2007 činila produktivita na zaměstnance 71 % té německé. O pět let později poskočila o jediné procento a dnes je na 77 %. Firmy se přitom nyní, kdy je na trhu nedostatek kvalifikovaných pracovníků, potřebují vyrovnat hlavně s rostoucími nároky na výši mezd. Ty činí v průměru 30 % německých, ale měly by v několika následujících letech skokově růst a přiblížit se k 50 procentům.
