na úřadech, ve školství či zdravotnictví. Stát chce rozšířit možnosti získání první praxe pro absolventy a ušetřit tím také na podporách v nezaměstnanosti, které by jim jinak musel vyplácet. Právě chybějící praxe je často hlavním důvodem, proč absolventi nacházejí na trhu práce jen těžko uplatnění.
Jde v podstatě o možnost dalšího uplatnění pro mladé lidi, kteří dosud mohli absolvovat podobnou praxi jen v soukromém sektoru. "Vítáme toto opatření aktivní politiky zaměstnanosti, i když zatím nemáme žádné metodické pokyny, jak přesně budeme postupovat. Nezaměstnanost absolventů je u nás šestnáctiprocentní - tedy o dost vyšší než je republikový průměr," říká tiskový mluvčí úřadu práce v Teplicích Tomáš Raichl. Stáže by neměly trvat déle než jeden rok, po skončení tohoto období by měli absolventy nahradit noví. Praxe ve státní správě by měly být svým charakterem hodně podobné těm, které již úřady práce několik let podporují u soukromých podnikatelů. Zkušenosti s nimi mají na úřadech práce vesměs velmi dobré. "Praktikantská místa se osvědčila, systém funguje dobře, mladí lidé nezískají jenom praxi, ale ti šikovní po jejím skončení mnohdy ve firmách zůstávají," uvádí ředitelka Úřadu práce v Praze 8 Markéta Vacíková. Princip stáží funguje tak, že úřad práce na základě smlouvy přispívá zaměstnavatelům ochotným dát práci absolventům na jejich mzdy "Podle typu absolvované školy a šanci uplatnit se na trhu práce jsme přispívali maximálně rok a to absolventům se základním vzděláním nejvýše třemi tisíci šesti sty korunami měsíčně, středoškolákům a vyučeným čtyřmi tisíci pěti sty korunami a vysokoškolákům šesti tisíci třemi sty korunami měsíčně," říká Tomáš Raichl. "Mzdu jsme absolventovi dotovali půl roku s tím, že ve firmě bude pracovat rok - aby získal delší praxi a zaměstnavatel měl lepší možnost ho poznat a případně zaměstnat i dál," říká Markéta Vacíková.
Jak ve státní správě
V institucích financovaných státním rozpočtem doposud rozpočtová pravidla neumožňovala absolventskou stáž, což se novým vládním nařízením změnilo. "Rádi bychom vzali na stáž absolventa třeba hned, ale nemáme jasno v legislativě. Když bychom ho měli umístit na stávající pracovní místo, budeme asi váhat mezi absolventem bez praxe a uchazečem s praxí. Na novém pracovním místě, kde by pracovní zkušenosti nebyly tak důležité, bychom určitě dali přednost absolventovi, zvláště kdybychom dostali dotaci na jeho mzdu," vysvětluje Miroslav Jašíček, tajemník Městského úřadu práce v Mariánských Lázních. Podle všeho v Mariánských Lázních ani nikde jinde výše uvedený problém řešit nebudou muset. Ve státní správě by se měl totiž nový způsob zapojení absolventů škol do zaměstnání uskutečnit jinak. Nové pracovní místo nevytvoří rozpočtová či příspěvková organizace, ale jiný zaměstnavatel(firma, podnik, soukromá agentura). Ten přijme absolventa do pracovního poměru a sjedná s ním pracovní smlouvu. A poté ho může v souladu se zákoníkem práce vyslat na odbornou praxi do rozpočtové nebo příspěvkové organizace. Při praxi tak získá absolvent potřebné odborné znalosti, například pro výkon další práce ve státní správě, školství či neziskových organizacích. "Myslím, že je pro další uplatnění absolventů velmi dobré, když získají praxi v oboru, ve kterém se přímo vzdělali, například ve školství či zdravotnictví," říká Tomáš Raichl. Odborná praxe absolventa v rozpočtové nebo příspěvkové organizaci se uskuteční formou jeho dočasného přidělení podle paragrafu 38 odstavce 4 zákoníku práce a paragrafu 2 nařízení vlády číslo 108/1994 Sb. Tím nevznikne nový pracovní poměr ani dohoda o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Absolvent zůstává dál v pracovním poměru u svého zaměstnavatele, ale dochází pouze k určitým změnám v dispozici ohledně výkonu práce. Může být tedy přidělen k výkonu práce nejen k právnické osobě, například obchodní společnosti, ale i k soukromému podnikateli nebo k zaměstnavateli, který má charakter orgánu státní správy, samosprávy apod. Absolventovi přiděluje úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci po dobu přidělení jiný (nový) zaměstnavatel. Charakter pracovních úkolů bude zejména spočívat v plnění úkolů spadajících do odborné praxe, osvojování si pracovních návyků, výkonu jednodušších pracovních úkonů, případně prohloubení nebo získání jazykových znalostí. Motivací pro rozpočtové a příspěvkové organizace je možnost získat mimo stanovený plán pracovníků pomocníky v podobě absolventů a případně je, pokud se při praxi osvědčí, dále zaměstnat. Motivace pro jejich skutečné zaměstnavatele je navíc podepřena možností dotace mzdy.
