Jak se stalo, že jste založila úklidovou firmu?
Úklidovou firmu jsem založila v červenci 2010, ale už rok před tím jsem si sháněla klientelu. Bylo mi tehdy pětatřicet let. Předtím jsem pracovala v nedalekém pivovaru jako ostraha. Protože jsem ale dělala i noční směny, měla nějaké zdravotní problémy a dcera měla jít za rok do školy, řešila jsem otázku, co dál. Manžel býval pracovně i několik dnů pryč, a tak mě tehdy napadlo, že začnu podnikat. Vždy jsem ráda uklízela, a tak jsem si řekla, že založím úklidovou firmu. Manžel byl proti, rodina taky, ale já si šla jako správný býk tvrdě za svým.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. V podnikání si sáhl na dno. Nevzdal se. Dnes má už třicetimilionový obrat Český nápad dobývá svět. Chytré sáčky vymysleli chlapi u piva První „mimibundu“ spíchla na mateřské. Dnes má obrat 10 milionů ročně |
Co bylo v počátcích nejtěžší?
Zpočátku bylo nejtěžší sehnat klientelu. Naštěstí mi pomohla sestřenice, která už úklidovou firmu měla. Učila jsem se vlastně od ní, chodila s ní uklízet a po čase mi některé své zakázky přenechávala. Nebylo jich moc, byl to hlavně úklid rodinných a panelových domů, ale mně to tehdy vyhovovalo kvůli dceři, která v té době začala chodit do první třídy, a já se jí tak mohla víc věnovat.
Jaké byly vstupní investice? Co všechno jste musela nakoupit, abyste mohla začít podnikat?
Vstupní investice byly zanedbatelné. Stačilo vzít kbelík, hadry, čisticí prostředky, smeták a vysavač. To vše jsem doma měla. Po půl roce jsem si pořídila parní čistič, protože trendem začalo být čištění parou. Polepila jsem auto reklamou, tu jsem měla i na hlavní frýdecké třídě. Teď už reklamu nikde nemám, většinu práce děláme na doporučení.
Kolik jste měli zpočátku klientů?
První rok byl pro mě opravdu krušný. Klientů bylo málo, lidé ještě nebyli zvyklí si nechat uklízet někým cizím, najímat si u nás úklidovky nebylo zvykem, ale postupně se osmělovali. I proto jsem měla zaplněné jen čtyři dny v týdnu, což bylo opravdu málo.
Jaké služby nabízíte?
Nabízíme mytí oken, pravidelné úklidy bytů, domů, kancelářských prostor, jednorázové úklidy po rekonstrukci, malování, čistíme koberce, sedačky, v poslední době také mytí a čištění hrobů. Kromě toho žehlíme prádlo. Kromě rodinných či panelových domů uklízíme také hotel a několik penzionů. Na jednom z nich jsem správcová.
Silvie Cichá (41 let)
|
O jaké služby je největší zájem a kdo jsou vaši nejčastější zákazníci?
Největší zájem je o úklid rodinných domů, a to jak o pravidelné úklidy, tak jednorázové mytí oken. Pravidelně uklízíme také kanceláře. Našich služeb využívají lidé všech věkových kategorií. Spolupracujeme také s pečovatelskou službou. Najímají si nás také maminky na mateřských dovolených, protože nestíhají kvůli dětem doma uklidit, nebo chtějí trávit s rodinou více času. Máme i klienty z takzvaných vyšších vrstev. Nejčastěji jsou to ale důchodci a maminky.
Kolik lidí zaměstnáváte a jaké jsou jejich původní profese?
V současné době mám kolem dvanácti lidí, všichni pracují na dohodu. Jsou mezi nimi studenti, kuchařka, účetní, prodavačky, tedy ženy, které buď nemohou sehnat jinou práci, anebo si chtějí přivydělat. Máme skvělý kolektiv a scházíme se i mimo pracovní dobu. Zaměstnávám dokonce důchodkyni, která mi kdysi dělala šéfovou, takže teď jsme si to vyměnily.
Používáte nějaké speciální čisticí prostředky?
Na čisticí prostředky si hodně potrpím a nešetřím na nich. Já osobně mám ráda, když to doma pěkně voní a vše je čisté. I proto upřednostňuji kvalitní čističe, rozhodně nepoužíváme běžné prostředky z drogérií. Jedná se o speciální čističe, které se používají v hotelech, názvy si ale nechám pro sebe, je to takové moje know-how. Pokud jde o stroje, mám jeden parní lux a jeden špičkový stroj na mokro.
Dnes je plno úklidových pomocníků, třeba rotačních mopů, které vám jistě práci usnadňují.
Tak to v žádném případě nepoužíváme, nemáme s nimi až tak dobré zkušenosti. Nejlepší je smeták a hadr. Propláchneme, ručně vyždímáme, hodíme na smeták a jedeme. Nám se nejvíc osvědčila mikrotenová podlahová utěrka.
Máte nějaké reklamace? Pokud ano, čeho se nejčastěji týkají?
