Stupeň nejistoty a s ní související stres je různý - promítají se do nich předchozí pracovní a životní zkušenosti. Do nové práce se jistě půjde snáze a lehčeji těm, kteří už mají se zaměstnáním zkušenosti a důvěřují svým znalostem. Vůbec nejlépe se ale nastupuje na předem vyhlédnuté pracovní místo, které splňuje přání a požadavky.
Takových šťastlivců je ale menšina. Pro podstatnou část je změna zaměstnání poněkud nepříjemná situace, ve které se octli například po výpovědi od předchozího zaměstnavatele. Ale ať už jde o zkušené zaměstnance nebo o první krok do profesního života, pro všechny platí nezbytnost přizpůsobit se: - novým pracovním úkolům - firemní kultuře, pracovní organizaci, požadavkům na chování, disciplíně - situaci v pracovním týmu, novým spolupracovníkům a nadřízeným.
Má-li se však člověk přizpůsobit novým požadavkům, měl by vědět čemu konkrétně a nemělo by mu to jít "příliš proti srsti". Proto už v době, kdy probíhá přijímací řízení do nové práce, by měl být zájemce o místo seznámen zejména s nároky kladenými na jeho pozici nebo funkci, s nároky na pracovní dobu, komunikaci, disciplínu. Nemělo by ho proto po několika dnech strávených na pracovišti zaskočit, že zaměstnavatel počítá s případnou prací nad rámec pracovní doby, večer a o víkendech, s pracovními cestami nebo potřebou rozšiřovat si dál kvalifikaci.
Zaměstnavatel by se neměl tajit s tím, co všechno od zaměstnance očekává. Ušetří to nejedno zklamání. Alespoň v základních rysech by mu měl nastínit možnosti kariéry, co pro ni může a musí udělat a jaké výhody mu pracovní postup přinese. Druhou stránkou, stejně nezbytnou, zůstává jasné vymezení sankcí, které provázejí případné neplnění očekávaného pracovního výkonu a chování.
Zvykat si musí obě strany
Nový zaměstnanec by měl správně odhadnout, NA CO MÁM, a nesnažit se zaujmout hned po nástupu takové postavení, které BY MOŽNÁ CHTĚL NĚKDY MÍT. Atmosféru každého podniku vytváří firemní kultura. Ta má svá psaná pravidla v organizačním řádu a nepsaná (a tím možná záludnější) ve zvycích a rituálech, podle kterých se ve firmě komunikuje. Tady už záleží na intuici a životních zkušenostech nováčka.
Poměry mezi spolupracovníky nebo vztah k nadřízeným nejsou věrnou kopií celofiremních pravidel a nově příchozí je musí většinou odhadnout sám a přizpůsobit se panujícím vztahům. Určitá nejistota se nevyhýbá ani týmu, do kterého má nový kolega nebo kolegyně přijít. Ani budoucí spolupracovníci nevědí, jestli příchozí "bude umět dobře přihrát" a vhodně k nim zapadne do kolektivu.
Co si připravit a čemu se vyhnout
Nikdo určitě netouží působit v novém zaměstnání jako nespolehlivý a konfliktní člověk. Orientaci v nových podmínkách každému usnadní předběžné seznámení s pracovním zařazením a konkrétními úkoly. Potřebné informace by měl poskytnout zaměstnavatel nebo jím určený pracovník. Na novém místě se vyplatí nehrát si na samozvané "mistry světa". Na ně nejsou většinou nikde zvědaví, stejně jako na rady typu "to na mém předcházejícím pracovišti se to dělalo..." - a myslí se tím jinak a lépe. Vyplácí se trpělivost, postupné pozorování situace a pak teprve případné konkrétní návrhy na změnu. Tolerance k místním zvyklostem, ať už pracovním nebo sociálním, by měla být samozřejmostí.
Co je podle Vás v novém zaměstnání nejtěžší?
Překonat počáteční chlad kolegů: 42 %
Vstřebat příval nových informací: 27 %
Zvyknout si na nové pracovní podmínky: 14 %
S adaptací nemám žádné problémy: 17 %
Odpovídali návštěvníci stránek jobs.cz (celkem 328 lidí)