Je potřeba sepsat dohodu
Mezi zaměstnavatelem, u kterého se stáž uskuteční, a absolventem musí být uzavřena dohoda o dočasném přidělení. Měla by obsahovat údaje o místě a době přidělení, rozsah pracovního úvazku a druh práce. Ujednání o mzdě nebo o náhradě cestovních výdajů není třeba do dohody zařazovat, neboť je poskytuje zaměstnavatel, u něhož trvá pracovní poměr. Ten také odpovídá za případnou náhradu škody v důsledku pracovního úrazu, který by se absolventu přihodil u jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel, který zaměstná absolventa školy a poté ho vyšle s jeho souhlasem na odbornou praxi například do rozpočtové nebo příspěvkové organizace, může od úřadu práce dostat dotaci na úhradu mezd a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Maximální částka mzdových nákladů přitom není stanovena. Odvozuje se od skutečně vyplacené mzdy umístěného uchazeče o zaměstnání. Období, po které je poskytována dotace na mzdové náklady, je ovlivněno délkou zaměstnání přijatého zaměstnance a je upřesněno v dohodě (maximálně na dobu dvou roků). Její obsah je ponechán na zvážení situace úřadem práce, a to s ohledem na stav na trhu práce v jednotlivých regionech, na potřeby konkrétního uchazeče o zaměstnání a k situaci u zaměstnavatele.
První z autorů je právník
Jde v podstatě o možnost dalšího uplatnění pro mladé lidi, kteří dosud mohli absolvovat podobnou praxi jen v soukromém sektoru. "Vítáme toto opatření aktivní politiky zaměstnanosti, i když zatím nemáme žádné metodické pokyny, jak přesně budeme postupovat. Nezaměstnanost absolventů je u nás šestnáctiprocentní - tedy o dost vyšší než je republikový průměr," říká tiskový mluvčí úřadu práce v Teplicích Tomáš Raichl. Stáže by neměly trvat déle než jeden rok, po skončení tohoto období by měli absolventy nahradit noví. Praxe ve státní správě by měly být svým charakterem hodně podobné těm, které již úřady práce několik let podporují u soukromých podnikatelů. Zkušenosti s nimi mají na úřadech práce vesměs velmi dobré. "Praktikantská místa se osvědčila, systém funguje dobře, mladí lidé nezískají jenom praxi, ale ti šikovní po jejím skončení mnohdy ve firmách zůstávají," uvádí ředitelka Úřadu práce v Praze 8 Markéta Vacíková. Princip stáží funguje tak, že úřad práce na základě smlouvy přispívá zaměstnavatelům ochotným dát práci absolventům na jejich mzdy "Podle typu absolvované školy a šanci uplatnit se na trhu práce jsme přispívali maximálně rok a to absolventům se základním vzděláním nejvýše třemi tisíci šesti sty korunami měsíčně, středoškolákům a vyučeným čtyřmi tisíci pěti sty korunami a vysokoškolákům šesti tisíci třemi sty korunami měsíčně," říká Tomáš Raichl. "Mzdu jsme absolventovi dotovali půl roku s tím, že ve firmě bude pracovat rok - aby získal delší praxi a zaměstnavatel měl lepší možnost ho poznat a případně zaměstnat i dál," říká Markéta Vacíková.
