Kyanidové loužení ? Zkoušel jsem najít jak se to asi dělá a nic jiného nevypadlo ...

Jako chemikovi se mi ten postup moc nezdá. Předpokládal bych, že to rozdrtí. Gravitační separací oddělí všechny kovy. Magnetickou separací oddělí železo a zbytek rozpustí a separují.

Jste chemik, ale ne elektronik. Téměř všechno zlato je ve formě velmi tenkých povlaků. Ty gravitačně separovat nejdou. Platí to i pro další kovy, třeba stříbro nebo platinové kovy.

A čistě jen rozdrtit to nejde, protože se takhle získá velmi velký objem "hlušiny", která je po zpracování draze likvidovaný toxický odpad s malou koncentrací žádných prvků.

Je třeba co nejvíc snížit objem zpracovávané hmoty tím, že se poměrně kvalifikovanými pracovníky ta elektronika rozmontuje nebo rozláme atd na věci, kde zaručeně žádané prvky nejsou a na zlomek původního objemu, kde ty prvky jsou. Teprve ten se může rozdrtit a potom chemicky zpracovat vyloužením do roztoku a z něho potom oddělit selektivními činidly. Nebo možná elektrolýzou.

Tady je vidět, že i z takového upozaděného oboru, jako je zpracování odpadu, se dá "vytěžit" ona žádaná velmi kvalifikovaná pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Už samotné rozebírání elektroniky tak, aby se se vybraly jen části obsahující žádané suroviny a bylo tam co nejméně nežádoucího balastu je dost kvalifikované práce. Je třeba vědět zásady, jak jsou jednotlivé i často velmi odlišné spotřebiče konstruovány a znát přesně, co kde a jak rozbít, odtrhnout a podobně, aby se žádané suroviny zkoncentrovaly v co nejmenším objemu a jejich fyzická těžba tak byla efektivní.

Druhá věc je pak vlastní chemická těžba těch prvků, jejich rozpouštění do reakčního roztoku a z něho vlastní těžba příslušnými selektivními činidly. další kvalifikovaná práce, má li se to dělat levně a s dostatečnou účinností.

Tam asi problém dělají evropské předpisy. Elektronika sama o sobě je běžný ne nebezpečný odpad. Jakmile se ale začne rozebírat a z jejích dílů se začnou těžit vzácné nebo využitelné prvky, vznikne z toho odpad, který evropské předpisy považují za toxický a nebezpečný, který se musí draze likvidovat.

Zatímco když se ta nerozebraná elektronika vyveze někde do Afriky, žádné prblém s nebezpečnými odpady v Evropě nejsou.

Jinak evropské předpisy se starají o to, aby i v nové elektronice bylo zlato a jiné drahé kovy. Například jednotná zásuvka pro jednotné napájení všech přenosných elektornických spotřebičů, nyní právě s velkým propagandistickým ohlasem jako prý ekologické opatření prohlasovaná v EU v Bruseli. U větších náročnějších spotřebičů a pro rychlonabíjení potečou těmi normalizovanými konektory USB tuším varisanty C tak velké proudy, že nejspíš výrobci v těch zásuvkách tam budou dávat vysoce vodivé pozlacené kontakty konektorů automaticky. Jinak budou ty konektory hořet.

Jinak už dávno a až dodnes dodnes všelijaké propojovací nůry a konektory pro ty náročnější a bohatší nebo pro snoby jsou dnes automaticky se zlacenými kontakty. Dražší plošné spoje náročné na spolehlivost a vývody dražších polovodičových součástek jsou s povrchovou úpravou zlacením.

Pozlacené kontakty se do kontaktů v elektronice nedávají kvůli proudové zátěži.

Borec

Je dobře, že si uvědomuje, že rodina je nejdůležitější.

Jak recyklace ten zbytek. Křemík, ostatní kovy a plasty?

Taky by mě to zajímalo, jinak by to byli obyčejní zlatokopové.

Dobry, vi co, proc a jak to dela. Fandim