Nejvyšší možná kvalifikace a dlouholetá praxe ještě automaticky nemusejí znamenat získání vybrané pracovní pozice. Konečný úspěch mohou zhatit třeba výsledky psychologického testu. Nejčastěji se s nimi setkají uchazeči o špičkové manažerské pozice. Při obsazování pracovních míst s mimořádnou mírou odpovědnosti za osoby a majetek jsou psychologická vyšetření samozřejmostí či dokonce podmínkou.
Uchazeč o pracovní místo by měl být připraven na možnost osobního setkání s testy, i když se v názoru na jejich využití při výběru pracovníků jednotlivé poradenské firmy různí. Některé volí testy jen výjimečně, jiné na ně sází vždy a za všech okolností. Na to, že součástí řízení budou testy, by měli být adepti nového zaměstnání upozorněni předem. Za prvé proto, aby se mohli rozhodnout, zda se jich zúčastní. Někteří lidé totiž mají k testům výhrady, vyvolávají v nich obavy, strach, odpor. Druhým důvodem je nutnost připravit se na větší časové i psychické nároky. Užívané "testové baterie" si vyžádají v průměru tři až šest hodin soustředěné duševní práce. Kdo se ale rozhodne právě z uvedených důvodů testů nezúčastnit, zbaví se nejen šance "pokořit" je, ale i možnosti uspět ve výběru. Výjimky nebývají povolovány, všichni uchazeči procházejí stejnou procedurou. Metody a pravidla stanoví ten, kdo vybírá. V podstatě záleží pouze na něm, zda bude vybírat dle výkonu třeba ve skoku přes švihadlo či výsledku ve hře "člověče nezlob se". Uchazeči náleží svoboda rozhodnutí, zda se "hry" zúčastní. Lépe je zúčastnit se. Testy mohou zvýšit šanci na přijetí, je to navíc příležitost dozvědět se o sobě něco navíc. O jaké testy jde?
Testy mohou být různé
Testy, s nimiž je možné se setkat asi nejčastěji, nejsou psychologické, ale pedagogické - didaktické. U uchazečů zjišťují zpravidla orientačně - okruh požadovaných znalostí. Každý majitel řidičského průkazu poznal na vlastní kůži "klasický" test autoškoly, ověřující vědomosti budoucích mistrů volantu. Didaktické testy při výběrových řízeních nebývají tak detailně propracované. Při velkém počtu uchazečů mohou nahradit rozhovor a být "sítem", přes které lze "propadnout". Psychologické testy se dělí na objektivní, subjektivní a projekční. Po co nejvyšší přesnosti a objektivitě touží samozřejmě všechny. Nejen ty první, kde je výsledek dán výkonem. Kromě testů inteligence to bývají testy zaměřené na dílčí schopnosti jako paměť, pozornost, osobní tempo, reakční čas a podobně. Výkon je tu objektivně měřitelný obdobně jako ve sportovních disciplinách. Ať se snaží sportovec sebevíc, sotva poběží rychleji či hodí dál koulí, než odpovídá jeho možnostem. Podobné je to v testu inteligence, nelze v něm dosáhnout lepšího výsledku než je ten, který odpovídá schopnostem uchazeče. Předstírat je možné pomalost, ne však rychlost, paměť horší, ne však lepší, chabý intelekt, ne však genialitu.