Jak ve státní správě
V institucích financovaných státním rozpočtem doposud rozpočtová pravidla neumožňovala absolventskou stáž, což se novým vládním nařízením změnilo. "Rádi bychom vzali na stáž absolventa třeba hned, ale nemáme jasno v legislativě. Když bychom ho měli umístit na stávající pracovní místo, budeme asi váhat mezi absolventem bez praxe a uchazečem s praxí. Na novém pracovním místě, kde by pracovní zkušenosti nebyly tak důležité, bychom určitě dali přednost absolventovi, zvláště kdybychom dostali dotaci na jeho mzdu," vysvětluje Miroslav Jašíček, tajemník Městského úřadu práce v Mariánských Lázních. Podle všeho v Mariánských Lázních ani nikde jinde výše uvedený problém řešit nebudou muset. Ve státní správě by se měl totiž nový způsob zapojení absolventů škol do zaměstnání uskutečnit jinak. Nové pracovní místo nevytvoří rozpočtová či příspěvková organizace, ale jiný zaměstnavatel(firma, podnik, soukromá agentura). Ten přijme absolventa do pracovního poměru a sjedná s ním pracovní smlouvu. A poté ho může v souladu se zákoníkem práce vyslat na odbornou praxi do rozpočtové nebo příspěvkové organizace. Při praxi tak získá absolvent potřebné odborné znalosti, například pro výkon další práce ve státní správě, školství či neziskových organizacích. "Myslím, že je pro další uplatnění absolventů velmi dobré, když získají praxi v oboru, ve kterém se přímo vzdělali, například ve školství či zdravotnictví," říká Tomáš Raichl. Odborná praxe absolventa v rozpočtové nebo příspěvkové organizaci se uskuteční formou jeho dočasného přidělení podle paragrafu 38 odstavce 4 zákoníku práce a paragrafu 2 nařízení vlády číslo 108/1994 Sb. Tím nevznikne nový pracovní poměr ani dohoda o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Absolvent zůstává dál v pracovním poměru u svého zaměstnavatele, ale dochází pouze k určitým změnám v dispozici ohledně výkonu práce. Může být tedy přidělen k výkonu práce nejen k právnické osobě, například obchodní společnosti, ale i k soukromému podnikateli nebo k zaměstnavateli, který má charakter orgánu státní správy, samosprávy apod. Absolventovi přiděluje úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci po dobu přidělení jiný (nový) zaměstnavatel. Charakter pracovních úkolů bude zejména spočívat v plnění úkolů spadajících do odborné praxe, osvojování si pracovních návyků, výkonu jednodušších pracovních úkonů, případně prohloubení nebo získání jazykových znalostí. Motivací pro rozpočtové a příspěvkové organizace je možnost získat mimo stanovený plán pracovníků pomocníky v podobě absolventů a případně je, pokud se při praxi osvědčí, dále zaměstnat. Motivace pro jejich skutečné zaměstnavatele je navíc podepřena možností dotace mzdy.
Je potřeba sepsat dohodu
Mezi zaměstnavatelem, u kterého se stáž uskuteční, a absolventem musí být uzavřena dohoda o dočasném přidělení. Měla by obsahovat údaje o místě a době přidělení, rozsah pracovního úvazku a druh práce. Ujednání o mzdě nebo o náhradě cestovních výdajů není třeba do dohody zařazovat, neboť je poskytuje zaměstnavatel, u něhož trvá pracovní poměr. Ten také odpovídá za případnou náhradu škody v důsledku pracovního úrazu, který by se absolventu přihodil u jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel, který zaměstná absolventa školy a poté ho vyšle s jeho souhlasem na odbornou praxi například do rozpočtové nebo příspěvkové organizace, může od úřadu práce dostat dotaci na úhradu mezd a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Maximální částka mzdových nákladů přitom není stanovena. Odvozuje se od skutečně vyplacené mzdy umístěného uchazeče o zaměstnání. Období, po které je poskytována dotace na mzdové náklady, je ovlivněno délkou zaměstnání přijatého zaměstnance a je upřesněno v dohodě (maximálně na dobu dvou roků). Její obsah je ponechán na zvážení situace úřadem práce, a to s ohledem na stav na trhu práce v jednotlivých regionech, na potřeby konkrétního uchazeče o zaměstnání a k situaci u zaměstnavatele.
První z autorů je právník
