li jaká je kvalita přípravy v jednotlivých dovednostech a schopnostech, za které nese podle zaměstnavatelů odpovědnost, zkonstruovali odborníci index plnění úlohy, který vyjadřuje vztah mezi mírou, ve které jsou školy za danou dovednost zodpovědné a mírou, se kterou se rozvíjení této vlastnosti věnují. Čím větší je hodnota indexu, tím je orientace na přípravu dané dovednosti podle mínění zaměstnavatelů adekvátnější. Tento index vypovídá o kvalitě přípravy jednotlivých dovedností a schopností, za něž nese odpovědnost škola. Při hodnocení stupně plnění úlohy pomocí uvedeného indexu je nutné vzít v úvahu, že jeho konstrukce nezohledňuje dvě základní skutečnosti - kvalitu daného typu přípravy a důležitost přípravy pro zaměstnavatele. Index tedy pouze říká, zda se školy přípravě k dané dovednosti či rozvoji určité vlastnosti věnují a to v té míře, která je této roli přisuzována. Podle výsledků je zřejmé, že školy se nejvíce věnují svým tradičním úlohám, kdy se při přípravě svých žáků zaměřují především na - zkvalitňování písemného a ústního projevu (74 procent zaměstnavatelů se domnívá, že školy připravují v první řadě v těchto dovednostech) - vybavování svých žáků všeobecnými vědomostmi (70 procent respondentů). Dále se školy také věnují jazykové přípravě, přičemž však již víme z předchozích kapitol, že tato příprava - zejména na vysokých školách - je u absolventů hodnocena jako nedostatečná. Mezi další dovednosti, na které se školy ve své přípravě zaměřují, patří příprava na práci s výpočetní technikou. Nadpoloviční většina dotázaných zaměstnavatelů se také domnívá, že se školy věnují osvojení odborného základu a že vedou žáky k ochotě učit se. Rozvíjení dalších vlastností přiznává školám méně než polovina dotázaných zaměstnavatelů. A o jaké vlastnosti pečuje škola nejméně? Mimo reprezentativní vzhled, kterému patří poslední místo již tradičně, je to schopnost vést, smysl pro hospodárnost a smysl pro službu klientům. Jak vidíme, jde vesměs o vlastnosti a dovednosti, které jsou pro řadu zaměstnavatelů prioritní. A přitom, podle jejich názoru, pozornosti škol mnohdy unikají. Pokud se podíváme na strukturu vlastností podle hodnot indexu plnění úlohy školy, pak - zcela paradoxně - si nejlépe stojí absolvování potřebných odborných kurzů. Za přípravu této úlohy nese zodpovědnost škola pouze 24 procent, dá se říci, že za ni zodpovídá především sám zaměstnavatel. Snad právě proto, je hodnota indexu u ní tak vysoká - zaměstnavatelé v tomto případě málo očekávají a to, jak škola v tomto případě pracuje, je plně uspokojuje. To samé lze říci i o další vlastnosti s velmi vysokým indexovým ohodnocením - o péči o zdraví při práci. Svou úlohu škola dále plní zejména v péči o osvojení odborného základu, ve zběhlosti ve využívání výpočetní techniky, v přípravě ohledně písemného a ústního projevu a v osvojení všeobecných vědomostí. I u zbývajících vlastností lze říci, že se školy vcelku v odpovídající struktuře věnují tomu, co se od nich očekává. Nižší hodnoty (mezi 60 procent - 50 procent) lze najít u osobních dovedností a kvalit, jejichž rozvoji se školy věnují poněkud méně, než zaměstnavatelé předpokládají. Jde zejména o sebevědomí, vnitřní motivaci, iniciativu. Jedinou dovedností, kterou školy dosti opomíjejí, je, podle dotázaných subjektů, schopnost vést. V tomto případě se hodnota příslušného indexu dostala pod hranici 40 procent. Provedená srovnání ukázala zajímavý závěr, že struktura přípravy k jednotlivým dovednostem nezávisí nijak výrazným způsobem na převažujícím typu absolvované školy přijímaných absolventů. U škol vyšších stupňů je pouze vnímána větší péče o naplňování tradičních školních rolí, mezi které patří rozvíjení a péče o kvalitu písemného a ústního projevu, poskytování všeobecných vědomostí a výuka jazyků.
(Z publikace Absolventi na trhu práce Co zaměstnavatelé očekávají)
- úterý 26. října 1999
