"Přitom jsem nabízela místo s velkou možností seberealizace. Byla jsem přesvědčena, že přilákám mladé kuchaře s praxí," říká majitelka malého hotelu Nebespán s kavárnou a restaurací v Kašperských Horách. Nepřilákala.
V době, kdy počet nezaměstnaných v České republice překročil hranici 600 tisíc, je to s podivem. "Zveřejnila jsem inzerát na pěti pracovních portálech, zejména gastronomicky zaměřených, a také v Annonci, prý ji kuchaři čtou nejvíce," vzpomíná Sabina.
Oslovila i dva kuchaře přímo v regionu, o kterých věděla, že právě skončili a hledali uplatnění. O nabídku ani oni nestáli. "Nikdo neměl zájem rozvíjet, sestavovat vlastní menu, podílet se na rozjezdu nového projektu se zaměřením na čerstvé potraviny, regionální produkty a vlastní výrobu," stěžuje si podnikatelka.
V zahraničí byl zájem o místo podstatně vyšší
Dlouho další kroky nerozmýšlela. V minulosti žila tři roky ve Francii, a tak se rozhodla, že zkusí štěstí tam. Podala inzerát přes webový portál, který se specializuje na pracovní nabídky z oboru hotelnictví a gastronomie a který pokrývá všechny francouzsky mluvící země.
Může se hoditVybírejte ze žhavých pracovních nabídek na |
"Nejprve jsem nastudovala různé nabídky, abych se zorientovala v platech a požadavcích, a pak jsem za 70 eur zadala inzerát s nabídkou volného místa šéfkuchaře, který je schopen pracovat i sám, šest dní v týdnu, do kavárny v České Republice," vzpomíná mladá žena. A výsledek? Během dvou týdnů se jí ozvalo skoro 80 zájemců o práci, nejen Francouzů, ale i Belgičanů, Italů...
Všichni poslali životopis s podrobnými zkušenostmi, někteří i fotografie jídel, motivační dopisy či doporučení. Podnikatelka chtěla někoho mladšího, svobodného, to kvůli stěhování, a někoho, kde je právě na pozici "chef de partie" tedy zástupce šéfkuchaře. Předpokládala, že takoví kuchaři jsou nejvíce motivování postoupit v kariérním žebříčku výš.
"Vyloučila jsem ty moc kvalifikované, neuplatila bych je. Dále jsem vyškrtla příliš mladé bez zkušeností, a zájemce, jejichž životopisy mě z různých důvodů neuspokojovaly. Chtěla jsem někoho, kdo má zkušenost z francouzských bister a brasserie a umí vařit hezké a dobré jídlo, ale ne příliš sofistikované. Zbylo mi asi osm lidí, kterým jsem poslala velmi podrobnou nabídku s popisem místa, s fotkami kuchyně a výší platu," říká Sabina Kmecová.
Z Bordeaux do Kašperek
Čtyři se už neozvali, se zbylými vedla interview po Skypu. Vyžádala si od nich doplňující informace a reference, které pak skutečně obvolávala. Nakonec vybrala Cyrila Sauvage z Paříže. Než přišel do Kašperských Hor, pracoval v restauraci Le Grat v Bordeaux, jejíž kuchyni vedl šéfkuchař Philippe Gauffre, oceněný michelinskou hvězdou.
Domluvili se zatím jen na tři měsíce s tím, že uvidí oba, co bude dál. Celý náborový proces trval asi šest týdnů. "Musela jsem zjistit, jak je to se zaměstnáváním cizinců, naštěstí jsme v Evropské unii, což je výhoda. Sehnala jsem mu bydlení na tři měsíce, dostal telefon a zaplatila jsem mu internet," říká Sabina.
A v polovině prosince Cyril nastoupil. Začátek byl prý hodně těžký, a to nejenom proto, že se nová restaurace právě rozjížděla. "Jako problém se ukázalo, že Cyril nezná české chutě. Smířil se s tím, že máme vše raději sladší a že chceme polévky zahuštěné moukou. Vybírali jsme francouzské recepty vhodné pro české prostředí," říká mladá podnikatelka a dodává: "Také dával zpočátku menší porce, které jsou ve Francii zvykem, ale u nás neprojdou. A musel se smířit i s tím, že lidé u nás chtějí mít teplou kuchyni od 11 do 21 hodin, zatímco ve Francii obědvají jen od 12 do 14 a večeří od 19 do 21 hodin a mezi tím je zavřeno." Vyřešili to kompromisem, přestávku mají ve všední dny, o víkendu vaří celý den.
Jazykovou bariéru vyřešil tablet
Kvůli jazykové bariéře nemohl francouzský kuchař vyhledávat dodavatele a sestavovat ceny. Sabina tak musela první týdny trávit v kuchyni. A to i kvůli komunikaci s ostatním personálem. "Teď už se spolu baví anglicky s pomocí překladače v tabletu. A vlastně je to výhoda – v kuchyni se nikdo nehádá a nemluví sprostě."
Mladá podnikatelka si pochvaluje i další výhody zaměstnance ze zahraničí. Cyril prý pracuje bez reptání šest dnů v týdnu, neřeší přesčasy a zajímá se o chod celého podniku. "Táhne s námi za jeden provaz, což je úžasné. Snaží se i o rady a tipy na vylepšení servisu. Chodí mezi lidi a zjišťuje, jestli jim chutná. Pokud nejsou zrovna objednávky, vždy si najde jinou práci, nikdy jsem neviděla, že by lelkoval, četl si, popíjel... Svým pracovním nasazením tak jde příkladem ostatním," vyjmenovává Sabina Kmecová.
Kolik Cyrilovi platí, nechce prozradit, ale přiblížila, že jde o vyšší částku, než je průměrná mzda v České republice. Vlastně se blíží skoro jejímu dvojnásobku. Pro Cyrila, který má za sebou patnáct let praxe ve vybraných podnicích, to ovšem i tak byl mzdový pád.
Přesto je se svým novým místem spokojený. Dokonce dal Kašperským horám přednost před Malajsií, kde měl pracovat v luxusním hotelu. Ovšem opět pod šéfkuchařem.
"Chtěl jsem být konečně svým pánem, mít možnost sestavit vlastní menu a kuchyni vést podle svého. A ještě jedna věc pro mě byla při rozhodování důležitá. Hledal jsem místo bez dopravních zácp, autobusů a metra, místo, kde bude krásná příroda. A to jsem v tomto malém městečku našel," vysvětluje své rozhodnutí Cyril Sauvage. Jak dlouho zůstane, zatím neví. Ale tříměsíční zkušební dobu si už prodloužil a bere také hodiny českého jazyka.