Lidé jsou s našimi službami spokojeni a to je to hlavní, o co mi jde. Je příjemné, když přijedu vyzvednout děvčata a klienti je vychvalují, jak jsou šikovná. Kdybych řekla, že nemáme žádné reklamace, lhala bych. Takže několik reklamací jsme měli, ale z mého pohledu to byly drobnosti.
Můžete ty drobnosti prozradit?
Občas někde zapomeneme malou pavučinku nebo se na okně objeví nějaká šmouha. Není to nic velkého, spíš nedostatky, které se dají okamžitě napravit. Nikdo z nás není dokonalý a chybami se člověk učí. Jsem ráda, že klienti, kteří si nás objednávají, jsou vesměs tolerantní.
Kteří klienti jsou z vašeho pohledu netolerantní?
Nejvíc nespokojeni bývají klienti v panelových domech. Ráno uklidíte a večer volají, že je špatně uklizeno, což je vzhledem k množství tam žijících lidí pochopitelné. Ono také záleží na tom, jak ten pořádek udržují. I proto už panelové domy neuklízíme, vlastně jsme si jich nechali jenom šest a tam žádné problémy nejsou.
V jakých cenových relacích se pohybují ceny za úklidové služby?
Ceny úklidu jsou různé. Každý dům nebo byt je velikostně jiný, každý v něm má jiné, jak já říkám, lapače prachu, takže ke klientovi vždy přijedu, zmapuji terén, on mi sdělí, co požaduje, a já udělám cenovou nabídku. Ale abych byla přesnější, tak třeba za úklid třípokojového bytu zaplatí klient od pěti set korun, za hodinu žehlení sto korun, za umytí jednoho okna se ceny pohybují od šedesáti korun nahoru. Pokud jde o mytí hrobů, tam jsou ceny smluvní, záleží na tom, zda chce klient hrob jenom umýt, anebo i osadit, případně udělat další úpravy. Nikoho ale nechceme zruinovat, takže ceny jsou spíš lidové.
Může se hoditOdstartujte svou kariéru s jobDNES.cz. Vybírejte z atraktivních pracovních nabídek. |
Nechtěla jste v průběhu let s touto profesí někdy seknout?
Za tu dobu jsem zažila těžké chvíle, ale vždy jsem si řekla, že by mohlo být hůř. Podnikání mi hodně dalo, ale i vzalo, především zdraví. Nikdy jsem ale neuvažovala, že bych s tím praštila. Úklidová firma je mé další dítě a mám ho ráda. Je to i můj koníček.
Co je pro vás jako podnikatelku nejtěžší?
Jako pro každého podnikatele je pro mě těžké udržet se mezi konkurencí. Ale zase až tak se jí nebojím, protože vím, že když budeme práci dělat pořádně, zakázky budou.
Uživí vás tato práce?
Tato práce uživí mě, mé děti i zaměstnance. Že bych ale měla nějaké nadstandardní příjmy, to se říct nedá.
Můžete prozradit váš roční obrat?
Loni to bylo šest set tisíc korun, věřím, že to bude rok od roku lepší.
Ve kterém ročním období je o vaše služby největší zájem? A kdy naopak zažíváte okurkovou sezonu a jak to řešíte?
Od března do začátku prosince máme opravdu hodně práce. Leden a únor bývají trošku slabší, ale máme stálou klientelu, takže i přes toto období je co dělat.
Máte nějakou veselou příhodu ze své profese?
Mám jich hodně, ale na jednu nezapomenu. Když jsem děvčaty uklízela v jednom hotelu, vynášela jsem právě z pokojů odpadky a ve dveřích jsem potkala jednu známou osobnost. Pozdravila jsem a dotyčný pán okamžitě vytáhl tužku a chtěl mi dát autogram. Když jsem mu řekla, že jdu jen vynést odpadky, skoro se urazil. Byl to docela trapas.
Máte malé děti, jak to všechno zvládáte?
Ano, mám dvě děti, třináctiletou dceru a rok a půl starého chlapečka, kterého jsme si vzali s manželem do pěstounské péče loni. Jenže teď se rozvádíme a je to pro mě hodně těžké a bolestné období. Najednou se mi život úplně změnil a já se musím daným okolnostem za pochodu rychle přizpůsobovat. Jsem máma a majitelka firmy na plný úvazek, takže to není vůbec lehké.
Co vás vedlo k tomu, že jste si vzala do péče cizí dítě, navíc už v dost pozdním věku?
Než se nám narodila dcera, zažila jsem několik samovolných potratů. A když konečně přišlo na svět vytoužené dítě, lékaři zjistili, že trpí nemocí motýlích křídel, naštěstí v mírnější formě. Chtěli jsme i další dítě, ale kvůli této diagnóze a mým zdravotním problémům jsme to nechtěli riskovat. A tak jsme si loni v létě vzali do pěstounské péče tehdy desetiměsíčního chlapečka, kterého milujeme. Bohužel se teď rozvádíme, ale to nic nemění na tom, že si chlapce necháme. Je už prostě náš.
