Jak jste se k podnikání ve výrobě rakví vlastně dostal?
Nápad vznikl čirou náhodou. S kolegou jsme seděli u piva a přemýšleli, co dál. No a zrodila se myšlenka výroby ekologických rakví. Já jsem to dotáhl až do té prodejní fáze a kolega zůstává jako tichý společník.
Proč vlastně zrovna ekologické rakve?
Nikdo před námi tento produkt nevyráběl, tak jme přišli s něčím novým. Ale už nejsme jediní na trhu. Konkurence je veliká v každém oboru, takže i v tom našem.
V dnešní době se více pohřbívá žárově než do země. Je to tak?
Určitě. Více se dělá kremací, než klasických pohřbů do země. Je tomu tak i proto, že nové hřbitovy se nezakládají a místa ubývá. Pohřby do země jsou náročnější na prostor, kterého se nedostává.
Co jste dělal před tím, než jste se pustil do výroby rakví?
Pracoval jsem u dopravních podniků. Nic nenasvědčovalo tomu, že bych si zřídil firmu tohoto druhu. Byl jsem rozvedený, měl jsem čas a možnost riskovat. Nic mě v podstatě nesvazovalo.
Jak jste rozjeli chod firmy? Bylo těžké prorazit na trh?
Nejtěžší bylo to vymyslet. Člověk začal ráno zkoušet, řezat, vyrábět a druhý den mohl začít znova. Když jsme vyráběli první rakve, musel jsem si do jedné z nich lehnout, abychom zjistili, jestli unese dospělého člověka. Zkoušeli jsme i propustnost, a to tak,l že jsme rakev napustili vodou. Prostě jsem zkoušeli a vymýšleli. Největší problém ze všeho samozřejmě byl a je ty výrobky prodat.
Jsou nějaké směrnice, podle které se musíte řídit při výrobě rakví?
Je vydaná přesná norma na výrobu kremačních rakví. Podle toho jsme znali náležitosti, kterými se musíme řídit dodnes. Ale my jsme šli trochu jinou cestou. Kamarád znal člověka, který dělal u pohřební služby. Zašli jsme s ním na pivo a zeptali jsme se ho, co mu u klasických rakví vadí. Řekl, že problém je ve váze, ve víku a podobně. Snažili jsem se našimi výrobky vyjít vstříc i lidem v pohřebnictví. Ale při prodeji to není zas tak důležité. Majitele pohřebního ústavu netrápí, jestli jeho zaměstnanci tahají o 20 kilogramů víc nebo míň.
Normy na výrobu jsou striktně dané, nebo je nějaké rozmezí?
Musí být splněny rozměry, nepropustnost a nosnost. Rakev musí vydržet nepropustná 48 hodin, naše výrobky vydrží až do mechanického poškození. Co se týče velikosti, standard jsou dvoumetrové rakve. Větší rakve se vyrábí na zakázku.
Jaký materiál tedy používáte?
Nátěrové barvy jsou vodou ředitelné, vevnitř rakve je nepropustný papír, který vydrží zhruba měsíc, jedná se o stejný papír, do kterého se balí cukr nebo sůl. Rakve jsou vyrobeny tak, aby víka do sebe zapadala. Oproti dřevěným rakvím je to výhodnější pro manipulaci.
Zkoušíte prodávat i do zahraničí?
Prodáváme do Belgie, do Polska, do Holandska, do Maďarska, ale vzhledem k síle koruny jsme teď pro cizinu drazí.
Kolik stojí vaše rakve?
Zhruba kolem 1 000 korun. Záleží na zdobení, barvě a dalších věcech. Nejlevnější je rakev bezobřadová, která se používá při pohřbech člověka, který neměl příbuzné a pohřeb většinou vypravuje obec. Tato rakev stojí 600 korun. Nejdražší zdobená rakev stojí 2 000 korun. Snažíme se dělat povrchovou úpravu tak, aby nebylo poznat z čeho je rakev vyrobená.
Je nějaká rakev, o kterou je větší zájem a naopak, kterou si lidi moc nevybírají?
Největší zájem je o hnědé rakve se zlatým zdobením. Ty jsou v podstatě trendem už několik let. Modrou rakev si také občas někdo objedná. Nejmenší zájem je o klasické černé rakve. Ty si dnes skoro nikdo nevybere.
Komu vlastně rakve dodáváte?