Subjektivní testy hodnotí výpověď
Mezi subjektivní testy patří především dotazníky. Zjišťují vlastnosti, zájmy, postoje a hodnoty uchazeče. Slůvko "subjektivní" vystihuje skutečnost, že subjekt (v daném případě uchazeč) vypovídá sám o sobě. Závěry se neopírají o výkon, nýbrž o výpověď. V dotazníku je možno neúmyslně zkreslovat, nebo se vědomě stylizovat. Uchazeč může volit odpovědi, které jsou podle jeho soudu přijatelnější, žádoucí či očekávané. V kádrových dotaznících nedávné minulosti lidé neuváděli, že mají příbuzného v kapitalistické cizině, tajně navštěvují kostel a poslouchají Hlas Ameriky. Zato se kádrovák dozvěděl, že uchazeč platí příspěvky esčéespé a soutěží o hrdý titul béespé. Dnes personalistovi také nikdo dobrovolně nesvěří, že se každou sobotu řádně opije a preventivně natluče manželce. Psychologické dotazníky se ovšem proti zkreslení a stylizaci poměrně úspěšně brání. Nespolehlivost odpovědí bývá zpravidla odhalena. Buď samotným dotazníkem, anebo dalšími metodami. Projekční testy staví na psychickém mechanismu takzvané projekce. Každý člověk promítá do svého vnímání, konání, a hodnocení své já - vlastní osobnost. Svůj "podpis" - otisk našeho já, zanechává na mnoha místech. Dešifrovat z něj přesné informace však není snadné. Projekční testy to v různé míře umí. Do testové baterie při běžném výběrovém řízení však zpravidla zařazovány nejsou. Častěji se uplatní v klinické psychologii. Pokud je však součástí dokladů potřebných k přijímacímu řízení rukou psaný životopis, je zřejmé, že čten bude nejen obsah řádků. Psychologické testy přinášejí cenné informace o uchazečích, jsou však pouze jednou z metod. Stojí-li výběr a rozhodování výhradně na nich, může to být známkou jednostrannosti nebo nezkušenosti. Uchazeč metody výběru neurčuje. Má však jedno nezadatelné právo - žádat (i v případě nepřijetí) odbornou informaci o výsledcích, které v testech dosáhl. Některé firmy tuto etickou zásadu opomíjejí, ale uchazeč by měl trvat na svém. Případný neúspěch není třeba brát jako jako tragédii. Neúspěch dneška může být základem úspěchu zítřka. A pak: nejlepším psychologickým testem je život!
Jak uspět v testech:
* Odhoďte nervozitu, nejde o život, ale zajímavou hru
* Soustřeďte se na výklad úkolů
* Ptejte se, když něčemu nerozumíte.
* Nezneklidňujte se, když nesplníte všechny úkoly v časovém limitu
* Na testy se dá připravit předem - na trhu je řada publikací s testy
* Úkol, se kterým si nevíte rady, vynechejte a vraťte se k němu na konci testu
* V dotaznících se nestylizujte, většinou se to pozná
* Na otázky dotazníku odpovídejte raději rychle. První myšlenka bývá většinou nejvýstižnější.
Uchazeč o pracovní místo by měl být připraven na možnost osobního setkání s testy, i když se v názoru na jejich využití při výběru pracovníků jednotlivé poradenské firmy různí. Některé volí testy jen výjimečně, jiné na ně sází vždy a za všech okolností. Na to, že součástí řízení budou testy, by měli být adepti nového zaměstnání upozorněni předem. Za prvé proto, aby se mohli rozhodnout, zda se jich zúčastní. Někteří lidé totiž mají k testům výhrady, vyvolávají v nich obavy, strach, odpor. Druhým důvodem je nutnost připravit se na větší časové i psychické nároky. Užívané "testové baterie" si vyžádají v průměru tři až šest hodin soustředěné duševní práce. Kdo se ale rozhodne právě z uvedených důvodů testů nezúčastnit, zbaví se nejen šance "pokořit" je, ale i možnosti uspět ve výběru. Výjimky nebývají povolovány, všichni uchazeči procházejí stejnou procedurou. Metody a pravidla stanoví ten, kdo vybírá. V podstatě záleží pouze na něm, zda bude vybírat dle výkonu třeba ve skoku přes švihadlo či výsledku ve hře "člověče nezlob se". Uchazeči náleží svoboda rozhodnutí, zda se "hry" zúčastní. Lépe je zúčastnit se. Testy mohou zvýšit šanci na přijetí, je to navíc příležitost dozvědět se o sobě něco navíc. O jaké testy jde?
