Nesmysl porovnavat. Kazdej jsme unikatni, tak bychom tu v diskuzi mohli sepsat treba tricet verzi, jak to je.

Hm, dnes na tom jsou mladí mnohem lépe.

Znalostne asi ne, ale maji lepsi vyber nez nactileti v devadesatkach. Taky si myslim, ze driv byli lidi trpelivejsi a pracovitejsi. To je ale jen muj dojem.

Generace Y vyrůstala s technologiemi, byla nucená řešit s nimi problémy, reagovat na překotné změny v SW, HW, s PC i mobily. Poradí si s různými problémy co při používání počítače, mobilu apod. nastanou. Generace X má počítač už spíš jako mikrovlnku. Sice to umí stovku věcí, ale používá asi 5 a když se něco pokazí, tak neví.

oprava...generace Z

Generace X je vymezená rokem narození 1965-1980, takže povídání o tom, jak to bylo za komunismu, je zcela irelevantní. Naprostá většina z těchto lidí vstoupila do pracovního procesu až v 90. letech, mnoho z nich až začátkem, nebo v průběhu let nultých.

Expert z McRoy asi ve škole moc nedával pozor, jinak by věděl, že za vlády KSČ tu nebyl žádný komunismus.

Naopak považuji za irelevantní (a úsměvné) hodnotit trh práce, pracovní návyky či zaměstnanost u naprosté většiny tzv. generace Z, zejména u těch, kteří jsou narozeni po r.2000.

Takovou blbost už jsem hodně dlouho nečetl.

Hezke povidani o tom jak to ma soucasna generace opriti nasi lehke. Ono to ale tak cernobile asi nebude ze?

současná generace nemá podnikový byt co po plyšáku za pár platů odkoupila do OV a teď si rentuje z pronájmu

Generace X byla ochotná se stěhovat za prací? Leda tak horníci, kteří dostali stabilizační byt a náborový příspěvekČlánek je plný nepřesností a polopravd, žádná relevantní fakta, spíš dojmy a průjmy autorky... Vypovídací hodnota nula nula nic

ano, je to hodně odfláknuté. nicméně lze z toho vyčíst vyjedenávací pozici, očekávání a pohled na práci/život těchto generací...

a to je jeden z důvodů, proč je tak "těžké zaměstnat někoho nad 50let" jak se tady často plače

Mě by zajímalo, kde autorka vzala ty nástupní platy generace X. To, co uvádí, byly platy lidí po několika letech praxe nebo na některých místech aspoň po roce, když bylo jasné, že ten člověk skutečně umí.

Skutečné nástupní platy na obyčejných pozicích, to znamená ne papalášských, které se získávaly výhradně přes známosti nebo ne na preferovaných oborech, což byli třeba horníci nebo lidi pracující v provozech s výrazně vojenskou výrobou atd, kde se těm lidem automaticky dávala vyšší platová třída, byly ještě znatelně nižší.

V firmách, kde stát dával málo financí, třeba v zemědělských družstvech nebo v nevýznamných firmách s málo lukrativní výrobou, kde byla ta práce zařazena do nízké třídy, byly nástupní platy třeba jen 600 - 800 kč a platy stálých zaměstnanců 1400 - 1600 Kč.

Třeba můj nástupní platy coby vysokoškoláka v Tatře Kopřivnici v roce 1986 byl 1600 Kčs. "Baby" , co dělaly na pračkách dílů (hnusná práce v horku, smradu a s rukama pořád rozežranými odmašťovací lázní s louhem) měly nějak 1200 - 1400. Člověk, který nedokončil střední školu, ale dělal na lince finální montáže tatrovek, což byla sledovaná práce, porotže tehdy třetina tatrovek byla pro vojáky, měl měsíčně víc než 3000.

v kladenskych ocelarnach jsem mel v roce 1987,mesic po maturite plat 5200kc(4100cisteho),ctyrsmeny provoz na stredojemne valcovne,coz me pomohlo nasetrit 17500kcs na letenku na kubu a za 4 mesice jsem se stehoval za praci za ocean