Konečný odběratel se k nám většinou nedostane. Spolupracujeme hlavně s pohřebními ústavy, a to zhruba s třiceti. V ČR je jich ovšem kolem pěti set. Kdybychom dodávali jednotlivcům, naše práce by vypadala jinak. Nicméně člověk k nám může přijít a koupit rakev přímo od nás. Tím samozřejmě tratí pohřební ústav, u kterého dotyčný pohřeb zajišťuje.
. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelíchPřipravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky. V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně. |
Kolik má vaše firma zaměstnanců?
Ve firmě je nás celkem šest. Já jsem spolumajitel, jednatel a obchodní zástupce v jedné osobě. Druhý spolumajitel stojí spíše v ústraní. Pak máme účetní, sekretářku a lidi pracující v dílně.
Vaše rakve tedy nejsou určené na pohřbívání do země?
Naše rakve jsou vhodné jen k žárovým pohřbům. Do země se také pohřbívá, ale na to jsou vhodnější dřevěné rakve. Co se týká kremace, tak jsou papírové rakve rozhodně dostačující a jsou také levnější.
Jaký je cenový rozdíl mezi ekologickými a dřevěnými rakvemi?
Papírové rakve jsou zhruba o třetinu levnější než dřevěné. Samozřejmě záleží na tom, z jakého dřeva je rakev vyrobená. Dřevěná rakev může být třeba z masivu buku, vysoce leštěná, bohatě zdobená a pak se cena může vyšplhat až na 50 000 korun. To už je v podstatě kus nábytku (smích).
Kde jste sehnal prostory a jak velkou máte dílnu?
V restituci nám byl vrácen dům. Vlastníky jsme já a sestra, takže jsme měli dvě možnosti - buď něco vyrábět, nebo prostory pronajmout. Rozhodli jsme se pro výrobu. Chtěli jsme něco tvořit. Dílna má zhruba 500 metrů.
Kolik rakví vyrobíte měsíčně?
Je to kolem 500 kusů. Mohli bychom jich vyrobit víc, ale není takový odbyt.
Kolik máte dodavatelů? A máte nějaké subdodavatele?
Zhruba pět nebo šest firem nám dodává materiál, truhlářská výroba se dělá jinde a vše se kompletuje v Českých Budějovicích.
Myslíte si, že je na trhu ještě místo pro nového výrobce rakví?
Možnost by tu určitě byla, ale trh je plný. Každopádně, když se svému byznysu člověk věnuje, tak to jde. Musí se tomu věřit.
Setkáváte se s nějakými problémy v rámci požadavků na rakve?
My ani tak ne. Ale bývá problém, když třeba umře dědeček, odkáže pozůstalým velký majetek a oni mu koupí papírovou rakev za 1 000 korun.
Zvláštní požadavky jsou spíše na oslavy narozenin, kdy kamarádi dotyčnému dají třeba rakev plnou uzenin, alkoholu, nebo z rakve vyskočí spoře oděná dívka.
Vyrábí se i polokovové rakve, kde je dřevěný rám a kov. Rakev do hrobu musí mít zinkovou vložku, stejně tak rakev, která je určená na převoz těla z ciziny.
Čím se odlišujete od konkurence?
Jiný design, nízká cena a nízká váha. Výhodou také je, že z našich rakví se v případě nouze můžete proškrábat (smích).
Jaké to je, udělat si ze smrti byznys?
My hlavně se smrtí vůbec do styku nepřijdeme. Každopádně rakve beru jako produkt jako každý jiný. Dneska je to mnohem běžnější než dřív. Když přijdete k nám, tak tam mrtvolu nenajdete (smích). Hlavně v začátcích, když jsme skládali dohromady prototyp naší první rakve, pak jsme ji natřeli, dali na ni ozdoby a nechali ji uprostřed dílny, tak to nebyl příjemný pocit. Poté, co jsem ráno přišel do práce a uprostřed místnosti byla zbrusu nová rakev, tak mi přejel mráz po zádech.
Nedělají si z vás kamarádi legraci, kvůli tomu, čím se živíte?
Teď už ani ne, ale v začátcích si ze mě srandu dělali. Lidi, kteří mě znali dřív, se velmi divili, že jsem začal podnikat zrovna ve výrobě rakví.
Jak relaxujete?
Doma na zahrádce. Za plotem se pasou srnky a to je moc příjemná relaxace. Až budu v důchodu, tak si pořídím dvě stará auta a budu je dávat dohromady. Tento koníček mi zůstal z doby, kdy jsem u dopravních podniků dělal autoelektrikáře.