Testy mohou být různé
Testy, s nimiž je možné se setkat asi nejčastěji, nejsou psychologické, ale pedagogické - didaktické. U uchazečů zjišťují zpravidla orientačně - okruh požadovaných znalostí. Každý majitel řidičského průkazu poznal na vlastní kůži "klasický" test autoškoly, ověřující vědomosti budoucích mistrů volantu. Didaktické testy při výběrových řízeních nebývají tak detailně propracované. Při velkém počtu uchazečů mohou nahradit rozhovor a být "sítem", přes které lze "propadnout". Psychologické testy se dělí na objektivní, subjektivní a projekční. Po co nejvyšší přesnosti a objektivitě touží samozřejmě všechny. Nejen ty první, kde je výsledek dán výkonem. Kromě testů inteligence to bývají testy zaměřené na dílčí schopnosti jako paměť, pozornost, osobní tempo, reakční čas a podobně. Výkon je tu objektivně měřitelný obdobně jako ve sportovních disciplinách. Ať se snaží sportovec sebevíc, sotva poběží rychleji či hodí dál koulí, než odpovídá jeho možnostem. Podobné je to v testu inteligence, nelze v něm dosáhnout lepšího výsledku než je ten, který odpovídá schopnostem uchazeče. Předstírat je možné pomalost, ne však rychlost, paměť horší, ne však lepší, chabý intelekt, ne však genialitu.
Subjektivní testy hodnotí výpověď
Mezi subjektivní testy patří především dotazníky. Zjišťují vlastnosti, zájmy, postoje a hodnoty uchazeče. Slůvko "subjektivní" vystihuje skutečnost, že subjekt (v daném případě uchazeč) vypovídá sám o sobě. Závěry se neopírají o výkon, nýbrž o výpověď. V dotazníku je možno neúmyslně zkreslovat, nebo se vědomě stylizovat. Uchazeč může volit odpovědi, které jsou podle jeho soudu přijatelnější, žádoucí či očekávané. V kádrových dotaznících nedávné minulosti lidé neuváděli, že mají příbuzného v kapitalistické cizině, tajně navštěvují kostel a poslouchají Hlas Ameriky. Zato se kádrovák dozvěděl, že uchazeč platí příspěvky esčéespé a soutěží o hrdý titul béespé. Dnes personalistovi také nikdo dobrovolně nesvěří, že se každou sobotu řádně opije a preventivně natluče manželce. Psychologické dotazníky se ovšem proti zkreslení a stylizaci poměrně úspěšně brání. Nespolehlivost odpovědí bývá zpravidla odhalena. Buď samotným dotazníkem, anebo dalšími metodami. Projekční testy staví na psychickém mechanismu takzvané projekce. Každý člověk promítá do svého vnímání, konání, a hodnocení své já - vlastní osobnost. Svůj "podpis" - otisk našeho já, zanechává na mnoha místech. Dešifrovat z něj přesné informace však není snadné. Projekční testy to v různé míře umí. Do testové baterie při běžném výběrovém řízení však zpravidla zařazovány nejsou. Častěji se uplatní v klinické psychologii. Pokud je však součástí dokladů potřebných k přijímacímu řízení rukou psaný životopis, je zřejmé, že čten bude nejen obsah řádků. Psychologické testy přinášejí cenné informace o uchazečích, jsou však pouze jednou z metod. Stojí-li výběr a rozhodování výhradně na nich, může to být známkou jednostrannosti nebo nezkušenosti. Uchazeč metody výběru neurčuje. Má však jedno nezadatelné právo - žádat (i v případě nepřijetí) odbornou informaci o výsledcích, které v testech dosáhl. Některé firmy tuto etickou zásadu opomíjejí, ale uchazeč by měl trvat na svém. Případný neúspěch není třeba brát jako jako tragédii. Neúspěch dneška může být základem úspěchu zítřka. A pak: nejlepším psychologickým testem je život!
Jak uspět v testech:
* Odhoďte nervozitu, nejde o život, ale zajímavou hru
* Soustřeďte se na výklad úkolů
* Ptejte se, když něčemu nerozumíte.
* Nezneklidňujte se, když nesplníte všechny úkoly v časovém limitu
* Na testy se dá připravit předem - na trhu je řada publikací s testy
* Úkol, se kterým si nevíte rady, vynechejte a vraťte se k němu na konci testu
* V dotaznících se nestylizujte, většinou se to pozná
* Na otázky dotazníku odpovídejte raději rychle. První myšlenka bývá většinou nejvýstižnější.
